Jestli mi na téhle knize něco vadilo, tak to byla její podstata, což je asi chyba (čí?). Definuj podstatu knihy. Téhle knihy? No... Napsala to taková skutečně hodně citlivá paní, která opravdu moc chtěla uchopit postapo tématiku s...
číst celé
Jestli mi na téhle knize něco vadilo, tak to byla její podstata, což je asi chyba (čí?). Definuj podstatu knihy. Téhle knihy? No... Napsala to taková skutečně hodně citlivá paní, která opravdu moc chtěla uchopit postapo tématiku s takovým tím vopravdicky citlivým ženským přístupem.
Aby nevznikla mýlka, já proti tomu v zásadě nic nemám, je to (pro mě) zase něco nového, jenom mi chvílemi dost lezlo na nervy to bezmocné plkání a lkaní putující hrdinky, která měla obrovskou kliku, jíž ji autorka obdařila jenom proto, aby mohla tu svou ženskou citlivost pronést bez poskvrnky až na konec příběhu. Příběhu, v němž mimochodem de facto všichni chlapi buď brzy umřou, nebo jsou to gayové (a vlastně umřou taky). Na druhou stranu to nebylo nejhorší, dokonce ani tak hrozné, jak jsem si představoval po úvodní bezzubě silácké feministické scéně.
Ehm... takže ta podstata... asi tkví v tom, a to by mělo být uvedeno na obálce velkými písmeny, že je to kniha psaná ženou výhradně pro ženy. Což tuším nejsem (i když nevím úplně jistě, podle čeho se to pozná). A já bych prostě radši normálně unisex postapo, které nemusí být nutně naturalisticky drsnější (Bílý kůň po téhle stránce taky není žádná selanka), ale méně se v něm probírá každé hnutí ženské mysli, navíc dle mého naivně idealizované - ovšem, opět to musím říct, kdo jsem já, abych tohle soudil?
To není mužský šovinismus, ale pouhá otázka vkusu. (I když teda chvílemi to bylo na hraně, paní Adamsová si v žádném ohledu laťku nijak vysoko nenasadila.)
schovat popis
Aby nevznikla mýlka, já proti tomu v zásadě nic nemám, je to (pro mě) zase něco nového, jenom mi chvílemi dost lezlo na nervy to bezmocné plkání a lkaní putující hrdinky, která měla obrovskou kliku, jíž ji autorka obdařila jenom proto, aby mohla tu svou ženskou citlivost pronést bez poskvrnky až na konec příběhu. Příběhu, v němž mimochodem de facto všichni chlapi buď brzy umřou, nebo jsou to gayové (a vlastně umřou taky). Na druhou stranu to nebylo nejhorší, dokonce ani tak hrozné, jak jsem si představoval po úvodní bezzubě silácké feministické scéně.
Ehm... takže ta podstata... asi tkví v tom, a to by mělo být uvedeno na obálce velkými písmeny, že je to kniha psaná ženou výhradně pro ženy. Což tuším nejsem (i když nevím úplně jistě, podle čeho se to pozná). A já bych prostě radši normálně unisex postapo, které nemusí být nutně naturalisticky drsnější (Bílý kůň po téhle stránce taky není žádná selanka), ale méně se v něm probírá každé hnutí ženské mysli, navíc dle mého naivně idealizované - ovšem, opět to musím říct, kdo jsem já, abych tohle soudil?
To není mužský šovinismus, ale pouhá otázka vkusu. (I když teda chvílemi to bylo na hraně, paní Adamsová si v žádném ohledu laťku nijak vysoko nenasadila.)