Publikace vychází z knihy „Vybrané kapitoly z práva EU“, avšak text je přepracován a doplněn tak, aby odrážel změny, které proběhly na základě této zásadní revize práva EU Lisabonskou smlouvou, platnou od 1.12.2009, ale též dalšího rozvoje sekundárního práva EU, probíhajícího průběžně v jednotlivých oblastech materiálního práva EU . Prvotním cílem této publikace je tedy promítnout výše uvedené změny do výkladu o právu EU, zaměřeném na prvky a principy fungování tohoto právního systému. Téměř tříletý odstup od data nabytí platnosti Lisabonské smlouvy umožňuje též kritickou reflexi rozvoje práva EU v období uplynulých deseti let. Toto období se vyznačovalo kvalitativní proměnou EU, plynoucí zejména z jejího rozšíření o dvanáct nových členských států včetně ČR. Z tohoto pohledu se předkládaný text snaží poukázat na řešené či vnímané nedostatky a naznačit možný další vývoj v těchto oblastech. Publikace je členěna na dvě části. V první se věnuje obecným otázkám práva EU, jeho pramenům, vztahu k národnímu právu a aplikací členskými státy v národním právním prostředí. Dále pojednává blíže o institucionální struktuře EU, pravomocích orgánů i jejich vzájemných vztazích. Druhá část se potom věnuje vybraným otázkám z materiálního práva EU počínaje ochranou lidských práv v EU, jež získala Lisabonskou smlouvou významný impuls k dalšímu rozvoji, přes základy právní regulace „prostoru svobody, bezpečnosti a práva“, až k oblasti právní úpravy vnitřního trhu EU, která v minulosti tvořila stěžejní oblast regulace práva EU a dodnes je prostorem spolupráce členských států, jehož kvalitativní rozvoj a úspěchy jsou klíčové pro další existenci eurozóny nebo (alespoň v očích tzv. euroskeptiků) i samotné EU.