Posmrtně vydaná sbírka básní a povídek. Hodně rozporuplné ale možná právě tím tak trochu geniální. Jednoduché ale přitom opravdu silné. Vše je sarkasticky laděno a má to šmrnc. Logicky gradující básně od dětství až po smiřování se se smrtí. Ten, kdo se postaral o výběr básní si zaslouží velkou pochvalu.
Posmrtně vydaná sbírka básní a několik povídek. Má to teda grády a smlsnul jsem si. Jen když se Hank pustí tak trochu do surreálna, tak mě to poněkud míjí, ale naštěstí to nedělá často. Místy Bukowski jakoby bilancuje svůj život, dost ironicky se směje sám sobě. Titulní povídka je naprosto přesná, protože něco podobného jsem sám zažil - v jiné podobě, ale v naprosto stejném duchu a ptal jsem se dost podobně, kam zmizela ta...
Recenze