Banner
Banner

Recenze Listopád

Listopád
\nPtali jste se někdy sami sebe, jaký by byl váš život, kdyby v listopadu 1989 dopadlo všechno jinak? \nJaké by byly naše osudy, kdyby komunismus neskončil a my zůstali za železnou oponou oddělující nás od světa i jeden od druhého? \nJedna z nejúspěšnějších českých spisovatelek Alena Mornštajnová... číst celé 

Recenze

3
Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.
Avatar uživatele
Paní autorka zapomíná na to, že za socialismu nespali lidé pod mostem, neumírali v mrazu a svrabu, důchody byly v porovnání s průměrnou mzdou velmi vysoké, byl poloviční počet vražd, po kompenzaci aktiv a pasiv vyrovnaný rozpočet, dnes jsou naše dluhy již dávno nesplatitelné. Měli jsme rezervy ve zlatě, kompletní republiku, národ (resp. původní obyvatelstvo) nevymíralo a nebyl nahrazován migranty, měli jsme silnou armádu, cena nájmu 15% mzdy včetně energií, rodinné domky v rámci novomanželských půjček si lidé stavěli zdarma, dnes kupují v Praze za 150.000 metr... Nikdo neměl hlad, neexistovalo aby matky neměly peníze na svačinu nebo obědy pro své děti. Ve skutečnosti, kdyby nedošlo k revoluci, následovaly by reformy, ne diktatura. 80. léta byla mnohem svobodnější než 50. a trend by logicky pokračoval. Dnes jsou lidé pronásledováni a souzeni za názor (Skála, Kapal, Šifrín, mraky dalších) a smyčka se naopak utahuje... Například zrušení výjezdních doložek plánovala strana pro rok 1990, podnikání se začalo uvolňovat již v roce 1989... Tehdy se zde neprodávaly nacistické propagační materiály (jako dnes na Aukru), Hitlera nebo Banderu zde nehájili ani ti největší blbečci... Ve školách neučili děti nasazovat kondom, ale praktickému řemeslu, které je dobře uživí. Státní majetek se za 40 let zšestinásobyl, po revoluci rozprodal, ale ani to nestačilo, dluhy jsou jak jsem již zmínil nesplatitelné. Lidé měli nějakou disciplínu. Voda, lesy, výroba, to vše bylo naše. Měli jsme nejlepší hokejisty, skvělé fotbalisty, nejlepší herce a komedie. Přišel Gott a mnoho dalších legend. Pohlaví byla dvě a děti si mohly hrát samy venku, počet narkomanů čtvrtinový (?!). Lidé nefetovali. Hranice byly zavřené a Havel taky...
27/05/2023
Avatar uživatele
Další ze silných knih oblíbené autorky Aleny Mornštajnové. V průběhu jejího čtení jsem přemýšlela, jestli ji budu dočítat - ne že by se mi nelíbila, ale že autorka natolik sugestivně líčí život v totalitě. Jedná se o fiktivní příběh o tom, jak by mohly vypadat naše životy, kdyby byli komunisté stále u moci a kdyby se jejich moc ještě zvětšila. Jak bychom žili v neustálém strachu a neupřímnosti, jak bychom nevěděli dne, či hodiny, kdy by pro nás mohla přijít armáda, oddělit děti od rodičů apod. Děsivá představa a výborná kniha.
30/09/2022
Avatar uživatele
Výjimečně jsem zase sáhla po něčem, o čem jsem věděla, že se mi nebude hodit do aktuálního rozpoložení a možná se mi čtení nebude líbit. Stejně jsem ale koupila audioknihu hned, jakmile se objevila v nabídce.
A přesto, že někteří považují tuto knihu za zklamání, pro mě je snad důležitější než Hana a asi bych ji postavila co do hodnocení mezi Hanu a Slepou mapu. Každopádně plný počet *.
Příběh ukazuje, jak křehká je naše svoboda, a měli bychom si podle mě nejen připomínat historii, která nastala, ale i uvědomit si, že naše dnešní doba jednou bude historií a ukáže se, jací jsme byli.
4/08/2022