Dokážou dvě zcela odlišné civilizace žít v míru? \nV roce 2138 jsou lidé slabou, bezvýznamnou civilizací, slepě tápající na okraji šatchranské říše. Zničehonic se ale jejich nouzový signál ozve z míst, kde by rozhodně neměli být. Vesmírný voják Kchrat se navzdory rozkazu, že má lidskou loď i s posádkou zanechat svému osudu, vydá vrak prozkoumat. Na místě nalezne nejen znepokojivé stopy, které prozrazují, že lidé nemusí být tak nevinní, jak se tváří, ale i jednu přeživší. \nŘadová navigátorka Erin Marthenová se tak najednou ocitá vydaná napospas cizinci, který připomíná monstrum jako vystřižené z hororu. Aby však zabránila válce a jednou se dostala domů, musí se uprostřed cizí civilizace naučit chovat jako zodpovědná velvyslankyně. Ale jsou lidé vůbec schopni a ochotni komunikovat s mimozemskými děsivými netvory? Anebo má každá strana své hranice? \n–––\nKchrat je návrat ke kořenům dobrodružného sci-fi v nejlepších tradicích zlatého věku žánru. Marie Domská rozehrává velkolepou mezihvězdnou ságu, která je ale umně ukotvena ve velice osobním a lidském příběhu.— Jan Kotouč, autor série Centrální impérium \nV cyklu Kchrat a jeho prvním dílu Nejasné hranice se Marie Domská vydává zkoumat nejen hluboký vesmír, neznámé civilizace a jejich rozdílné kultury. Stejně jako ti nejlepší autoři sci-fi nemilosrdně odhaluje podstatu lidství a ukazuje nejistoty, které člověka trápí při setkání s neznámem.— Jiří Štěpán, redaktor \n \n„Tvůj deník je osobní, ale tohle jsi chtěla zveřejnit na spaceface. Cenzura, moje milá. Za těch šest let se v tomto ohledu nic nezměnilo. Právě naopak, po tvém návratu jsme ještě přitvrdili. Nebo jsi snad zapomněla na předepsané postupy, pakliže dojde ke kontaktu s mimozemskou civilizací?“ Nahlas si povzdechl a vzdálil se od počítače. „Čeho tím vlastně chceš dosáhnout?“ \n„Spolupráce,“ shrnula to stručně. \n„A ta je podmíněna těmito nesmysly?“ \n„To samozřejmě ne. Jen jsem vypíchla hlavní přednosti její společnosti.“ \n„Přednosti? Mutant, kterého tu předvádíš jako v cirkuse a vychvaluješ, jak dobře ho ukuchtili a vycvičili, je přednost? Není to nic víc než utýrané, zotročené zvíře bez vlastního názoru. Kam ty bys zapadla do té jejich společnosti? Co ty bys byla podle té jejich definice dokonalosti? Dokážeš to objektivně zhodnotit? Vždyť by tě hodili do přihrádky s nálepkou: vadný kus — zákaz rozmnožování!“ připomněl jí dávnou tragédii.— ukázka z knihy