Desetiletý průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem příliš neví rady. Když potom Hana dostává nabídku na natáčení seriálu, bere ji jako příležitost, jak své problémy vyřešit. Přestěhuje Viktora k babičce na venkov a namlouvá si,...
číst celé
Desetiletý průšvihář Viktor žije v Praze s matkou, divadelní herečkou, která si s jeho výchovou ani s vlastním životem příliš neví rady. Když potom Hana dostává nabídku na natáčení seriálu, bere ji jako příležitost, jak své problémy vyřešit. Přestěhuje Viktora k babičce na venkov a namlouvá si, že pro něj bude nejlepší, když změní prostředí, a pro její matku zase to, že nebude sama. Viktor se ale cítí zrazený a zoufalý tím více, že rázná babička má jasnou představu o tom, jak by měl život všech kolem ní vypadat. Román sleduje jeho dramatické sžívání s venkovem i osud babičky, která si vedle něj začíná uvědomovat neodvratně přicházející stáří. Petra Soukupová ve své vrcholné formě znovu ukazuje, jak bravurně dokáže zachytit vyhrocené rodinné vztahy a prožívání dětského hrdiny v okamžiku, kdy si uvědomuje svou bezmoc ve světě dospělých. A také bezmoc dospělých vůči svým vlastním představám o štěstí.
schovat popis
Recenze
Díky skvělému propracování všech tří úhlů pohledů mi při čtení občas naskakovala husí kůže.
Jak tu už zmínil někdo přede mnou, takových příběhů je kolem nás spousta a tento nebyl ničím výjimečný. Pro mě ani ničím přínosný, protože tohoto rozporu jsem si až bolestně vědoma a tento konflikt rozmýšlím často.
Navíc mi nesedl styl, absence nepřímé řeči a rychlé střídání mluvčích bez nějakého návodného upozornění, pro mě to bylo trochu zmatečné.
Na autorku nezanevřu, její příběhy obyčejných životů mám ráda, jen tento mě tolik neoslovil.