Série Reset Amy Tinterové obsahuje dva tituly - Reset a Rebel, které jsou velmi dobře hodnocené a čtenářky u nich sdílí nadšené komentáře. V zahraničí této spisovatelce, zabývající se především young adult žánrem, vychází od roku 2016 ještě trilogie Ruined.

Styl psaní v ich-formě minulého času působí stroze, protože se autorka vyhýbá líčení maličkostí, ale spíše se zabývá pocity, akcí a plynulostí děje. Ve stylu young adult se jí podařilo snadno vytvořit chladnou a surovou atmosféru, která se v průběhu příběhu zajímavě mění.

„Buď toho příštího zabiješ nebo tě KLEZ eliminuje.“ (Str. 188)

Už od prvních stran se seznamujeme s hlavní hrdinkou Wren, kterou jako dálkového robota řídí organizace s názvem KLEZ a využívá ji jako reseta pro své potřeby. Za to Wren dostává střechu nad hlavou a základní potřeby. Není možné, aby se však dostala z jejich držení a vlastně ani nechce. Co jí chybí? Ráda loví lidi či jiné resety podle přání KLEZu a baví se tím, že trénuje a zlepšuje se. Patří mezi nejlepší, protože zemřela na celých stoosmdesátsedm minut. Tím se stala nejbezcitnějším a nejnebezpečnějším restem, který kdy na světě byl...

Wren 178 je reset, který nahání hrůzu nejen dozorcům, ale i těm, kteří patří ke stejnému druhu. Ačkoliv je menšího vzrůstu, je nejrychlejší a nejlepší a opravdu si na tom zakládá. Lovení lidských obětí ji vlastně baví, prakticky nemá co jinéhi na práci. Emocionálně je uvnitř vyhořelá a prázdná, nezapojuje se ani do těch nejmenších rozhovorů a vyhýbá se společnosti kohokoliv. Ale to se má brzy změnit s přístupem Dvaadvacítky...

Callum 22 je zřejmě nejslabším článkem resetí generace. Je od Wren neskutečně rozdílný, takže když ti dva spolu mají vycházet, musí se hodně věcí změnit... Buď se Callum pochlapí a stane se jedním z resetích vojáků nebo...

Zajímavé je, že Wren se prezentuje jinak a uvnitř je také jiná, což dělá tento charakter komplikovanější a zajímavější. Faktem je, že pokud ale čtenář očekává slibovaného bezcitného tvora, bude zklamaný. Postavy disponují všemi lidskými emocemi a podle mého to není nijak výrazně odlišené, rozdíly se v průběhu knihy velmi rychle stírají. Charaktery jsou sepsané dostačujícím způsobem, nepůsobí ploše a čtenář si k nim dokáže získat sympatie a naopak.

Rekruti na mě bývali naštvaní často. Je těžké nebýt naštvaný na někoho, kdo tráví většinu času tím, že vás mlátí jako žito, ale nebyla jsem zvyklá, aby nějakého rekruta trápilo, že on uhodil mě. (Str. 151)

Jednoduchý a přímočarý děj se prakticky zabývá dvěma liniemi. Jedna záhadná, která poukazuje na dění uvnitř KLEZU a zajímavostí, které se týkají resetů. Děje se s nimi něco podivného, temného a nebezpečného. Kdo na tom má podíl? Nebo je to pouze neodvratný vývoj? Druhá je linka se zabývá především boji a výcvikem Calluma a Wren, která se z něj snaží vytřískat duši. Tedy do té doby, než se mezi nimi začne vytvářet jakési pouto...

Morbidní námět spočívá především v rozdělení obyvatel země. Tajemný virus přetrhal spousta lidských životů, ale ne doslova... Román má zřejmě nejoriginálnější zombie motiv, na který jste kdy narazili. V tomto díle chybí dostatečné vysvětlení, jak tento dystopický svět vlastně vznikl, ale většina čtenářů to nebude považovat za potřebné, jelikož je zaujmou spíše jiné prvky.

Násilí, krev, smrt a vzrušení z boje je rozsáhlé a prolíná se dějem od začátku až do konce. Není to jen součást příběhu, ale spíše skutečný úděl resetů, kteří prakticky nic jiného neznají. Snad proto se nebezpečné a často agresivní zápletky včetně tréninků se odehrávají častěji, než byste možná očekávaly. Jsou plné brutality, ale zas ne natolik, aby pohltily fanouška hororu. Pokud takové akce nemáte v oblibě, nejspíš vás moc nezaujmou.

Romantika je překvapivě jedním z hlavních prvků románu, na kterých si autorka dala velmi záležet. Procítěné rozhovory, poznávání, zkrátka veškeré romantické soužení a pomalé sbližování, které byste čekali spíše v nějakém jiném díle vám vytře zrak. Záleží jen na vás, jestli příjemně nebo nepříjemně. Amy Tinterové se podařilo je poměrně dobře skloubit s tím surovým a bezcitným světem, takže se láska stává světlem na konci tunelu a vkládá mezi řádky naději.

I když má být titul takřka bez emocí, tak naopak mu právě city dominují. Něco je srdceryvné, ale i přesto se nerozpláčete. Autorka totiž nehraje zbytečně na city, pouze dolaďuje svůj svět a dodává mu ono kouzlo, které byste nejspíš neočekávali. Možná se do toho vžila až příliš, že nakonec zapomíná seznamovat vás s tímto neobvyklým a originálním světem.

„Oni nám nevěří a já nechci, aby se ukázalo, že mají pravdu.“ (Str. 257)

Co může čtenářům vadit?
* Náročnější čtenář, který romantiku nevyhledává natolik, by zřejmě dal přednost vysvětlení zákonitostí daného světa a životů v něm. Protože bez vysvětlení dílo působí povrchně, i když v žánru young adult od autorky podobný přístup už očekáváte.
* Podstatnější informace jsou opomíjeny spolu s očekávaným vývojem hlavní hrdinky. Ta se samozřejmě musí nějakým způsobem hnout z místa, ale v tomto případě to autorka hodně uspíšila a rozdílnost díky tomu zaniká, namísto aby byla výraznější.
* Zbytečné rozepisování, opakování bojů či vedení čistě romantických rozhovorů děj zpomaluje a na někoho může působit až zdlouhavým dojmem, kdy vás dílo spíš odrazuje. Jiskrná atmosféra pak jaksi mizí spolu s dynamičností, kterou autorka nastavila na začátku.

Co na Reset říká Chensie? Pro mě byl problém knihu dočíst především z toho důvodu, že jsem podle anotace opravdu předpokládala něco drsnějšího a nikoliv romantický příběh o sbližování a soucítění. Jako recenzentka knihu nehodnotím špatně, ale jako čtenářka jsem zklamaná. Těšila jsem se na brutalitu a dostala jsem něhu. Záleží na tom, jak k románu přistupujete a co od něj očekáváte...

Komu bych knihu doporučila?
Dystopický thriller je spíše pro čtenáře žánru young adult a citlivé romantičky, které touží sáhnout po něčem, co by je opravdu nenapadlo, že je zláká! schovat popis