Román přibližuje osud doktorky Vlasty Kálalové-Di Lottiové, rodačky z Bernartic u Tábora, která se ve dvacátých letech tohoto století vydala sama do Orientu a založila v Bagdádu československou nemocnici. Smyslem jejího života bylo pomáhat lidem. Přes osobní tragédii nikdy nezahořkla, ale...
číst celé
Román přibližuje osud doktorky Vlasty Kálalové-Di Lottiové, rodačky z Bernartic u Tábora, která se ve dvacátých letech tohoto století vydala sama do Orientu a založila v Bagdádu československou nemocnici. Smyslem jejího života bylo pomáhat lidem. Přes osobní tragédii nikdy nezahořkla, ale věnovala veškeré své síly těm, kteří to potřebovali – trpícím. Jistě i proto její osobnost nepřestává fascinovat.
schovat popis
Recenze
V prologu nás autorka seznamuje s tím, jak došlo k napsání knihy: Jednou na jaře 1970 přišla moje kolegyně Věra od šéfredaktora s tipem: někde v jižních Čechách, v Táboře nebo snad v Písku, žije lékařka. která se ve dvacátých letech vydala na vlastní pěst do Orientu a založila tam (snad v Bagdádě nebo v Damašku) československou nemocnici.
Dosáhla v životě velkých úspěchu, přesto mě napadá myšlenka - ale za jakou cenu? za cenu své rodiny, těch nejbližších?