„Svět z televize je někde tam venku. Jen si pro něj někdy musíš dojít pěšky.” To je motto excentrického poutníka Ladislava Zibury, který se tentokrát vydal zdolat Himálaj a probádat údolí čínských a nepálských řek. Ať už zrovna trpí výškovou nemocí, zachraňuje lidský život nebo je zatýkán čínskou...
číst celé
„Svět z televize je někde tam venku. Jen si pro něj někdy musíš dojít pěšky.” To je motto excentrického poutníka Ladislava Zibury, který se tentokrát vydal zdolat Himálaj a probádat údolí čínských a nepálských řek. Ať už zrovna trpí výškovou nemocí, zachraňuje lidský život nebo je zatýkán čínskou policií, vše komentuje s humorem. Chodí pěšky, spí u cizích lidí doma a vloni o tom napsal svou první knihu. Teď se nechal přemluvit a napsal další.
schovat popis
Recenze
Jakmile si koupíte jednu, věřte, že je brzo budete mít doma komplet všechny!
Pokud máte rádi sarkasmus a chcete se u knížky zasmát, ale i se něco dozvědět, je to správná volba.
Neznám žádného jiného autora, který by uměl psát tak čtivě a vtipně.
Vždy když situace vypadá zoufale, vždy je nějaké řešení.
Ládík má můj obdiv, líbí se mi jeho přístup k životu a lehkost jakou jím doslova prochází :-)
Není to tradiční cestopis ve smyslu výčtu památek a tipů kam zajít a co navštívit, což mě na jednu stranu nadchlo, na druhou mi to občas chybělo.
Hezké a příjemné čtení!
Tato kniha je svým stylem vyprávění a humorem dost podobná autorově prvotině, takže pokud vás bavila cesta Jeruzalémem, neváhejte sáhnout ani po této knize.
K Asii, a cestopisům právě z ní, mě to poslední měsíce hodně táhne. Těšila jsem se na spousty informací o Číně. Bohužel těch informací tu zase až tolik nebylo, spíš zážitky s místními obyvateli, vesničany... Ale i to mělo své kouzlo. Bohužel jsem ale čekala asi trochu víc. Část o Nepálu, kterým vyprávění i pouť začíná, mě až tolik nebavila. Dokonce mi přišlo, že ani ten autorům smysl pro humor nebyl tak barvitý a vtipný jako v předchozí knize.
Čtení ale rozhodně nelituju. Prostřednictvím Láďových zápisků z deníku a zajímavostí týkajících se obou národů si rozhodně nepřijdu nijak ochuzena a čtení mě bavilo - i když Čína byla za mě lepší (čistě subjektivní pocit - asi hlavně proto, že Čína mě jako země zajímá a láká více než Nepál).
Určitě se plánuju pustit do všech dalších Ziburových knih a už teď se těším, kam díky němu a jeho cestopisům ještě zavítám!
A to audio. Cením, že si to autor chtěl namluvit sám, ale není profesionální narátor, takže... Navíc text se skládal ze spousty mikroinformací, za každou následovala znělka. Přísahám, že někdy byla delší než mikroinformace. Ke konci knihy už mě doháněla k nepříčetnosti.