V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní...
číst celé
V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.
Román Pražský hřbitov vynesl v srpnu 2011 také italskému spisovateli prestižní Paveseho cenu.
Vizuální videochutnávka .
Dopis Umberta Eca čtenářům:
Devatenácté století překypovalo mnoha tajemnými a strašnými událostmi: nevyřešená a záhadná smrt Ippolita Nieva, Protokoly sionských mudrců, notoricky známý podvrh, který později inspiroval Hitlera k rozpoutání holocaustu, Dreyfusova aféra a četné intriky za účasti tajných služeb rozličných národů, zednářů, jezuitských spiknutí, stejně jako ostatní události, jejichž pravdivost nebyla nikdy prokázána, ale které poskytly bohatý materiál pro 150 let staré fejetony. Kniha Pražský hřbitov je příběh, ve kterém všechny postavy - s výjimkou té hlavní - skutečně existovaly, včetně hrdinova pradědečka, autora záhadného dopisu Abbému Barruelovi, jenž odstartoval vlnu moderního antisemitismu. Jediná fiktivní postava novely (která nicméně připomíná mnoho skutečných lidí, dokonce těch dnešních) se stává autorem rozličných výmyslů a spiknutí, a to vše na pozadí vyjímečného coups de théatre, podzemních stok plných mrtvol, lodí, které explodují v oblasti soptícího vulkánu, opatů ubodaných k smrti, notářů s falešnými vousy, hysterických satanistek, černých mší a podobně. Stejně jako starobylé fejetony i Pražský hřbitov je ilustrovaný. Ilustrace jsou navíc dobové, takže v některých čtenářích mohou vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách svého mládí. Očekávám nicméně i další dva druhy čtenářů. Ti první nemají ani zdání, že všechny tyhle věci se ve skutečnosti staly, nevědí nic o literatuře devatenáctého století, a jsou proto těmi, kteří berou vážně dokonce Dana Browna. Ti, se sadistickým potěšením, ocení děj knihy jako snůšku perverzních výmyslů, včetně hlavní postavy, kterou jsem se snažil vytvořit coby nejcyničtějšího a nejnepříjemnějšího hrdinu v historii literatury. Poslední skupina čtenářů ví, nebo přinejmenším cítí, že věci, které líčím, se skutečně staly. Tento čtenář možná ucítí, jak se mu zlehka potí čelo, bude se úzkostlivě ohlížet za sebe, zhasne všechna světla v bytě a pojme podezření, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď. A bude si myslet to, co bych rád, aby si myslel: Jsou mezi námi... Umberto Ecoschovat popis
Dlouho se chystám napsat recenzi na tento jedinečně zvláštní román od profesora Umberta Eca a konečně jsem našla poznámky. Kniha je samozřejmě odlišná od jiných Ecových děl, které míří k filozofii, různých teoriích a historii. Kniha má něco k 500 stran a přebal od Arga je úchvatný. Tento grandiózní román rozhodně nepatří k oddychovému čtení, ale k trochu více náročnému. Děj je poutavý s hlavním hrdinou a dalšími postavami, dokonale popsány včetně příběhu, který vás nenechá v klidu a vtáhne do 19. století a nutí vás přemýšlet. Hrdina prožívá nesmírně zážitků, různých zápletek, potkává se s velkým množstvím dalších historických postav. Mnohé z nich opravdu existovali. Já když četla knihu před lety jsem měla s románem problém, zamotávala jsem se, vracela k různým pasážím. Nyní už mám jiný pohled i subjektivní názor a hodnotím tuto knihu za úžasný počin mistra spisovatelů. Nenechte se odradit.
Druhá nejlepší kniha hned po Jménu růže od italského profesora sémiotiky Umberta Eca. Z mého hlediska je to skvělý příběh o rozdvojené osobnosti hlavního hrdiny příběhu. Nicméně příběhů se zde odehrává několik a velmi souvisí s historickými událostmi celé Evropy. Pokud se v příběhu neztratíte (ani já sem se neztratil, tak by to neměl být problém), čeká vás napínavý, temný příběh s prvky detektivky. Ovšem nečekejte temná zákoutí Prahy.
Umberto Eco: Prazski hrbitov: Nie, dej sa neodohrava v Prahe, aj ked je tu zmienka o Prazskom zidovskom hrbitove. Ako ine diela, aj toto je plne symbolov, odkaziv na ine historicke udalosti. Sem tam som sa pristihla, ze viacej casu travim vyhladavanim danych udlosti ako samotnym citanim knihy :). Samozrejme, kniha je zlozita na pochopenie, ale to je skoro vsetko od Umberta Eca. A preto mam rada jeho knihy. Pri dostatku casu a odhodlania urcite stoji za precitanie.
Poslední autorův román se tematicky vztahuje také v Praze a proto si myslím že je vhodné poznat protože málokterý světový autor o Praze píše. Ovšem nečekejte něco jako román o České republice ale typicky foucaltovsky zamotaný podivný a tak trošku Tajemný příběh. Pražský hřbitov je tak trochu detektivka a díky zapojeným reálným místům i postavám je zároveň také tak trochu literatura Faktu protože autor podnikl opravdu podrobný výzkum než se do knihy pustil. Knížka Určitě patří mezi náročnější čtení Ale pokud máte trochu chuti na intelektuální chvilky Tak vám ji Určitě doporučuji.
Třicet let po Jménu růže nám Umberto Eco nabízí velký román 19. století. Z Turína do Paříže přes Palermo narazíme na hysterického satanistu, kněze. Jsme svědky zrodu Dreyfusovy aféry a vytvoření antisemitského evangelia. Setkáváme se také s jezuity, kteří plánují spiknutí proti svobodným zednářům. Objevujeme spiknutí piemontské, francouzské, pruské a ruské rozvědky, masakry v Paříži, absintové obavy, umělé vousy, falešné notáře, lživé závěti, ďábelská bratrstva a černé mše... je toho tolik a nic, co by zavánělo Prahou.
Opravdu zvláštní román Pražský hřbitov. Kniha je hodně odlišná od jiných děl Umberta Eca hlavně proto, že všechna jeho ostatní díla jsou hodne teologicky, filozoficky a historicky zaměřená, zatímco tady tomu tak není. Myslím si, že nepatří zrovna k oddychovému čtení a musíte se u něj aspoň maličko soustředit, ale to vůbec nevadí, protože podle mě opravdu stojí za přečtení, hlavně proto, že je od tak známého autora.
Umberto Eco je velký pan spisovatel. I když je jeho styl psaní dost těžký a nečte se úplně snadno, doporučuji po jeho knihách sáhnout. Na první pohled vás může zaujmout přebal knihy. Když se začtete je i tak těžké sledovat velmi spletitý příběh a vyprávění hlavního hrdiny. Dost často příběh odkazuje na historické události a obsahuje tak mnohem víc, než jen běžné románové vyprávění. Pokud tedy máte chuť na něco těžšího, směle do toho!
Recenze