Nový román autora Selského baroka
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.
Po patnácti...
číst celé
Nový román autora Selského baroka
Románem Rybí krev pokračuje Jiří Hájíček ve své linii venkovských próz (povídkový soubor Dřevěný nůž, romány Zloději zelených koní a Selský baroko) a zavádí nás tentokrát na jihočeský venkov přelomu osmdesátých a devadesátých let dvacátého století.
Po patnácti letech strávených v cizině se Hana v roce 2008 vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala, chtěla se vdát a být učitelkou ve zdejší jednotřídce. Ale všechno je jinak – na vylidněné návsi stojí sama. Má však odvahu podívat se zpátky, má odhodlání ptát se sebe samé i lidí, kteří pro ni kdysi mnoho znamenali. Člověk po čtyřicítce si chce udělat pořádek sám v sobě, uzavřít konečně staré záležitosti a bolesti, říká Hana, když se po dlouhých letech setkává s otcem, bratrem a kamarádkami z dětství.
Po úspěšném románu Selský baroko (Magnesia Litera 2006 za prózu), který tematizoval rozpad tradičního venkova v padesátých letech minulého století, zkoumá autor dál českou vesnici. Rybí krev je především příbě
schovat popis
Recenze
Rybí krev je právě takovým příběhem. Zůstane ve vás. A vy musíte zase naskočit na kolotoč a připomínat si, že tohle není o vás. I když vám to bylo tak moc blízké.
Kniha je plná silných momentů, které čtenáři přibližují situaci rodin, které přijdou o své chalupy, ve kterých mnohdy prožili celý život. Zároveň na pozadí stavby jaderné elektrárny prožívané příběhy mladých lidí, kteří se (s přibývajícím věkem, problémy) postupně odcizují. Skoro bych ani neřekla, že tuto knihu napsal muž (myšleno v dobrém 🙏).