Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez
hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic
podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje,
že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství,
těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená...
číst celé
Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez
hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic
podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje,
že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství,
těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem,
psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a
„poznávání“ — odvozena ze Subjektivity a kosmických složek. Jsme
jako osobnosti zaslepenou, a někdy i více či méně se rozsvěcující,
odvozeninou Božství. Přes dlouhou sekvenci životů, kterou východní
nauky nazývají „samsára“ a evoluční biologie ji pojmenovává
„fylogeneze“, cestou karmického vyzrávání se nabízí cesta…
Porozumět „božské hře“ je úkolem každého z nás, a je i
nejvlastnějším smyslem vědy. Introspektivní pátrání po zdroji
jáství, spolu s přemítáním nad výroky Mistrů a výsledky věd, vede k
pochopení soupodstatnosti lidského a vesmírného, k porozumění
vzájemnosti všech podmíněných jevů. Postupným vstupováním
„skrytého“ do světa smyslových a prožitkových jevů se projevuje
věčné Já, subjektivita, tj. božskost Universa, a vznikají
„subjektivní světy“. Děje se tak na základě principu, který bychom
mohli nazvat transcendentní hlubinnou účelovou příčinou. Bez
pochopení principů epistemologické diference a bez cílené
experimentální duchovní praxe — tj. bez pátrání po „já“ a jeho
transcendentní podstatě — to nepostřehujeme.
Tato esejistická kniha navádí k pochopení, že bez
hlubokého introspektivního vhledu do vlastního nitra se nic
podstatného o sobě, o Životě a o jeho smyslu nedozvíme. Dovozuje,
že je možné odkrývat hlubokou, niterně významovou souhru jáství,
těla a světa. Komplexní subjektivita člověka, tvořená tělem,
psychickým nevědomím a vědomím, je — skrze procesy „uvědomování“ a
„poznávání“ — odvozena ze Subjektivity a kosmických složek. Jsme
jako osobnosti zaslepenou, a někdy i více či méně se rozsvěcující,
odvozeninou Božství. Přes dlouhou sekvenci životů, kterou východní
nauky nazývají „samsára“ a evoluční biologie ji pojmenovává
„fylogeneze“, cestou karmického vyzrávání se nabízí cesta…
Porozumět „božské hře“ je úkolem každého z nás, a je i
nejvlastnějším smyslem vědy. Introspektivní pátrání po zdroji
jáství, spolu s přemítáním nad výroky Mistrů a výsledky věd, vede k
pochopení soupodstatnosti lidského a vesmírného, k porozumění
vzájemnosti všech podmíněných jevů. Postupným vstupováním
„skrytého“ do světa smyslových a prožitkových jevů se projevuje
věčné Já, subjektivita, tj. božskost Universa, a vznikají
„subjektivní světy“. Děje se tak na základě principu, který bychom
mohli nazvat transcendentní hlubinnou účelovou příčinou. Bez
pochopení principů epistemologické diference a bez cílené
experimentální duchovní praxe — tj. bez pátrání po „já“ a jeho
transcendentní podstatě — to nepostřehujeme.
schovat popis
Recenze