Biografie pražské rodačky Dity Krausové (nar. 1929), která prošla Terezínem, Osvětimí a Bergen-Belsenem. Ve své biografii popisuje dětství v Praze, vzpomíná na rodiče a kamarády. V listopadu 1942 přišlo předvolání do transportu a rodina putovala nejprve do Terezína a pak do Osvětimi. Autorka...
číst celé
Biografie pražské rodačky Dity Krausové (nar. 1929), která prošla Terezínem, Osvětimí a Bergen-Belsenem. Ve své biografii popisuje dětství v Praze, vzpomíná na rodiče a kamarády. V listopadu 1942 přišlo předvolání do transportu a rodina putovala nejprve do Terezína a pak do Osvětimi. Autorka popisuje zdejší kruté podmínky: nedostatek jídla, pach spálených lidských těl a všudypřítomný popel poletující vzduchem. Poznala i nechvalně proslulého lékaře Josefa Mengeleho. V březnu 1944 jí hladem a vyčerpáním zemřel otec, v červnu prošla i s matkou selekcí a byly vybrány na práci v Hamburku, kde zažily spojenecké nálety. Po válce se Dita vrátila do Prahy, kde potkala svého budoucího manžela, spisovatele Otu B. Krause. V roce 1949 oba odjeli hromadným transportem přes Rakousko a Itálii do Izraele. Autorčin příběh se stal předlohou pro hlavní hrdinku v knize Osvětimská knihovnice od španělského autora Antonia Iturbeho.
schovat popis
Recenze
Kniha obsahuje 4 části. První část je věnovaná létům 1929 - 1942, druhá část období 1942 - 1945, třetí část letům 1945 - 1949 a čtvrtá část letům 1949 - 2018. Kromě otřesných událostí, kterými prošla během 2. světové války, byla pro mě zajímavá také část jejího života v Izraeli, kde popisuje život v kibucech. O kibusech vyprávěla také na své přednášce a pro mě to byly zcela nové informace.
Celkově se kniha četla dobře, je zpracována dobře, je nabitá hodně informacemi. Tato kniha patří nepochybně mezi lepší knihy z tohoto žánru. Někdy jsem měl pocit, že se trochu ztrácím v obrovském množství postav, která jsou v knize uvedena. Zpověď Dity Krausové na mě působila upřímně a věrohodně. Je to statečná žena, která přežila peklo Osvětimi a po 2. světové válce neměla život vůbec jednoduchý. Prala se se životem, jak nejlépe dokázala. V určitém bodě si Dita Krausová vyčítala jednu událost, se kterou se dlouho nemohla smířit. Bylo to hodně emotivní. V závěru knihy se dočteme také o její cestě do Japonska.
Kniha obsahuje také fotografie. Oceňuji, že na konci knihy se vyskytuje RODOKMEN DITY KRAUSOVÉ.