Krádež vzácného tisku. Únos malého chlapce. Sebevražda mladé dívky. Zdánlivě nesouvisející případy, v nichž vyšetřovatel pojistných událostí Benedikt Klausner rozpoznává zásah nadpřirozena. Mrtvých přibývá a do hry vstupuje nekromantův podivný zaměstnavatel. Dokáže Benedikt ochránit svoje...
číst celé
Krádež vzácného tisku. Únos malého chlapce. Sebevražda mladé dívky. Zdánlivě nesouvisející případy, v nichž vyšetřovatel pojistných událostí Benedikt Klausner rozpoznává zásah nadpřirozena. Mrtvých přibývá a do hry vstupuje nekromantův podivný zaměstnavatel. Dokáže Benedikt ochránit svoje nejbližší před vším, k čemu se neodvratně schyluje?
schovat popis
Recenze
První tři věty anotace, které mě okamžitě nalákaly ke čtení dalšího příběhu nekromanta Benedikta. Děj začíná tam, kde Pozdravy záhrobí končí a hezky navázal na další díl.
Těžko se mi hledají slova, protože tohle bylo skvělé! První díl byl fajn rozjezd, ale tohle bylo lepší, chytlavější, zajímavější děj. Také už jsem věděla alespoň přibližně co čekat, i když ten konec?! Ale nepředbíhejme...
Čtivost se ani jedné z autorčiných knih nedá upřít. Hned se čtenář dostane do děje, který hezky plyne. Dialogy jsou reálné a nejednou i vtipné, což se mi moc líbilo. Stejně jak tomu bylo i u prvního dílu, není to úplně horor, u kterého byste si okusovali nehty a v noci nemohli usnout. Řekla bych, že tohle je zkrátka a dobře pro každého. Klidně jako příjemná oddechovka pro čtenáře hororů, ale i pro ty, co se nebojí rádi, ale chtějí zkusit nějakou tu duchařinku. Sympatický hlavní hrdina, čtivý text, poutavý děj... V tomhle díle je toho tolik skvělého a nového!
Líbilo se mi to moc! Nemám co vytknout. Jednička byla v porovnání s Ozvěnami malinko slabší, ale oba díly jsou skvělé! Moc se těším na další pokračování, protože bez něho si to nedovedu představit. Benedikta jsem si moc oblíbila. V tomto díle ještě o něco víc a jsem moc zvědavá co bude dál.
Konec ten byl... wow! Nevím jak jinak to popsat. Tohle jsem nečekala a posledních asi 50 stran, to byla jízda! Nemám slov. Maximální spokojenost a natěšenost na pokračování!
Na autorčin první díl Pozdravy záhrobí jsem již chválu pěla a u druhého dílu Ozvěny záhrobí tomu také jinak nebude. Nestává se to často, druhé díly často bývají slabší, ovšem u Veroniky Fiedlerové se ničeho takového rozhodně bát nemusíte. Ba právě naopak – všechno je kupodivu ještě lepší! Opět – v rámci spokojeného čtenářského uslintnutí – nemůžu nezmínit: propracovaný, čtivý text, skvělé (opravdu skvělé!!!) dialogy, mrazivé pasáže i silná místa odkrývající Benediktovu minulost. Ke známým postavám z předešlého dílu přibydou další a příběh tak obohatí o ještě víc srandy, ale také o notnou dávku napětí a akce. No… Co říct ještě k tomu všemu? Už jsem to četla třikrát a přečtu si to zase. Kdybych mohla, dám deset hvězd z pěti. Díky, Verčo, perfektní prácička. Víc takových knih!