Jak jsem tuhle knížku přečetla, tak jsem vůbec neměla slov. Vlastně ještě teď nemám slov. Nechápu, jak někdo dokáže na necelých dvě stě stránek napsat tak strašně smutný příběh... Jsem strašně ráda za to, že už tohle hrozné období skončilo, protože si ani neumím představit, jak moc strašné by to pro nás všechny bylo. Nejvíc mě dojaly a rozesmutnily poslední stránky. Fakt jsem ani nevěřila tomu, že Geniu a Zeldu zabijí. Už od začátku, jak se v příběhu Genia objevila, tak jsem tušila, že bude hodná a ne zlá, jak si Zelda s Felixem prvně mysleli. Prostě jsem si myslela, že je Felix zachrání, nebo se něco stane a prostě se jim podaří utéct nebo něco takového. Jenže tohle prostě není ta klasická knížka, která má vždycky šťastný konec. Je to totiž pravý opak. A dost tragický a smutný opak. Měla jsem Geniu moc ráda. I Zeldu jsem měla moc ráda, přestože v knížce ,,Kdysi" jsem si ji hned na první okamžik neoblíbila. To její roztomilé ,,copak to nechápeš ?" a další věci prostě přinucují ji mít ráda. Měla vážně láskyplné srdce jako desetiletá holka, přestože jí bylo teprve šest let. Knížku jsem opět přečetla jedním dechem, jelikož je neuvěřitelně čtivá a prostě musíte vždycky vědět, co se stane dál. Jak hodně lidí tady píše, že si nemyslí, že to je série pro děti a mláděž, tak nevím, jestli s nimi mám souhlasit, protože já jsem v podstatě zařazena do téhle kategorie a tahle knížka ve mně určitě něco zanechala a nemám z ní hrůzu nebo něco takového. Jako souhlasím s tím, že to není třeba pro desetileté, ale pro, třeba, o tři roky starší už myslím, že jo. Bylo mi Felixe strašně líto, když přišel do města s tím, že zajde Zeldě zanést její přívěšek, ale najednou ho zastavil ten zákeřný a hnusný Cyryl a řekl mu všechno, co se stalo. Neumím pochopit, proč nenáviděl Židy, když mu nic neudělali. Jsem ale samozřejmě taky ráda za to, že existovali v té době lidi jako jsou Genia nebo Amon. Určitě jsem napjatá na přístí díl (doufám, že nějaký teda bude) a určitě si ho chci přečíst, protože jsem strašně zvědavá, jak to po válce všechno dopadne. Doslov knihy byl taky úžasný a dojemný. Prostě nezopomenutelná a asi nejsmutnější knížka, kterou jsem kdy četla. schovat popis