Tato kniha je výsledkem promyšleného přístupu, kterým autor odhaluje těm, kteří se zabývají aurikulopunkturou (zapichování jehel do aktivních bodů ucha), že za zdánlivě jednoduchým výkonem musí být hlubší poznání, syntéza poznatků a individuální znalost pacienta a jeho problémů ve všech jeho vztazích. Jen tak může lékař splnit svůj úkol, totiž prospět pacientovi. Po splnění těchto předpokladů lze ucho využít nejen k terapii, ale také k diagnostice a často i ke zjištění mnohem širších souvislostí, v nichž „nemoc“ pacienta vznikla jako výsledek konfliktu v některém z individuálních vztahů, který pak ovlivnil ostatní. Pak již musíme hovořit o aurikulomedicíně. Aurikulomedicína vyžaduje od lékaře hlubokou znalost medicíny, pochopení člověka-pacienta, oddanost lékaře pacientovi i věci samé a v neposlední řadě pokoru.

O tom všem a ještě o mnoha dalších souvislostech pojednává kniha doktora medicíny Jaroslava Debefa. Je jeho životním poselstvím. On je tím lékařem, který kdysi v mnohých zažehl pověstný plamínek touhy po dalším vědění v oboru tak netradičním.

MUDr. Jaroslav Debef se narodil 9. 10. 1925 ve Křtinách jako nejmladší ze šesti dětí místního zámečníka. Vystudoval klasické gymnázium a po roce 1945 medicínu na Masarykově univerzitě v Brně. Po krátké praxi v Orlové a pěti letech vojenské prezenční služby pracoval v ostravské nemocnici na Fifejdách. Interní oddělení, kde působil, však bylo roku 1957 z politických důvodů rozpuštěno, a Jaroslav Debef dostal za trest umístěnku do Štramberka, kde pracoval jako závodní lékař až do odchodu do důchodu. Kromě rodiny se věnoval práci v Ústředním výboru Českého červeného kříže a úspěšně organizoval a režíroval ochotnické divadlo. Od roku 1981 bydlí s manželkou na samotě v Lichnově u Nového Jičína.

Vždy se snažil vidět za nemocí celého člověka. Jeho zaměření jej v sedmdesátých letech dovedlo k akupunktuře a později k aurikuloterapii, v níž dokázal spojit své hluboké medicínské i všeobecné znalosti. Pracoval až do konce devadesátých let, za dobu svého působení pomohl mnoha trpícím. V posledních letech mu již zdravotní stav další systematičtější práci nedovolil. Své znalosti předával dál – vedl mnoho specializačních i jiných kurzů a v roce 2001 vydal dvoudílnou učebnici, která shrnuje jeho lidské i medicínské postoje a znalosti.

OBSAH

A Toulky řádem

A1 Úvod 28 A1.1 Proč tato kapitola? 28 A1.2 Náplň 30 A2 Řád 31 A2.1 Smysl řádu 31 A2.2 Co je řád 32 A2.2.1 PARADIGMA 34 A2.3 Původ řádu 34 A2.4 Nezbytnost řádu 35 A2.5 Poznání řádu 37 A2.5.1 MECHANISMY POZNÁNÍ 37 A2.5.2 PŘIJETÍ POZNÁNÍ 38 A2.5.3 FILOZOFIE 38 A2.5.3.1 Proč? 38 A2.5.3.2 Moudrost 39 A2.5.3.3 Zdroje filozofie 39 A2.5.3.4 Vývoj vztahu k bytí 40 A2.5.3.5 Nezbytnost filozofie 41 A2.5.3.6 Aurikuloterapie v řádu 43 A2.5.4 VĚDA 44 A2.5.4.1 Definice a poslání vědy 45 A2.5.4.2 Rozdělení věd 45 A2.5.4.2.1 Antropologie 45 A2.5.4.3 Nezbytnost vědy 46 A2.5.4.4 Metody vědy 46 A2.5.4.5 Vnitřek jevů a věcí 47 A2.5.4.6 Omezení 48 A2.5.4.7 Vzpoura 49 A2.5.4.7.1 Obavy 51 A2.5.4.7.2 Ideologie 51 A2.5.4.8 Koperníkovský obrat 52 A2.5.5 SYSTÉMOVÝ PŘÍSTUP, MYŠLENÍ 52 A2.5.5.1 Proč 52 A2.5.5.2 Kořeny 53 A2.5.5.3 Teilhard de Chardin 53 A2.5.5.4 Podstata 54 A2.5.5.5 Základní principy 55 A2.5.5.6 Dimenze systémů 55 A2.5.5.6.1 Uzavřené systémy 56 A2.5.5.6.2 Otevřené systémy, biosféra 56 A2.5.5.6.3 Svobodné systémy, noosféra 57 A2.5.5.6.4 Absolutní systém 58 A2.5.5.7 Systémové síly 58 A2.5.5.7.1 Původ 58 A2.5.5.7.2 Napětí nebo harmonie 59 A2.5.5.7.3 Integrace s okolím 60 A2.5.5.7.4 Princip autoregulace, sebeorganizace 61 A2.5.5.7.5 Rytmus 62 A2.5.5.7.6 Evoluční jev 63 A2.5.6 UMĚNÍ 64 A2.5.7 MYSTIKA 64 A2.6 Poučení 65 A3 Život 66 A3.1 Pojem a definice 66 A3.2 Podmínky 67 A3.3 Princip života 67 A3.4 Vznik a vývoj 68 A3.5 Dimenze života 69 A3.6 Smysl života 70 A3.7 Vliv člověka 70 A3.8 Konec života 71 A4 Člověk 72 A4.1 Co je člověk? 72 A4.1.1 ANTROPOLOGIE (A2.5.4.2.1) 72 A4.1.2 DEFINICE SLAVNÝCH 72 A4.2 Vývoj 73 A4.3 Smysl člověka 74 A4.4 Vlastnosti 75 A4.4.1 DIMENZE BIOLOGICKÁ A PSYCHOLOGICKÁ 75 A4.4.2 DIMENZE SPIRITUÁLNÍ 77 A4.4.3 HOMUNKULOVÉ 78 A4.4.4 HOMO HUMANUS 79 A4.4.5 DRUHY LIDÍ 81 A4.4.6 DŮSTOJNOST ČLOVĚKA 83 A4.4.6.1 Schopnost reflexe 83 A4.4.6.2 Svoboda a odpovědnost 83 A4.4.6.3 Schopnost kontaktu s transcendentnem 84 A4.4.6.4 Schopnost vzdorovat svému osudu 85 A4.4.6.5 Mezilidské vztahy 85 A4.4.7 LIDSKÁ PRÁVA 86 A4.5 Hodnoty 87 A4.5.1 KATEGORIE A STUPNĚ 87 A4.5.2 PŘÍKLADY 88 A4.5.3 UTRPENÍ (A6.1) 89 A4.5.4 ZLO 89 A4.5.4.1 Požadavek vyrobitelnosti 90 A4.5.4.2 Rostoucí hlad, hltavost, žravost 91 A4.5.4.3 Odmítání utrpení 91 A4.5.4.4 Neúcta k životu 91 A4.5.4.5 Drogy 92 A4.5.4.6 Terorismus 92 A4.5.4.7 Vymývání mozků 93 A4.5.5 UMĚNÍ (A2.5.6) 93 A4.5.5.1 Umění jako dar 93 A4.5.5.2 Umění jako indikátor 93 A4.5.6 EKOLOGIE 94 A4.6 Model člověka, zdraví a nemoci 94 A4.7 Závěrem 95 A5 Zdraví, valeologie 96 A5.1 Pojem 96 A5.2 Definice 96 A5.3 Vzorec zdraví 97 A5.3.1 BIOLOGICKÉ ZDRAVÍ 97 A5.3.1.1 Genetické faktory 97 A5.3.1.2 Neuro-hormono-imunitní „supersystém“ 97 A5.3.1.2.1 Nervový a hormonální systém 97 A5.3.1.2.2 Imunita 97 A5.3.1.3 Lateralita 99 A5.3.1.3.1 Pojem 99 A5.3.1.3.2 Teorie 99 A5.3.1.3.3 Praváci a leváci 100 A5.3.1.3.4 Poruchy laterality 101 A5.3.1.3.5 Určení laterality 101 A5.3.1.3.6 Chiralita 102 A5.3.2 PSYCHICKÉ ZDRAVÍ 102 A5.3.3 DUCHOVNÍ ZDRAVÍ 103 A5.4 Péče o zdraví 103 A5.4.1 FETIŠ 103 A5.4.2 POUČENÍ Z PEDAGOGIKY 103 A5.4.3 POUČENÍ Z PRŮMYSLU 104 A5.4.4 PŮST 106 A5.4.5 ETIKA 106 A6 Utrpení a smrt 108 A6.1 Utrpení 108 A6.1.1 POJEM UTRPENÍ 108 A6.1.2 ŘÁD ŽIVOTA A SMRTI 109 A6.1.3 PŮVOD UTRPENÍ 109 A6.1.4 DRUHY UTRPENÍ 110 A6.1.5 HODNOTA UTRPENÍ 110 A6.1.6 SMYSL UTRPENÍ 112 A6.1.7 POSTOJ K UTRPENÍ JAKO KRITÉRIUM ŽIVOTA 113 A6.1.7.1 Snaha zvítězit nad utrpením silou vůle 114 A6.1.7.2 Odmítání a pasivní přijímání utrpení jako trestu 114 A6.1.7.3 Snaha vyhnout se utrpení odmítnutím jeho zdroje 115 A6.1.7.4 Snaha vyhladit utrpení společenským násilím 115 A6.1.7.5 Snaha vymazat utrpení biologickými a vědeckými

A6.1.7.6 Snaha vyhnout se utrpení absolutizováním sebe 116 A6.1.7.7 Snaha využít utrpení ke svému prospěchu 117 A6.1.7.8 Snaha integrovat utrpení jako součást

A6.1.8 ZÁVĚR 118 A6.2 Bolest 119 A6.2.1 POJEM 119 A6.2.2 VZNIK 119 A6.2.3 VNÍMÁNÍ BOLESTI 120 A6.2.4 VÝZNAM BOLESTI 120 A6.3 Nemoc. Nozologie 121 A6.3.1 POJEM A DEFINICE 121 A6.3.1.1 Dějiny pojetí nemoci 122 A6.3.1.2 Model nemoci 125 A6.3.1.3 Dimenze nemoci 126 A6.3.2 VZNIK NEMOCI 126 A6.3.2.1 Vzorec nemoci I 127 A6.3.2.2 Genetický podklad 127 A6.3.2.3 Biologické dědictví 127 A6.3.2.4 Selhání imunity 127 A6.3.2.5 Zdravotní rizika 128 A6.3.2.6 Stres 128 A6.3.2.6.1 Adaptační syndrom 128 A6.3.2.6.2 Funkce stresu 128 A6.3.2.6.3 Bazální stres (BS) 129 A6.3.2.6.4 Nevědomí se brání 130 A6.3.2.7 Úrazy 132 A6.3.2.8 Poruchy rytmu 132 A6.3.2.9 Vlivy vědou nepřijaté 133 A6.3.3 VZOREC NEMOCI II 134 A6.3.4 PRŮBĚH NEMOCI 135 A6.3.5 SKUPINY CHOROB 135 A6.3.5.1 Obezita 135 A6.3.5.1.1 Pojem 135 A6.3.5.1.2 Příčiny a mechanismy 135 A6.3.5.1.3 Regulační mechanismy 136 A6.3.5.1.4 Antropologický výzkum 136 A6.3.5.1.5 Násilí 138 A6.3.5.2 Neuróza 138 A6.3.5.3 Psychosomatické choroby 139 A6.3.5.4 Psychózy 140 A6.3.5.5 Disociativní poruchy 140 A6.3.5.6 Larvovaná deprese, depressio sine depressione 141 A6.3.5.7 Poruchy laterality 142 A6.3.5.8 Nemoci společnosti 142 A6.4 Stáří 143 A6.4.1 BĚH ŽIVOTA 143 A6.4.2 ATRIBUTY 144 A6.4.3 DOMOVY DŮCHODCŮ 144 A6.4.4 DEMOGRAFIE 145 A6.5 Smrt 146 A6.5.1 POJEM A DEFINICE 146 A6.5.1.1 Smrt biologická 146 A6.5.1.2 Smrt sociální 146 A6.5.1.3 Smrt metafyzická 146 A6.5.2 SMYSL SMRTI 147 A6.5.3 UMÍRÁNÍ 147 A6.5.3.1 Pojem a definice 147 A6.5.3.2 Konfrontace se smrtí 148 A6.5.3.2.1 Cizí smrt 148 A6.5.3.2.2 Vlastní smrt 148 A6.5.3.3 Umírám 149 A6.5.3.3.1 Změna psychiky 149 A6.5.3.3.2 Postoj duchovní 149 A6.5.3.3.3 Potřeby a šance umírajícího 150 A6.5.3.4 Jak se umírá dnes 150 A6.5.3.4.1 Okolí 150 A6.5.3.4.2 Lékařská pomoc 150 A6.5.3.4.3 Hospic 151 A6.5.3.5 Mystické zážitky 151 A6.5.4 SEBEVRAŽDA 153 A6.5.5 POTRAT A EUTANAZIE 154 A6.5.6 SMRT JAKO PŘEDĚL 155 A6.5.6.1 Nicota 155 A6.5.6.2 Jiný život 155 A6.5.6.2.1 Víra v posmrtný život 155 A6.5.6.2.2 Představa překonání smrti 155 A6.5.6.2.3 Vyhraněné představy 155 A6.5.6.2.4 Křesťanská představa posmrtného života 156 A7 Uzdravování, sanogeneze 157 A7.1 Fenomén uzdravování 157 A7.1.1 DEFINICE 157 A7.1.2 DĚJINY 158 A7.1.3 PROBLÉM 158 A7.1.4 PROCES UZDRAVOVÁNÍ 159 A7.1.5 DOKUMENTACE 159 A7.1.6 MODEL PŘEDSTAVY O CESTÁCH UZDRAVOVÁNÍ 160 A7.2 Síly a mechanismy 160 A7.3 Kategorie 161 A7.3.1 VNITŘNÍ LÉKAŘ 161 A7.3.1.1 Síly otevřených systémů 162 A7.3.1.1.1 Alternativa nebo varianta 163 A7.3.1.1.2 Rituál 164 A7.3.1.2 Síly svobodných systémů, pacientů 164 A7.3.1.2.1 Vůle ke smyslu 164 A7.3.1.2.2 Motivace 165 A7.3.1.2.3 Placebo 165 A7.3.1.2.4 Víra 168 A7.3.1.2.5 Autosugesce, autohypnóza 168 A7.3.1.2.6 Negativní síly 168 A7.3.2 ZEVNÍ LÉKAŘ 169 A7.3.2.1 Osobnost lékaře 169 A7.3.2.2 Vztah mezi lékařem a nemocným 170 A7.3.2.2.1 Rezonance 171 A7.3.2.2.2 Přenos 172 A7.3.2.2.3 Psychoterapie 172 A7.3.2.2.4 Sugesce, hypnóza 173 A7.3.3 NEZNÁMÁ SÍLA 173 A7.3.4 SOUČINNOST 173 A7.4 Léčení 174 A7.4.1 SMYSL LÉČBY 174 A7.4.2 DĚJINY 174 A7.4.3 KONCEPCE 175 A7.4.3.1 Léčba uznávající řád 175 A7.4.3.2 Léčba neuznávající řád 177 A7.4.3.3 Souhra 177 A7.4.4 STRATEGIE LÉČBY 178 A7.4.4.1 Průmysl učí lékaře odpovědnosti 178 A7.4.4.1.1 Teorie úzkých míst 179 A7.4.4.1.2 Myšlenkový postup 179 A7.4.4.2 Modely léčebné péče 180 A7.4.4.2.1 Biomedicínský model (BMM) (A5.4.1) 180 A7.4.4.2.2 Lidové léčitelství 182 A7.4.4.2.3 Energetický systém 183 A7.4.4.2.4 Organický systém 185 A7.4.4.2.5 Psychosomatická medicína 186 A7.4.4.2.6 Alternativní léčba 187 A7.4.4.3 Stupně léčení 188 A7.4.4.3.1 Léčení potíží 188 A7.4.4.3.2 Léčení nemocí 188 A7.4.4.3.3 Léčení člověka 188 A7.4.5 TAKTIKA LÉČBY 188 A7.4.5.1 Vyšetření 188 A7.4.5.1.1 Podmínky 189 A7.4.5.1.2 Anamnéza 189 A7.4.5.2 Indikace 189 A7.4.5.3 Mechanismy léčení 189 A8 Slovníček pojmů 190 A9 Literatura 196

B Aurikuloterapie

B1 Seznámení 204 B1.1 Vznik 204 B1.1.1 STARONOVÉ METODY 204 B1.1.1.1 Proč 204 B1.1.1.2 Akupunktura 205 B1.1.3 PROJEKČNÍ MIKROSYSTÉMY 206 B1.2 Všeobecná orientace 210 B1.2.1 NÁZEV 210 B1.2.2 POJEM 210 B1.2.2.1 Princip 210 B1.2.2.2 Vymezení 211 B1.1.2.3 Stupně 211 B1.1.2.3.1 Aurikuloterapie konfekční 211 B1.1.2.3.2 Aurikuloterapie šitá na míru 212 B1.2.2.4 Aurikuloterapeut 212 B1.2.3 DĚJINY 213 B1.2.3.1 Svět 213 B1.2.3.2 Čína 213 B1.2.3.3 Jižní Evropa 214 B1.2.3.4 Paul F. M. Nogier 215 B1.2.4 NYNĚJŠÍ STAV 216 B1.2.5 VZTAH K AKUPUNKTUŘE 219 B1.2.5.1 Čínská škola 219 B1.2.5.2 Evropští badatelé 219 B1.2.5.3 Rozdíly proti akupunktuře 219 B1.2.5.4 Společné 222 B2 Boltec 224 B2.1 Význam boltce 224 B2.1.1 BOLTEC JAKO SYMBOL 224 B2.1.2 BIOLOGICKÝ VÝZNAM BOLTCE 225 B2.1.3 VÝZNAM PSYCHOLOGICKÝ 225 B2.1.4 VÝZNAM PRO IDENTIFIKACI 226 B2.1.5 NOSITEL MIKROSYSTÉMU 227 B2.2 Charakteristika 228 B2.2.1 POPIS 228 B2.2.1.1 Ucho lidské 228 B2.2.1.2 Ucho zvířecí 231 B2.2.2 VÝVOJ 231 B2.2.2.1 Vývoj boltce 231 B2.2.2.2 Vývoj mikrosystému 233 B2.2.3 KREVNÍ ZÁSOBENÍ 234 B2.2.3.1 Tepny 234 B2.2.3.2 Žíly boltce 234 B2.2.3.3 Lymfatické cévy 235 B2.2.4 INERVACE BOLTCE 235 B2.2.4.1 Motorická inervace 235 B2.2.4.2 Senzitivní inervace 235 B2.2.4.2.1 Orgány pocházející z endodermu 235 B2.2.5.2.2 Orgány pocházející z mezodermu 236 B2.2.4.2.3 Orgány pocházející z ektodermu 236 B2.2.4.2.4 Inervace dorzomediální plochy boltce 237 B2.3 Kůže 238 B2.3.1 VŠEOBECNĚ 238 B2.3.2 FUNKCE 238 B2.3.3 NERVOVÝ SYSTÉM 239 B2.3.3.1 Ektodermální čidla 239 B2.3.3.2 Jiné informace 240 B2.3.3.2.1 Displej 240 B2.3.3.2.2 Přímé působení 240 B2.3.3.2.3 Distanční působení, telecepce 240 B2.3.3.2.4 Vaskulární autonomní signál (VAS) 240 B3 Ušní bod 242 B3.1 Definice 242 B3.2 Anatomie 242 B3.3 Histologie 243 B3.4 Organizace ušního bodu 243 B3.5 Vlastnosti ušního bodu 243 B3.5.1 MĚNLIVOST, PLASTICITA 243 B3.5.2 VELIKOST 244 B3.5.3 CITLIVOST 244 B3.5.3.1 Jev 244 B3.5.3.2 Korelace somaticko-aurikulární 245 B3.5.3.3 Experimentální synalgie 247 B3.5.4 TEPLOTA 247 B3.5.5 ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI 247 B3.5.6 FYZIOLOGICKÉ VLASTNOSTI 248 B3.6 Základní funkce ušních bodů 248 B3.6.1 INDIKACE 248 B3.6.2 ZPĚTNÁ VAZBA 249 B3.7 Kategorizace bodů 249 B3.7.1 PATOLOGICKÉ (ORGANICKÉ) BODY 249 B3.7.2 FIXNÍ BODY 250 B3.7.3 ARTEFICIÁLNÍ BODY 250 B3.7.4 NECITLIVÉ BODY 250 B3.7.5 BODY SNÍŽENÉ VITALITY, BIOTICKÉ BODY 250 B3.7.6 INDUKOVANÉ BODY 250 B3.7.7 HRANIČNÍ BODY 251 B3.7.8 MISTROVSKÉ BODY 251 B3.8 Nová koncepce ušního bodu 251 B3.8.1 FUNKČNÍ MODEL 251 B3.8.2 FAKTA A PŘEDPOKLADY 252 B3.8.2.1 Nefunkčnost ušního boltce 252 B3.8.2.2 Elektrochemické pochody 252 B3.8.2.3 „Energie“ 253 B3.8.2.4 Drobty z neurofyziologie 253 B3.8.2.5 Synapse 254 B3.8.2.6 Vedení 254 B3.8.3 POKUS O SYNTÉZU POZNATKŮ 255 B3.8.3.1 Podstata 255 B3.8.3.2 Funkce 255 B3.8.3.3 Prognóza 256 B3.8.3.4 Body tělové akupunktury 256 B3.8.4 ZÁVĚR 257 B4 Mapa projekcí 258 B4.1 Všeobecně 258 B4.1.1 NÁZEV 258 B4.1.1.1 Názvosloví 258 B4.1.1.2 Názvosloví WHO 258 B4.1.2 VÝVOJ POZNATKŮ 260 B4.1.3 KARTOGRAFICKÁ SÍŤ 260 B4.1.3.1 Informativně 260 B4.1.3.2 Nogierův systém radiál 261 B4.2 Orgánové funkce 263 B4.2.1 POHYBOVÉ ÚSTROJÍ 263 B4.2.1.1 Projekce páteře 263 B4.2.1.2 Svalstvo 267 B4.2.1.3 Projekce krku 267 B4.2.1.4 Projekce hrudníku 268 B4.2.1.5 Projekce horních končetin 269 B4.2.1.6 Dolní končetiny 271 B4.2.1.7 Lebka 272 B4.2.2 NERVOVÁ SOUSTAVA 272 B4.2.2.1 Centrální nervový systém – CNS 274 B4.2.2.1.1 Allokortex 274 B4.2.2.1.2 Telencefalon 276 B4.2.2.1.3 Diencefalon 277 B4.2.2.1.4 Mozkový kmen 281 B4.2.2.1.5 Cerebellum 282 B4.2.2.1.6 Projekce hlavových nervů 282 B4.2.2.1.7 Komisury 284 B4.2.2.1.8 Mícha 285 B4.2.2.2 Autonomní nervstvo 286 B4.2.2.2.1 Sympatikus 287 B4.2.2.2.2 Parasympatikus 292 B4.2.3 DÝCHACÍ SOUSTAVA 293 B4.2.4 OBĚHOVÁ SOUSTAVA 295 B4.2.5 ZAŽÍVACÍ SOUSTAVA 297 B4.2.5.1 Zvláštnosti 297 B4.2.5.2 Projekce orgánů 297 B4.2.6 UROGENITÁLNÍ SOUSTAVA 300 B4.2.7 PERIFERNÍ ENDOKRINNÍ SOUSTAVA 301 B4.2.8 SMYSLY 302 B4.3 Mimořádné body 303 B4.3.1 PROČ? 303 B4.3.2 BODY MIMO SYSTÉMY 303 B4.3.3 MISTROVSKÉ BODY 304 B4.3.4 BODY PSYCHICKÉ 305 B4.3.5 BODY BIOTICKÉ 309 B4.3.6 BODY V JINÝCH FÁZÍCH 309 B4.3.7 BODY SROVNATELNÉ S ÚČINKY LÉKŮ 313 B4.3.8 ABNORMITY BOLTCE 314 B4.3.8.1 Trvalé anomálie 314 B4.3.8.2 Anomálie získané během života 315 B4.3.8.2.1 Zevní porušení integrity boltce 315 B4.3.8.2.2 Následky onemocnění boltce 316 B4.3.8.2.3 Následky dlouhodobé choroby 316 B4.4 Ušní geometrie 316 B4.4.1 LINIOVÉ BODY 317 B4.4.2 VLASTNÍ UŠNÍ GEOMETRIE 317 B4.4.3 TROJÚHELNÍKOVÉ PROGRAMY 318 B4.5 Zvířecí ucho 319 B5 Vlastní aurikuloterapie 320 B5.1 Strategie a taktika (A7.4.4) 320 B5.1.1 PŮSOBENÍ AURIKULOTERAPIE 320 B5.1.1.1 Mechanismus působení AT 320 B5.1.1.2 Experimentální potvrzení 321 B5.1.1.3 Koncepce 322 B5.1.1.4 Výhody aurikuloterapie 322 B5.1.1.5 Aurikuloterapie jako informativní léčba 322 B5.1.2 NEMOC (A6.3) 323 B5.1.2.1 Indikace 323 B5.1.2.1.1 Věstník 324 B5.1.2.1.2 Bolest (A6.2) 325 B5.1.2.1.3 Úrazy a jejich následky 325 B5.1.2.1.4 Imunita, infekce, alergie 326 B5.1.2.1.5 Adaptace, stres 326 B5.1.2.1.6 Funkční a endokrinní poruchy 326 B5.1.2.1.7 Psychické poruchy 327 B5.1.2.1.8 Organické poruchy 328 B5.1.2.1.9 VYNIKAJÍCÍ VÝSLEDKY, často sekundové

B5.1.2.2 Kontraindikace 329 B5.1.3 NEMOCNÝ 329 B5.1.4 VÝBĚR METODY 330 B5.1.4.1 Co léčit? 330 B5.1.4.2 Jak léčit? 330 B5.1.4.3 Vlivy rytmické a jiné 331 B5.1.4.4 Vliv lékaře 331 B5.1.5 PREVENCE 331 B5.2 Vyšetření 332 B5.2.1 VYŠETŘENÍ PACIENTA 332 B5.2.1.1 Podmínky 333 B5.2.1.2 Anamnéza 334 B5.2.1.3 Klinické vyšetření 337 B5.2.1.4 Diagnóza 338 B5.2.2 VYŠETŘENÍ UŠNÍHO BOLTCE 338 B5.2.2.1 Podmínky a pomůcky 338 B5.2.2.2 Inspekce 341 B5.2.2.3 Dominance boltce 341 B5.2.2.4 Palpace 342 B5.2.2.5 Rezonance 344 B5.2.3 AURIKULODIAGNOSTIKA (ADg) 344 B5.2.4 DOKUMENTACE 345 B5.2.5 ACUS - 1 346 B5.3 Ošetřování bodů a zón 347 B5.3.1 SMYSL 347 B5.3.2 VÝBĚR BODŮ A ZÓN 348 B5.3.2.1 Receptář 348 B5.3.2.2 Zásady správného výběru bodů 349 B5.3.2.3 Základní pravidla výběru 350 B5.3.2.4 Výběr bodů v některých případech 351 B5.3.3 MASÁŽ 353 B5.3.3.1 Všeobecně 353 B5.3.3.2 Některé druhy masáží 353 B5.3.3.3 Moje modifikace masáže 355 B5.3.4 JEHLY 356 B5.3.4.1 Volba kovu 357 B5.3.4.2 Sterilizace 358 B5.3.4.3 Účinek 358 B5.3.4.3 Technika vpichu 358 B5.3.4.5 Počet jehel 361 B5.3.4.6 Doba ponechání jehel v boltci 362 B5.3.4.7 Vytažení jehel 364 B5.3.4.8 Komplikace vpichu 364 B5.3.4.9 Počet sezení 365 B5.3.4.0 Interval mezi sezeními 366 B5.3.5 TEPLO (požehování, kauterizace) 366 B5.3.6 Světlo 367 B5.3.6.1 Povšechně 367 B5.3.6.2 Frekvence podle Nogiera 367 B5.3.5.3 Působení bílého světla 369 B5.3.5.4 Barevné světlo 369 B5.3.5.5 Polarizované světlo 370 B5.3.5.6 Laser 370 B5.3.7 MIKROPROUDY 372 B5.3.8 MAGNETICKÉ POLE 373 B5.3.9 FARMAKOPUNKTURA 373 B5.3.0 JINÉ 374 B5.4 Léčení nemocného 374 B5.4.1 PRVNÍ OŠETŘENÍ 374 B5.4.2 PŘÍKLADY 374 B5.4.2.1 Choroby pohybového aparátu 374 B5.4.2.2 Imunita 375 B5.4.2.3 Mentální defekty 376 B5.4.2.4 Syndromy nevyvážené laterality 377 B5.4.2.5 Návykové choroby 377 B5.4.2.5.1 Všeobecně 377 B5.4.2.5.2 Receptář 377 B5.4.2.5.3 Kouření 380 B5.4.2.5.4 Ostatní drogové závislosti 380 B5.4.2.5.5 Obezita (A6.3.5.1) 380 B5.4.2.6 Peroperační anestezie 383 B5.4.2.6.1 Dějiny 383 B5.4.2.6.2. Stav u nás 384 B5.4.2.6.3 Hodnocení 385 B5.4.2.6.4 Anestezie obstřikem kořene ušního boltce 386 B5.4.2.6.5 Použití ve stomatologii 387 B5.4.2.7 Bazální stres 388 B5.4.2.7.1 Lokalizace bazálního stresu 388 B5.4.2.7.2 Léčba bazálního stresu 390 B5.4.2.7.3 Klinické zkušenosti 390 B5.4.3 Kombinace AT s jinými metodami 392 B5.4.3.1 Západní medicína 393 B5.4.3.1.1 Chirurgické postupy 393 B5.4.3.1.2 Farmakoterapie 393 B5.4.3.1.3 Rehabilitace 393 B5.4.3.1.4 Fyzikální terapie 394 B5.4.3.1.5 Manuální léčba 394 B5.4.3.1.6 Lázeňská léčba 394 B5.4.3.2 Akupunktura a mikrosystémy 394 B5.4.3.3 Homeopatie 395 B5.4.4 PSYCHOTERAPIE 395 B5.5 Výsledky 397 B5.5.1 PROGNÓZA 397 B5.5.2 REAKCE NA OŠETŘENÍ 397 B5.5.2.1 Reakce boltce 397 B5.5.2.2 Reakce pacienta 398 B5.5.3 SKUTEČNOST 400 B6 Literatura 401 Rejstřík chorobných stavů – podle systémů 411 Věcný rejstřík 415 Jmenný rejstřík 425