V loňském roce vydal Vyšehrad obsáhlou antologii Přemysla Ruta Orchestrion v hlavě. Česká písnička mezi poezií a divadlem. „Rádi bychom,“ napsal tehdy editor v úvodu, „aby se tato antologie časem stala druhým dílem šířeji pojatého celku: aby byla doplněna o antologii české autorské písně od středověkých počátků do národního obrození.“ Kniha Gloria i gaudium. Česká písnička mezi kostelem a hospodou plní toto přání: sleduje oba hlavní proudy české zpěvnosti – duchovní i světský – od nejstarších dochovaných písní přes zpěvy z liturgických her středověku, písně „žáků darebáků“, kánony a jinou písňovou tvorbu renesance a zejména baroka, kdy už ji reprezentují autoři známých a vážených jmen: Adam Michna z O tradovic, Felix Kadlinský, Jan Amos Komenský. Nevynechává však ani produkci kramářskou, písně poutní, pastorely a nakonec připomíná ohlasy barokního zpěvu na českých kůrech 19. století. I tentokrát je antologie zaměřena na písně umělé, „autorské“, byť jejich autoři zůstávají pro nás často anonymní. I tentokrát jsou písně publikovány s nápěvy, ty pozdější též s harmonickými značkami. I tentokrát je doprovází dobový i editorův komentář a četné ilustrace. schovat popis