Tonička Bolavá, s níž jsme se setkali už třikrát v
předchozích dílech tetralogie, má tentokrát víc
práce než obvykle. Starý baron Chumfurttam, o
něhož se starala, zemřel. Je třeba najít mladého
barona Rolanda v Ankh-Morporku. Tonička se pro
něj vydá a její osobní strážci - Nac mac Fíglové -...
číst celé
Tonička Bolavá, s níž jsme se setkali už třikrát v
předchozích dílech tetralogie, má tentokrát víc
práce než obvykle. Starý baron Chumfurttam, o
něhož se starala, zemřel. Je třeba najít mladého
barona Rolanda v Ankh-Morporku. Tonička se pro
něj vydá a její osobní strážci - Nac mac Fíglové -
trvají na tom, že poletí s ní. Ti si ovšem své
povinnosti jako vždycky vysvětlují po svém. Pak
se objeví Úskočný muž, děsivý lovec čarodějek.
Tonička se rychle vrací zpět do rodného kraje, kde
je třeba připravit pohřeb starého a svatbu mladého
barona, ale Úskočný muž ji pronásleduje. I když
není sama - kromě pomoci, se kterou všichni
počítají, se objeví i pomoc, kterou by opravdu
nikdo z nás nečekal -, střetnutí bude těžké.
Poslední díl příběhu by měl mít šťastný konec, ale
znáte Terryho Pratchetta. Kdo ví?
schovat popis
Recenze
Je tohle ještě Pratchett? Zdá se mi to, nebo se ruka manželky těžce nemocného autora odráží v textech čím dál zřetelněji? Všechno to načechrané žvatlání, čím dál větší korektnost, hnaná ad absurdum, nechutná „laskavost“, která ze všeho čiší… Starý Pratchett, který cynicky nechával hospodské ožraly rozpleskávat trollem, zmizel již dávno, ale nic by se nemělo přehánět. (A to nemluvím o vtipech a odkazech, které si každý musel najít sám, zatímco dnes je čtenář dostane nejprve syrové, potom pro jistotu vařené, a pro ty nejslabší kusy, které by snad ani potom nerozeznaly, že je někdo bouchnul do hlavy fórem, se to ještě jednou přežvýká.)
Po ‚Nevídaných akademicích‘ jsem už nečekal další zeměplošský příběh, a pokud ano, obával jsem se, že to bude opravdu slabé. Navzdory všem lamentům výše ale musím uznat, že při troše snahy se do knihy včíst dá, což je dobře, protože následně se ukáže, že je to svým způsobem návrat ke kořenům. Ne dokonalý, ne příliš efektní, ale celkem zdařilý a důstojný. A to mě potěšilo.
Jenom doufám, že příští díl nebude o budování čističky vod a získávání grantů na umělecké aktivity propuštěných vězňů.