Výborná reedice slavného Sabbatovského alba z počátku sedmdesátých let, tedy z doby, kdy se hudebním kritikům jejich hudba při nejlepším nezamlouvala a jejíž kvalitu veřejnost ocenila až s odstupem. I tak ale album plné temných linek zaznamenalo u posluchačů komerční úspěch. Tato edice je ještě doplněna o druhý disk který obsahuje do té doby nevydané kousky (jiné texty, pozměněné hudebn... číst celéí linky, instrumentální verze).
Druhá studiovka, která pomohla vystřelit kapelu do širokého povědomí po celém světě. Díky této desce se Black Sabbath nemuseli obávat, že by neměli co hrát na živých vystopeních, jelikož je hity opravdu nabitá. Ozzyho charakteristická barva hlasu perfektně doplňuje ostře řezavé riffy Iommiho kytary a vytváří nezaměnitelně temnou a agresivní náladu. Jediná škoda je, že se jim nepodařilo ... číst celéna tuto stoupající tendenci navázat na třetí desce.
První album Black Sabbath, na kterém se představil Ronnie James Dio, dodnes řadím spolu s Paranoid za špičku jejich tvorby a Diovi se tímto ( samozřejmě i po účinkování v kapele Rainbow) otevřela brána do světa. Albu nelze po hudební stránce co vytknout. Jedná se o jednu z nejhitovějších desek. Úsměvně působí i samotný obal alba, což je další plus. Za pozornost stojí především opus Heav... číst celéen and Hell a má oblíbená Children of the Sea.
Jedná se o druhé album s Ronnie Jamesem Diem, který nahradil Ozzyho Osbourna již na albu Heaven and Hell. Osobně považuji Mob Rules jako slabší z této dvojice. Po něm Dia nahrazuje Ian Gillan. Dia mám velmi rád a jak barva, tak rozsah hlasu z něj určitě dělají možná nejlepšího metalového zpěváka všech dob. Spousta kritiků považuje tohle album jako Heaven and Hell II, což je vcelku neopr... číst celéávněné tvrzení.
Poslední živé vystoupení v jejich domovském Birminghamu si jednoznační zasloužilo nahrát. Ačkoliv je jasné, že po půlstoletí na scéně už jsou muzikanti hodně vzdáleni někdejší formě a zbylý trojlístek (Ozzy - Iommi - Butler) a doplněni o klávesáka a bubeníka hrají především pro radost diváků. Ozzyho zpěv je "nedobrý", ale vzhledem k jeho životnímu stylu je zárakem, že je stále mezi živý... číst celémi. Duo Iommi - Butler hraje profesorsky a je na nich patrná vyrovnanost. V setlistu se objevují nejslavnější skladby z jejich tvorby. Pět hvězd za zakončení kariéry s hlavou vzhůru.
První živák Black Sabbath, pokud nepočítáme neoficiální bootlegy. Z původní sestavy v kapele zůstala jen dvojice Iommi a Butler. Dvojice je doplněna bubeníkem Vinnym Appicem a především mužem se zlatem v hrdle Ronnie Jamesem Diem. Přestože je dobrá polovina skladeb z éry Ozzyho, Dio je s přehledem zvládá a je patrné, že sestava funguje na jedničku. Iommi nekompromistě udává atmosféru s... číst celévou řezající kytarou. Nechybí ani legendární skladby jako War Pigs, Iron man nebo má oblíbená Heaven And Hell
Na tomhle albu, které bylo nahráno v klasické sestavě Black Sabbath - Osbourne, Iommi, Ward, Butler je patrné, že nevyšlo podle představ. Je patrný jejich trend, kdy se postupně odchylovali od jejich tradičních temnějších stránek hudby a inklinovali k trochu "mainstreamovějšímu" pojetí nahrávek. Z rozhovorů se zainteresovanými má svůj podíl i fakt, že album se nahrávalo ve slunné Miami,... číst celé takže všichni členové kapely kromě Iommiho měli problém se soustředěním a trávili spoustu času na pláži.
Jedná se v pořadí o 4 album během prvních 3 let a je tak patrné, že v počátcích kariéry měla kapela spoustu nápadů. Jak je patrné, s přihlédnutím k dnes již známým skutečnostem, je jasné, že inspiraci kapele dodávaly především drogy, které členové užívali ve všech možných podobách a dávkách. Já osobně asi nejvíce obdivuji instrumentální skladbu Laguna Sunrise, ve které svůj um naplno př... číst celéedvádí Tony Iommi.
Jedná se o reedici eponymního alba legendární kapely, která před více než půlstoletím dokázala změnit svět rockové hudby. Do té doby neznámé prvky psychedelie v kombinaci s okultní tématikou a temnou atmosférou musela v té době na společnost působit jako rudý hadr na býka. Hlas Ozzyho nahání v některých polohách hrůzu, Tommyho Kytara hraje často v pomalejším tempu, což na posluchače tak... číst celéé působí znepokojivě. K tomu připočtěte obal a máte perfektní kombinaci. Ačkoliv ve své době tento debut neobdržel nejvřelejší přijetí, dnes platí za klenot.