Děj fantasy příběhu se odehrává v bájné minulosti, ve světě, kde vedle sebe žijí lidé s trpaslíky - a společně čelí nástrahám nepřátel. Ve městě, kde vládne starosta zneužívající svoji moc. Lidská honba za mocí totiž nezná mezí a někteří se pro dosažení svých cílů nezdráhají zneužít moc jim svěřenou. Jak daleko jsou ochotni tito lidé zajít kvůli pár třpytivým kamenům? Najde se někdo, kdo se jim postaví a s nasazením vlastního života se je pokusí porazit?\nNa pozadí morové nákazy příběh ukazuje, jak snadno lze v zájmu zisku ovládat osudy skupin obyvatel tohoto města. Velká část děje se odehrává v podzemí, kde je hrstka lidí a trpaslíků nucena bojovat s nebezpečnými podzemními predátory, aby se dostala znovu na denní světlo. V pozadí celého příběhu se odehrává souboj dobra představovaného vládcem rovnováhy a zla zastoupeného draky.\nAutor se ve svém díle snaží přispět k jeho milované fantasy literatuře a RPG hrám. Snaží se tento žánr uchopit po svém a stát se jeho součástí. Vyznává se z velkého obdivu k počítačové hře Dark Souls a netají se tím, že ho inspirovala k napsání této knihy. Drsně a bez příkras vypráví o morem zasaženém městě a o jeho obyvatelích, kteří se každý po svém musí vyrovnat s touto šílenou situací. Vypráví o lidské touze po životě a svobodě a obětech, které jsou lidé a trpaslíci ochotni podstoupit pro přežití sebe i svých nejbližších. Příběh se odehrává v kulisách všudypřítomného zla, krve a umírání, ale také obdivuhodného hrdinství a osudové lásky. Vedle svižných akčních pasáží autor zachycuje i pocity lidí zahnaných do mezních životních situací, kdy jsou často nuceni přemýšlet i nad samotným životem a smrtí.\nPříběh díky svému syrovému stylu vyprávění není určen pro dětského čtenáře.\núryvek textu .................................................................\n... Náhle se začaly řady útočníků rozestupovat. „Tebe se nikdy bát nebudu,“ křikl Karoton, když se prodral davem na nádvoří. Válečníci definitivně přestali bojovat a začali ustupovat, aby udělali bratrům místo pro jejich souboj.\nOba muži pevně svírali své meče. Věděli, že jim jde o všechno. Až boj skončí, jeden z nich nebude mezi živými. Po chvilce vzájemného pozorování se do sebe zaklesli jak dva roháči bojující o jedinou samičku. Nejdříve začaly vzduchem létat jiskry, jak na sebe narážely jejich zbraně. Později, kdy už byli bratři unaveni a začali v souboji chybovat, začala kolem nich stříkat temně rudá krev. Vojáci sklopili své zbraně, pochopili, že oni dnes dobojovali. Jeden z mužů musí padnout a tomu druhému budou všichni přeživší sloužit. Zápas trval dlouho a byl velice vyrovnaný. Ale vše jednou musí skončit, a tak nakonec doputovalo ke svému konci i toto klání ...\n..........................................................................................