Býčí skála.\nJeskynní komplex ve střední části Moravského krasu, opředený mnoha mýty a legendami. V okolních obcích se šeptalo o bílém volu, který prý o temných nocích nahlíží do oken zdejších stavení. A o strašlivém průvodu kostlivců, mizejícím v samotné Býčí skále.\nV každém mýtu je obsaženo zrnko pravdy. V Předsíni Býčí skály byl ve druhé polovině 19. století učiněn hrůzný archeologický objev několika desítek koster s uťatými hlavami či končetinami: podle jedné z interpretací zde došlo k masakru během krvavého pohřebního obřadu. Býčí skála je místem nasyceným negativní energií. Energií, která může probouzet přízraky…

Listopad 1944.\nEmil Kmetz, toho času adamovský železniční zřízenec, žije svůj ponurý protektorátní život. Snaží se nevyčnívat a hlavně přežít. A také střežit Býčí skálu, k níž má díky svému dědečkovi vztah již od dětství. Komplex se však dostal do středu zájmu Němců, neboť jsou jeskyně Moravského krasu toho času přebudovávány na podzemní továrny. Navíc se o Býčí skálu zajímá i nacistická organizace Ahnenerbe, vědomá si jejího značného okultního potenciálu. Emil německé aktivity sleduje s nelibostí, nemůže však nijak zasáhnout, jinak by propadl životem.\nAž smrt milovaného dědečka rukou okupantů ho přiměje k tomu, aby v sobě našel hrdinu, postavil se německé válečné mašinérii a… přízrakům Býčí skály.