K těm dvěma jsem se dostal úplnou náhodou. „Někoho pro tebe mám,“ řekla mi tajuplně jedna má dlouholetá intimní přítelkyně. „Někoho úplně extrovního, jakého jsi jakživ nepotkal. A ji také. Mohl bys mít senzační reportáž do novin. Ale musíš mi slíbit, že jakživ neprozradíš jejich identitu ani jak ses k nim dostal,“ zvedla prst a já pln napjatého očekávání jsem to odpřisáhl na to nejcennější co mám, na žalud mého penisu. „Ti dva jsou naprostí exoti, sexuální posedlíci, kteří kromě své identity nic jiného neskrývají,“ dodala ta má a rozesmála se. A tím mě dostala.\nPrvní schůzka se kvůli utajení odehrávala u ní v bytě a skutečně byla naprosto výjimečná. Už dosti letitá paní s hůlkou, ale blýskavýma očima, a malinký človíček s enormním penisem, velký tak akorát do jejích kalhotek. Však také v nich strávil skoro celý svůj život. Myslel jsem si, že to budou dva primitivové neznající nic jiného kromě sexu, ale byl jsem mile překvapen, jak inteligentní a světaznalí lidé proti mně sedí. Ta hodinka vymezeného času uběhla jako nic a tak jsme si dohodli další schůzku. Na tu jsem si vzal své novinářské nádobíčko a oni notebook, na kterém on zobal své a její paměti.\nDohoda byla rychlá a snadná. Pomohu jim s jejich pamětmi a vydám je kvůli utajení pod svým jménem. Přes lákavost tématu jsem ale váhal. Bude toto téma atraktivní pro někoho jiného než pro sexuálního posedlíka mého formátu? Ale nejprve má zbrusu nová přítelkyně a po ní i další ženy mne vyvedly z omylu. Reagovaly vesele, zvědavě, vstřícně a já se nakonec doopravdy dal do práce ne na reportáži, ale rovnou na knížce pamětí. Měl jsem usnadněnou práci díky poznámkám a příběhům, které ten malinký človíček předtím sepsal sedě na obrácené sklenici za pomoci dvou paliček, původně určených pro hru na dětský xylofon.\nVýsledky práce jsem si průběžně ověřoval na několika ženách a překvapeně jsem zjišťoval, že je místo bojovných ochránců nebo udřených živitelů mnohem více zajímají empatičtí pečovatelé jistého druhu. Ale když jsem uvážil novou roli emancipovaných žen v moderní společnosti, tak překvapivé zjištění to zas nebylo a já se podle toho zařídil.\n