Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Poprvé vyšel román Nesnesitelná lehkost bytí ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
„Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí...
číst celé
Poprvé vyšel román Nesnesitelná lehkost bytí ve francouzském překladu v roce 1984 v Paříži u Gallimarda, v roce 1985 česky v Kanadě v nakladatelství Sixty-Eight Publishers.
„Po čtyřech letech strávených v Ženevě ubytovala se Sabina v Paříži a nemohla se vzpamatovat z melancholie. Kdyby se jí někdo zeptal, co se jí stalo, nenašla by pro to slov. Životní drama se dá vždycky vyjádřit metaforou tíže. Říkáme, že na člověka dopadlo nějaké břemeno. Člověk to břemeno unese nebo neunese, padá pod ním, zápasí s ním, prohrává nebo vítězí. Ale co se vlastně stalo Sabině? Nic. Opustila jednoho muže, protože ho chtěla opustit. Pronásledoval ji pak? Mstil se jí? Ne. Její drama nebylo dramatem tíhy, ale lehkosti. Na Sabinu dopadlo nikoli břemeno, ale nesnesitelná lehkost bytí.“
Ocenění: Státní cena za literaturu (2007) s přihlédnutím k dosavadní prozaické a esejistické tvorbě Doslov Květoslav Chvatík Kunderova planeta nezkušenosti.
schovat popis- Nakladatel: Atlantis
- Kód:
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Vázaná
- Počet stran: 344
- Šířka balení: 14 cm
- Výška balení: 21 cm
- Hloubka balení: 2.2 cm
- Váha balení: 502 g
Recenze
Znal jsem v té době Kunderu jako jednoho z mála českých autorů, kteří si vytvořili jméno v zahraničí a navíc jsem moc oceňoval možnost přečíst si o událostech roku '68 bez zbytečného pathosu, z pohledu právě spisovatele, který už měl čas na ně reflektovat a který měl možnost hledět na ně globálně, protože se usadil ve Francii. V tomhle ohledu jsem též nebyl zklamán a navíc mi bylo nabídnuto několikero tezí na češství, které si teď také nosím s sebou a přemýšlím o nich. (Co dělá Čecha Čechem? Co z nás tvoří skupinu? Protože pokud je to jen prach Jana Husa, pak je snad něco špatně...)
Jediný aspekt knihy, který mi krajně vadil, byla hlavní postava Tomáše, inteligentního chlapa, který pracoval jako chirurg, byl tedy kariérně na výši, ale jako člověk nestál za zlámanou grešli po většinu knihy. Chápu, že je třeba prezentovat různorodé postavy, chápu, že ne každý je svatý, ale způsob, jakým byl psaný právě zde mě natolik otravoval, že jsem byl rád, když jsem knížku dočetl. Obecně nemám rád zápletky typu podvádění ve vztahu, připadají mi líné, spoléhající příliš na šokový faktor, případně je s nimi zacházeno, jako by na tom nebylo nic špatného. Tereza zjevně podváděním trpí a Tomáš "není schopen se změnit", ale Terezu miluje.
Pan Kundera není v tomhle ohledu vůbec moralizující typ a lze jen těžko představit si, že by Tomášovo chování zde považoval za vyloženě špatné nebo ho odsuzoval. Nechci se chovat jako viktoriánský kritik, ale tenhle aspekt knihy byl pro mě natolik nestravitelný a natolik dominantní, že proto dávám hvězdičku dolů, ač jinak považuji Nesnesitelnou lehkost bytí za kvalitní knihu, která má mnoho co nabídnout.
Velmi mě bavily vztahové patálie, naprosto úžasně vykreslené rozdíly vnímání určitých věcí mezi Sabinou a Franzem.
Nezapomenu na líčení pochodu do Kambodži a chování Amíků a Francouzů - mám se smát?
Dalo mi to hodně podnětů k zamyšlení.
Doporučuji!
Dala jsem jí druhou šanci a dočetla ji, přestože mi k srdci nepřirostla, musím uznat, že napsaná je opravdu výborně. Má velmi zajímavý a docela náročný sloh, nečetla se mi snadno. Vím ale, že se k ní už určitě nebudu vracet.
Osobně mě příběh zaujal jednoduchým a prostým tématem, a to lidskými vztahy. Myslím si, že v této knize hodně lidi najde náměty ze svého osobního života nebo aspoň uvidí a pozná cizí myšlenky a život.
Milostný příběh, který se váže k roku 1968. notorický sukničkář Tomáš, vysokoškolsky vzdělaný mladý muž každou noc stráví s jinou ženou, ale nikdy ne celou a navzdory svému sukničkářství se ožení s dívkou Terezou, avšak nadále udržuje milostný vztah se Sabinou, která je ve vztahu s Franzem. I když Tomáš Terezu miluje, přesto ji nedokáže být věrný. Tomáš s Terezou se rozhodnou pod tíhou roku 1968, že emigrují, jenže Tereza není v cizině šťastná a vrací se zpět do vlasti. Tomáš bez ní nedokáže v cizině žít a vrací se také, vše by bylo celkem fajn, kdyby Tomáš jednoho nenapsal článek s protikomunistickou tématikou...Zbytek si dočtěte v knize, opravdu ten příběh a jeho konec stojí za to.
Nesnesitelná lehkost bytí začíná koncem, a je skutečně složitý na čtení. Ale je doopravdy úžasným románem a krásně zpracovaný. Čtenář se často najde v postavách, jeho pocitech, situacích....
Doporučuji si přečíst. Hodnotím pěti hvězdičkami!
Příběh je vláčný jako klasický americký indie film, kdy se hrdinové dlouze dívají do zdi a přitom onanují a zároveň přemýšlí nad událostmi, které se staly před třinácti lety. S tím nemám nejmenší problém, naopak, mému těžce pomalému mozku toto tempo velmi vyhovovalo - někdy třeba kadím, myslím na bejvalku, a najednou jsem už dokaděnej a rozklíženej nad svým bytím zároveň. Tak nějak jsem si připadal po celou dobu u této legendární knihy. Ano, některé myšlenky byly vskutku osvěžující a oči otevírající, ale ani jednou jsem neměl ten pocit, že bych byl "obohacen," nebo "usměrněn". Spíš jsem měl pocit, že mě jakýsi neviditelný pánbůh vláčí po oraništi z jeho vlastních teorií, které se dají povrchně aplikovat na všechny, ale v konečném důsledků byly symptomatické jen a pouze pro místní hrdiny - Tomáše, Sabinu, Terezu a toho pofidérního švýcaráka.
Některé pasáže, jako například ty o hovnu, byly brilantní, ale i tak se nemůžu zbavit dojmu, že jsem zrovna přečetl literární verzi nějakého kusu moderního umění. Prázdné černé tečky na bílém pozadí, která se snaží bytostně vypovědět vše o všem, ale zároveň selhává jako základní prvek.