Znepokojivý horor, který odkrývá rodinná traumata a dávná tajemství \nKdyž vám někdo zavolá v podivnou denní hodinu a po pozdravu vás osloví celým jménem, raději si rovnou sedněte. Dobré zprávy se takhle totiž obvykle nesdělují a Ema Březinová si toto pravidlo ověří na vlastní kůži. Najdou si ji smrt, osamělost, a zejména pokřivená rodinná historie, na kterou se dlouho snažila zapomenout — tentokrát už před ní ale utéct nemůže. \nEmě tak nezbude nic jiného než si otevřít staré rány a doufat, že po tolika letech, kdy se plnily hnisem, se ještě dokážou zahojit. Ne všechny otázky by ale měly být zodpovězeny a ne každá záhada se dá rozlousknout, aniž by člověk přinesl oběť. \nEmin život zahalí temnota, přiškrtí deprese a ovládne paranoia. Její pátrání totiž probudí mocnosti, s nimiž si není radno zahrávat… \n–––\nVilém Koubek se představuje jako mistrný autor atmosférického hororu, který otřese tím, co vám bude připadat reálné a co nadpřirozené. Tíživá kniha, která zanechá hlubokou stopu.— Jiří Štěpán, redaktor \n Sice jsem plánovala číst po večerech, ale nakonec z toho byl večer jediný a trval skoro až do svítání. Vilém Koubek se v této knize představuje trošku jako český Jozef Karika: spojuje umně prvky hororu, psychothrilleru a mytologie v děsivém prostředí, kde se nerozpadají jenom opuštěné panelové domy, ale i lidská mysl a s ní všechny naše jistoty. Pěkně jedna po druhé. Popisy si hrají se všemi smysly čtenáře, řádky knihy promyšleně naplní hlavu zvuky, chutí i pachem strachu. Můžete se ho skoro dotknout. Žádný pomalý rozjezd a hluchá místa, děsivou atmosféru autor buduje od první stránky, pomalu ji zahušťuje, přichází s nečekaným a obrací směr, až to napětí chvílemi i fyzicky bolí.— Petra Klabouchová, autorka románů Ignis fatuus a U severní zdi