Moderní klasika z pera populárního spisovatele baví čtenáře už pětadvacet let, neztratila však nic ze svého půvabu. Vieweghova typická ironie, kousavý humor a trpký, ale zároveň chápavý pohled na lidské touhy se uplatňují v dnes už notoricky známém příběhu o dospívání citlivého Kvida a jeho mírně...
číst celé
Moderní klasika z pera populárního spisovatele baví čtenáře už pětadvacet let, neztratila však nic ze svého půvabu. Vieweghova typická ironie, kousavý humor a trpký, ale zároveň chápavý pohled na lidské touhy se uplatňují v dnes už notoricky známém příběhu o dospívání citlivého Kvida a jeho mírně neortodoxní rodiny. Návrat do let reálného socialismu má příchuť melancholie; bez lítostivosti, zato věrně připomíná ústrky, kterých se režim dopouštěl na obyčejných lidech. Vedle Kvida je tak druhým tragikomickým hrdinou jeho otec, roubící si ve sklepě rakev a upínající se k sovětské perestrojce.
schovat popis
Recenze
Velmi čtivá záležitost! Doporučuji!
Báječná léta pod psa jsou vlastně vyprávěním o životě chlapce Kvida, jeho dospívání, první lásce, rodině.. Nechybí skvělý humor, mě se líbil táta vyrábějící si rakev a pověrčivá babička Líba :-D
Kniha vypraví život rodiny za komunismu a popisuje nespravedlnost této doby.
Celý příběh začíná roku 1962, kdy Kvidovu matku napadl vlčák a ta předčasně porodila Kvida. V tu chvíli se Kvido stává středem pozornosti celé rodiny a hlavně babiček, které z něho později udělají dosti otylého chlapce. Kvido je velmi inteligentní a umí výborně recitovat. Poklidný život rodiny naruší roku 1968 příchod Rusů. Kvidovi rodiče se přestěhují z Prahy na Sázavu, kde pracují ve sklárnách.
Kniha ukazuje příběh jedné rodiny, která žila v období komunismu. Pokud chtěl mít člověk dobrou práci a udržet si ji, chtěl, aby se měla dobře celá jeho rodina, musel vstoupit do Komunistické strany Československa (KSČ) a tím získal řadu výhod oproti jiným, kteří nebyli členy strany. V KSČ bylo 2 milióny členů. Když nastala revoluce v roce 1989, tak se často stávalo, že členové strany vyhazovali do vzduchu své stranické knížky, alespoň podle vyprávění mamky, když popisovala situaci v práci v tomto období. Z mého pohledu asi převážně lidé vstoupili do komunistické strany kvůli výhodám, které získali a přitom možná většina z nich nevěřila v myšlenky komunismu..
Myslím si, že v knize jsou věrohodně popsány situace, které se stávali lidem, kteří nesouhlasili s režimem. Kvidův táta, ačkoliv je vysokoškolsky vzdělaný a schopný, tak nakonec skončí jako vrátný. Člověk musel být ostražitý s kým se stýkal. Pokud se sešel s někým, kdo byl pro stranu nežádoucí, tak pak měl problém..
Líbily se mi zápisky z Kvidova deníku, líbil se mi rozhovor mezi Kvidovým tátou a mamkou v nemocnici, to mi připadalo legrační a našly by se ještě nějaké další situace, kterým jsem se pousmál. Naopak některé části mi připadaly nezáživné a nudné.