Rozmlouvání s duchy, věštění budoucnosti, převtělování. To jsou jen některé motivy, které se objevují v téhle duchařské sbírce. Ale aby nedošlo k omylu. Antonín Jirotka ani na chvíli nezapomněl, že je autorem detektivek, a tak se všechny případy točí kolem nejhorších zločinů.
Antonín Jirotka (1946) je pseudonymem Zdeňka Jirotky ml., který se tím chtěl odlišit od svého otce, tvůrce slavného humoristického románu „Saturnin“. Antonín Jirotka není ve světě literatury žádným nováčkem a ve své tvorbě se zaměřuje především na detektivní povídky. Ty získaly řadu ocenění a nadšené reakce nejen čtenářů, ale také literárních vědců. Povídky vycházejí buď v tematicky zaměřených sbornících, anebo jako samostatné knihy. Aktuální novinka „Hrobník a jiné mystické povídky“ z nakladatelství XYZ obsahuje devatenáct povídek. Všechny mají společné to, že zavání duchařinou a řeší se v nich věci mezi nebem a zemí.
Jirotka není žádný náboženský fanatik ani fanoušek paranormálních jevů, proto se těšte na příběhy plné břitkého humoru, sarkasmu a jízlivých hlášek. Z každé povídky je cítit neuvěřitelný nadhled a pochopení pro všechny lidské slabůstky. Jirotka se nebojí sklouznout až k parodii a skvělé je, že absolutně netušíte, co vás ve které povídce čeká. Některé jsou míněné vážně, některé jsou nostalgické a hodně filozofické, jiné jsou čistokrevné krimi a další mají za úkol především pobavit. Všechny jsou ale nepředvídatelné, a i když si myslíte, že vás autor už ničím nepřekvapí, vymyslí něco naprosto nečekaného.
Najdete tu několik kousků čistokrevného hororu ve stylu „Jámy a kyvadla“ a autor nezapře ani svůj obdiv k detektivním povídkám Karla Čapka. Odkazy na existující díla nebo autory se tu objevují velmi často a nezřídka jsou povídky ovlivněné nebo přímo vystavěné podle lidových popěvků nebo balad. Jirotka je sečtělý pán a klasickou literaturu vám dokáže zprostředkovat lépe a mnohem zábavněji než jakákoliv učebnice. Pokud patříte mezi znalce, vychutnáte si řadu narážek, a pokud ne, užijete si promyšlené detektivní zápletky. Povídky připomínají dřívější soudničky, a i když je tu pár povídek s otevřeným koncem, autor se snažil hrát férovou hru.
Co se týče jednotlivých povídek, záleží na vašem naturelu, které ohodnotíte jako nejlepší. Všechny jsou zdařilé, skvěle napsané a obsahují velmi překvapivé pointy. Mě bavily ty hodně detektivní, kde šlo o vraždy, a také ty, které se odehrávaly v novinářském prostředí. K policistům autor chová jistou úctu, kdežto z novinářů si dělá legraci a nebojí se je zesměšnit. Některá témata jsou vážná a najdete tu i povídky, které vás zasáhnou až do hloubi duše.
Nerada bych, aby to znělo pateticky, ale „Hrobník a jiné mystické povídky“ v sobě skrývají moudrost starou jako lidstvo samo. Když k tomu připočtete schopnost pobavit vás a zároveň vyděsit k smrti, vyjde vám z toho kniha, která rozhodně stojí za přečtení. Přiznám se, že Antonín Jirotka patří k mým oblíbeným autorům detektivních povídek, a protože čtu všechno, co publikuje, můžu vám s čistým svědomím říct, že „Hrobník a jiné mystické povídky“ patří k tomu nejlepšímu, co dosud napsal. schovat popis