Když si přečtete reviews zahraničních knihomolů, narazíte na názory, že The Young Elites je třeba směska X-Menů s Mistbornem v Shakespearovském stylu. No, well, X-Meni možná. Ale Mistborn ani náhodou. ;)
A inspiraci Sandmenem z Legendární party (výborný animák), velikou recyklaci Legendy (nečekaně) a obří dávku Star Wars (fakt-fakt-fakt) jsem v tom vyčmuchala zase já!
Seznamte se s Adelinou, malým Anakinem. Patří k Vyvoleným, má v sobě hluboce zakořeněnou temnotu, ale přesto se ji hodňáci snaží vytrénovat v dokonalou a silnou a využitelnou bytost. A ona se učí rychle. I mozek má relativně OK. Chvílemi hraje dvojitého, chvílemi čtverného agenta a sem tam sama neví, co vlastně chce. Podstatné ale je, že když jí rupnou nervy, je to sranda. Temná-super-sranda-s-mrtvolama. Opravdu by z ní byl výborný záporák. (*modlí se*). A má jen JEDNO oko, jsem si jistá, že mezi piráty by jí to slušelo.
Marie Lu se zpočátku drží osvědčeného: "Až ti bude osmnáct, píchneš se do prstu a tím se změní celý tvůj život." (= nepovedená metafora?). Mluvím o klasickém uvítání do tohoto typu knížek. Jiný příklad: *OMGGGG. Já mám nějaké magické schopnosti!!!! Hustééé. Teď se mě někdo ujme a řekne mi, co se to sakra děje a co mám dělat. Jsem tááák vyděšená.* Což zní nudně i trapně, ale záleží na podání, takže vzít to kolem a kolem...
... záchrana přímo z popraviště, týpek se super bledě bledě BLEDĚ modrýma očiskama, hodně divný nevěstinec a krutibrko souboj na život a na smrt, vydíráníčko, smrt nesmrt, smrt smrt a docela dost akce, to všechno dokázalo otřepané nudnosti solidně vyrovnat.
Málem bych zapomněla na Enza. Až moc hodný a naivní a dle mého absolutně nepřitažlivý idiot bez bledě bledě BLEDĚ modrých očí.
Jednoduše... jedná se o slušně rozjetou ... hmm... šachovou partii ze světa odsuzované magie s podivnou zdobnou kulturou, kde všichni milovali vějíře a masky a zlaté ornamenty.
Já však nejsem ohromená ani znechucená. Říkám, že se mi to líbilo, že je to milá knížka, že mě příjemně naladila a že se na pokračování velmi těším, protože vím, že autorka má koule! (Jako asi nemá, ale..!)
Recenze
Zároveň musím ale poděkovat autorce, že nás překvapila nečekaným zvratem natolik odlišným od ostatních knížek. A samotný vývoj hlavní hrdinky byl pozoruhodný.
Určitě si přectu další díl a budu doufat, že kvalitou se bude rovnat tomu prvnímu. Nebo bude ještě lepší.
A inspiraci Sandmenem z Legendární party (výborný animák), velikou recyklaci Legendy (nečekaně) a obří dávku Star Wars (fakt-fakt-fakt) jsem v tom vyčmuchala zase já!
Seznamte se s Adelinou, malým Anakinem. Patří k Vyvoleným, má v sobě hluboce zakořeněnou temnotu, ale přesto se ji hodňáci snaží vytrénovat v dokonalou a silnou a využitelnou bytost. A ona se učí rychle. I mozek má relativně OK. Chvílemi hraje dvojitého, chvílemi čtverného agenta a sem tam sama neví, co vlastně chce. Podstatné ale je, že když jí rupnou nervy, je to sranda. Temná-super-sranda-s-mrtvolama. Opravdu by z ní byl výborný záporák. (*modlí se*). A má jen JEDNO oko, jsem si jistá, že mezi piráty by jí to slušelo.
Marie Lu se zpočátku drží osvědčeného: "Až ti bude osmnáct, píchneš se do prstu a tím se změní celý tvůj život." (= nepovedená metafora?). Mluvím o klasickém uvítání do tohoto typu knížek. Jiný příklad: *OMGGGG. Já mám nějaké magické schopnosti!!!! Hustééé. Teď se mě někdo ujme a řekne mi, co se to sakra děje a co mám dělat. Jsem tááák vyděšená.* Což zní nudně i trapně, ale záleží na podání, takže vzít to kolem a kolem...
... záchrana přímo z popraviště, týpek se super bledě bledě BLEDĚ modrýma očiskama, hodně divný nevěstinec a krutibrko souboj na život a na smrt, vydíráníčko, smrt nesmrt, smrt smrt a docela dost akce, to všechno dokázalo otřepané nudnosti solidně vyrovnat.
Málem bych zapomněla na Enza. Až moc hodný a naivní a dle mého absolutně nepřitažlivý idiot bez bledě bledě BLEDĚ modrých očí.
Jednoduše... jedná se o slušně rozjetou ... hmm... šachovou partii ze světa odsuzované magie s podivnou zdobnou kulturou, kde všichni milovali vějíře a masky a zlaté ornamenty.
Já však nejsem ohromená ani znechucená. Říkám, že se mi to líbilo, že je to milá knížka, že mě příjemně naladila a že se na pokračování velmi těším, protože vím, že autorka má koule! (Jako asi nemá, ale..!)