Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků. Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých...
číst celé
Píše se rok 1982 a v patnáctileté Janě se kromě dospělosti probouzí i poznání, že s minulostí její rodiny není cosi v pořádku. Otec před rokem zemřel a v matčině ložnici se ukrývá sešit plný nepochopitelných zápisků. Prarodiče se chovají přinejlepším výstředně a mluvit před nimi o některých tématech je tabu. Jana dospívá v totalitním bezčasí, přesto není otupělá – a tak se pouští do pátrání. Dokáže najít pravdu o rodinné historii i vlastní identitu?
schovat popis
Recenze
Vím, že komunisti postihovali věřící, ale nikdy jsem nečetla knihu o jiné víře než o katolické. Samozřejmě převážná většina těchto témat je o zabavení majetku, kulacích atd. Což jsem taky čekala a byla jsem překvapená, když tomu tak nebylo.
Kniha se mi líbila jenom mi možná přišla trochu naivní.
Kniha pojednává o žití v komunistickém Československu. Věrně zachycená tehdejší doba. Vlastně nikdo nedělal to, co by chtěl, ale co vyhovovalo soudruhům. A co všechno lidem udělali jen proto, že měli jiný politický názor, víru v Boha, jiné myšlení… mám jedno přání, aby lidé nezapomněli a četli takovéto knihy.
Postavy jsou autentické, všem jsem věřila všechno co říkali a dokázala si je živě představit. Janu její nejlepší kamarádku Svaťu, kamaráda Petra. Později jejího přítele, učitelky, ředitelky v dětském domově i největší oblíbenkyně ve třídě.
V některých místech mě kniha šokovala. A to jak chováním rodičů Pavli (babička a děda Jany), tak tím systémem. Jednu věc, která se soudruhům nelíbila, použili na několik lidí, aby jich semleli co nejvíc.
Velmi se mi líbil styl psaní. Knihu jsem přečetla na dvě otevření. Zavzpomínala, i když já jsem jen „líznutá“ komunismem, vím toho spousty z vyprávění rodičů, hlavně taťky. V jeho původní rodině byl politický vězeň …
Kniha je o odkrývání minulosti jedné rodiny. Která by si žila úplně jinak, kdyby žila v jiné době. Roky 1955 – 1982 nebyly úplně růžové. Čtěme takové knihy a nezapomínejme. Ne jen válka byla hrozná!!!! Doporučuji.
Čekala jsem sice něco jiného, ale rozhodně nejsem zklamaná, spíše příjemně překvapená. Jana je sympatická, ale kromě ní jsem si nedokázala vytvořit vztah k žádné jiné postavě.
Příběh má originální zápletku, dobře se čte a pokud se Vám líbila tato kniha, rozhodně Vám doporučím i další tvorbu autorky Lucie Hlavinkové.
Doporučuji :D
Musím říct, že se autorce podařilo skvěle uchopit jedno téma z naší historie, o kterém se možná až tak moc nemluví a nepíše. S lehkostí ho převedla do románu, kdy vše sledujeme z pohledu mladé dívky a tím to působí velmi jednoduše. Je to tedy příběh přístupný opravdu všem.
V knize jsem se vrátila do mého dětství, skvěle vykreslena atmosféra, ale hlavně konkrétní vzpomínky. Účesy, oblečení, ale třeba mlýnek na kávu v obchodě, drobnosti, které mě donutily se usmát a zavzpomínat.
Knížka byla velice čtivá, psána s lehkostí. Děj je napínavý, dost se toho v knize děje, ale i přesto mi přišel pomalejší a vadily mi časté otázky, které si Jana dávala a které se v průběhu opakovaly.
Každopádně je to příběh, který osloví různé čtenáře. Ti starší zavzpomínají na dobu, ve které žili, ti mladší se toho můžou dost dozvědět. A navíc to zpracované téma je opravdu zajímavé a docela dlouho jsem v příběhu netušila, jaké tajemství vlastně Jana odhalí.
Knížky od Lucie Hlavinkové mám moc ráda a rozhodně je budu i nadále vyhledávat.