Konečně jsem se dostala ke čtení této knihy, a ačkoliv nejsem žádný fanoušek románů, tato série se mi navždy vpila do srdce. Největší plus patří stylu, jakým autorka píše, protože to je něco neuvěřitelného. Nádherný, rozmanitý jazyk, díky kterému jsem se tak hrozně dostala do děje a vžila do hlavní postavy. Juliet je jedna z nejlépe napsaných hlavních postav, které jsem kdy měla šanci ... číst celéčíst. Smekám před autorkou.
Objednala jsem si sérii knížek a přišli mi ve špatném stavu jsou ošoupané a vypadají jako z bazaru přitom stáli 1400 a nikde se nepsalo že jsou použité
Druhý díl ze série Shatter Me mě stejně jako první vůbec nezklamal. Užila jsem si ho a líbí se mi jakým směrem se celý příběh ubírá. Styl autorky je stále zachován a to se mi na tom líbí. Pokud se vám líbil první díl, máte rádi sci-fi, romantiku, nečekané zvraty, rozhodně doporučuji pokračovat. Angličtina opět není nijak těžká, případně si domyslíte. Četla jsem i mnohem složitější knihy... číst celé v anglickém jazyce.
“Hope is hugging me, holding me in its arms, wiping away my tears and telling me that today and tomorrow and two days from now I will be just fine and I'm so delirious I actually dare to believe it.”
Pokud se chcete ponořit do dystopického světa, musíte tento první díl brát jako "úvodní epizodu". Je nám představena dívka Juliette, která je uvězněná, neboť její dotek je smrtí... číst celécí. Není tu mnoho akce, ale styl psaní autorky je jednoduše dokonalý. Závidím jí její fantazii a schopnost hrát si se slovy. Těším se na další díl.
Juliette je zavřená už 264 dní. 264 dní, kdy nepromluvila s živou bytostí, je to 264 dní plných ticha a jenom jejích myšlenek. Když ji zavřeli do tohoto ústavu, nevěděla co se děje a co s ní bude. Nevěděla, jak to tam chodí, nevěděla vůbec nic. Byla sama. Ostatně, jako celý její život.
Juliette nikdy nepocítila dotyk jiného člověka. Nemohla, pokud by ten dotyčný nechtěl zemř... číst celéít. Její dotyk je totiž bolestivý až smrtící. Nesmí se nikoho dotknout, nikdy neucítí jaké to je, když se jí někdo dotkne. Vždy se bude muset stranit lidí, kteří na ní koukají jako na zrůdu a i Juliette si myslí, že ona opravdu zrůda je. Má za to, že je prokletá.
Rodiče se jí zbavili a Obnova jí nechala zavřít do tohoto vězení, Juliette pozoruje svět malým okénkem a vidí, jak moc se svět mění. Ptáci nelétají po obloze, stromy skoro žádné nejsou. Není skoro nic.
Jenom Obnova, která se snaží si svět uspořádat k obrazu svému tím, že všechno, co doposud bylo zničí. Umění, knihy, rostliny všechno. Jednoho dne se Juliette vzbudí a zjistí, že už není v cele sama, ale s ní spoluvězeň. A Juliette z něho má strach, co když jí přišel zabít? A bránila by se vůbec?
Juliette zjistí, že se jedná o jejího spolužáka ze školy. Zřejmě si jí nepamatuje, protože se jí ptá na jméno a na to proč je tady. Po pár dnech se spolu sblíží a Juliette mu začne důvěřovat, ale o to je bolestivější, když zjistí, že jí Adam zradil a pracuje pro Obnovu.
Juliette je odvedena z vězení a má být hračkou pro Warnera, který si myslí, že si jsou podobní, že jsou stejní a budou spolu dobře vycházet, chce její dar pro sebe a taky to před ní netají. Warner je Juliette fascinován, ale Juliette se Warner hnusí, je totiž velitel v Obnově.
Knihu jsem přečetla za jeden den. Děj mě vtáhnul a já nemohla přestat číst. Děj ubíhá rychle, nepřišlo mi, že by se to nějak táhlo, pořád se něco dělo.Jediné, co mě na knize vadí, je to že asi opět půjde o milostný trojúhelník. Proč musí být skoro v každé knize milostný trojúhelník a hlavní hrdinka se nemůže vybrat mezi dvěma kluky? Tahle zápletka mě už vážně přestává bavit, ale nic s tím nenadělám.
Adam se mi od prvního okamžiku nelíbil. Já ani vlastně nevím proč, ale něco mi na něm nesedí, něco, co prostě nedokážu přijmout.Asi to, že je až moc kladný hrdina? Já opravdu nevím. Za to na druhou stranu Warner, se mi líbil víc, je zajímavější. To jak se Juliette nesnaží nic tajit. Hned jí řekl, že jí potřebuje kvůli jejímu daru. Pravda, je to asi trochu psychopat a je zaslepený tím, co chce Obnova, ale přes všechny tyhle jeho stránky se mi zamlouvá. Doufám, že v druhém díle o něm ještě uslyším.
Styl psaní byl opravdu unikátní, všechny ty myšlenky a přeškrtaný text, bylo to něco jiného, autorka se snaží poukázat, že Juliette sama se bojí na tyto myšlenky jenom pomyslet, proto je text přeškrtnutý. A bylo příjemné, že se autorka snažila o něco jiného.
Sama Juliette působí hodně nestabilně. Její psychika není v to nejlepším stavu a má sklony k sebe nenávisti. Myslím, že by ve slabé chvilce dokázala spáchat i sebevraždu, tak na mě působila alespoň prvním dílu knihy, doufám, že v dalším díle se její sebevědomí trošičku zvedne. A sama se dá trošku dokupy.
O tom, proč je svět jaký je se autorka zmiňuje jenom okrajově a i o samotné Obnově padne jenom pár slov, hlavním tématem co se týče Obnovy je Warner a ten toho taky moc neprozradil, mohla se o tom více rozepsat aby čtenář pochopil, co se s naším světem stalo a jak je teď v novém systému svět veden.
Kniha byla úžasná. Celou knihu jsem přečetla v podstatě najednou a moc jsem si ji užila. Autorka vůbec nezklamala a celý příběh se ubírá moc zajímavým směrem. Tato série je první, kterou jsem v angličtině četla a proto jsem měla zpočátku obavy, jestli se do této série pustit ale díky bohu jsem ji číst začala a moc si ji užívám. Angličtina zde moc těžká není a dost věcí se dá domyslet z kontextu.
Knihu mohu jenom doporučit je napsaná jednoduchou angličtinou takže tomu rozumím i když neumím moc dobře anglicky. Je krásně napsaná a těším se na další díl.
Kniha mi přišla lehce poškozená a doručení trvalo opravdu dlouho.
Jinak samotný příběh je úžasný, hned po dočtení jsem věděla, že určitě prvním dílem neskončím. Hned jsem si objednala díl 1.5 a díl 2 (už od jiného eshopu).
Tato kniha mě velmi překvapila a ohromila. Chápu, proč to někteří lidé nemají rádi nebo nenávidí psaní, ale pro mě je to prostě perfektní. Taková kniha, o které mám pocit, že byla vytvořena pro mě, pro lidi jako jsem já, rozumí mi tak hrozně dobře, jako by autorka vložila mé myšlenky do knihy, do člověka, Juliette. Na internetu je často zminovaný vztah Warnera a Juliette, ale v této kni... číst celéze se o nich dohromady moc nedočtete. Miluji tuto knihu a nemůžu dočkat, až si přečtu všechny ostatní.
Tuto sérii jsem začala číst nedávno a naprosto jsem si jí zamilovala. Ten unikátní styl psaní mě velmi uchvátil a příběhová linka zrovna tak. Angličtina je velmi jednoduchá a neměla jsem s tím vůbec problém. Pokud máte rádi romantiku a sui-fi žánr. Toto je naprosto úžasná knížka. Dynamika mezi Julliette a Warnerem je neskutečná a i když už vím, jak to s nimi dopadne, jsem zvědavá,... číst celé jak se k té fázi dostaneme.
Opět jsem novely četla samostatně a upřímně, Shadow me, je prostě dokonalost sama o sobě. Je z pohledu Kenjiho, postavy, kterou já absolutně miluju. Naprosto skvělá knížka, kterou budu vždy opěvovat. Moc doporučuji jako doplňkovou četbu ke čtvrtému dílu. Reveal me je opět z pohledu Kenjiho, ale ta mě nezaujala tolik, jako předešlá. Ale miluju číst Kenjiho pocity a celkově je... číst celého vyjadřovaní je něco úžasného.
Tuto sérii naprosto miluji, je plná napětí, lásky a akce. Jako knížka v anglickém originále, zlepšila moji angličtinu, a naučila mě jí lépe porozumět. Knihu Ignite me, stejně jako celý zbytek série včetně novel, naprosto doporučuji
Čím víc tuto sérii čtu, tím víc jsem překvapená. Tedy mám alespoň pocit, jakoby ty důležité části byly pokaždé přeskočené. Protože nechápu, kde najednou bere Juliette tolik síly a sebevědomí, kdy Adam začal totálně blbnout, kdy se všechno začalo totálně otáčet. A ehm, kdy začali být Juliette a Kenji nejlepší přátelé?
Přestože nemůžu odepřít autorce dobrý styl psaní, kromě něk... číst celéolikrát opakovaných slov za sebou, umí pěkně psát, slovní zásobou nešetří, dokáže barvitě popisovat a přitom zaujme čtenáře. Přesto všechno mám pocit, jakoby se půlka knihy ztratila. Spousta důležitých věcí chybí a je přeskočena. A priority má očividně taky někde jinde. Nehledě na to, že jsem občas měla pocit, že došlo i k nějakým těm chybám.
Největším úspěchem je prostě postava Kenjiho. Docela nepochopený, sympatický a vtipný mladík. Prostoru má docela dost, umí pěkně zaujmout a zpestřit dění. Má i svá tajemství, která nejsou zrovna moc odhalena... Aspoň on se povedl. Dále i James nebyl špatný. Hlavně ke konci, to jeho věčné vyptávání a přímost, dokázal mě rozesmát... Jinak zbytek knihy je klasika, kdy autorka rozebírá nikdy nekončící pocity a emoce hlavní hrdinky (která je snad duševně chorá). Ke konci dojde ke zlepšení. Juliette se konečně probudí a začne si věřit. Je to najednou takový zvrat, až jsem tomu nemohla uvěřit. Navíc se konečně něco děje. Odboj se znovu postaví a dojde k boji. Jenže se opět o postupu boje nic nedozvíme (autorka se prostě vyhýbá detailům).
Juliette si celý závěr ukradla pro sebe, ostatní postavy šly hodně stranou. Ostatní jen tvořili cestičku pro ni a autorka je naprosto odepíše. Nehledě na to, že je ani pořádně nevyužije. Adam byl jen taková spojovačka pro další kroky. Z Aarona nejdřív vybudovala zloducha, aby pak najednou vše otočila. Schopnosti zbytku nadaných absolutně nevyužity. Závěrečné vyústění autorka odbyde asi na dvaceti stránkách.
Prostě nejde o klasickou dystopii, o klasický příběh, o záchranu lidstva, o boje mezi skupinami a tak dále. Přestože došlo k velkému zlepšení a tento díl se mi zamlouval asi nejvíc z celé série, opravdu musím trvat na tom, že z devadesáti procent je to romance. Děj jako takový absolutně chybí. Možná by bylo lepší, kdyby vyprávění bylo na kapitoly podle postav, aby se všechno doplnilo z více úhlů pohledu a abychom mohli sledovat více míst najednou. Pak by mi to přišlo kompletní a dozvěděli bychom se i něco o světě, o následcích katastrofické budoucnosti lidstva a podobně.
Potenciál to mělo opravdu velký, autorka si vymyslela skvělou zápletku, ale nedokázala toho plně využít. No, nebudu to více kritizovat nebo chválit. Tato série měla něco do sebe. Někomu se to může velice líbit, někdo to může odsuzovat. Pro mě to zůstává průměrem a rozhodně se to nezmění.
Kniha byla na čtení velice jednoduchá, ne příliš složitá. Především ze začátku jsem si z blábolení hlavní hrdinky připadala sama jako blázen. Opakování slov či vět mě občas dohánělo k šílenství. Nehledě na to, že mi chvíli trvalo se poprat se seškrtanými pasážemi. Přemýšlela jsem, jestli jde hlavně o její myšlenky nebo deníkové záznamy.
Ale když jsem se propracovala dál, už ... číst celéto bylo lepší. Ze začátku mě to docela nadchlo. Bylo to takové temné a lehce mrazivé. Nemohla jsem přestat číst, protože jsem očekávala, co se stane na místě, kde Juliette drželi. Tak trochu hororová atmosféra. Alespoň do doby, kdy přišel on, Adam.
Pak se vše zvrtne a už mě to až tak nebaví. Hlavní myšlenka na pozadí, apokalyptická budoucnost lidstva, rozdělení společnosti, úpadek světa, všechno, co už člověk zná z tolika knih, to je to téma, které mě stále baví a zajímá. Ale tady autorka využívala i jiných věcí. Hlavní záporák je totální blázen a pošuk. A to, o co se u Juliette snaží, mě docela otravovalo. Nehledě na to, že i velká část knihy se zabývá romantickou zápletkou. A to mě moc nebavilo. Podle mě to bylo až příliš, protože veškeré dění knihy šlo hodně na pozadí a věnovalo se tomu málo místa. Samozřejmě tam nějaké zvraty jsou a dějí se různé věci. Není nouze ani o nějaké to napětí a tak podobně. Ale takové 'slaďáky' já moc nemusím a do tohoto příběhu by mi to sedělo prostě v menším množství. Nehledě na to, že hlavní hrdinka je chvíli jak pomatená z dlouhého věznění, pak najednou dostává chuť do života a je téměř naprosto normální. I když občas trochu naivní. A pak se ukáže, že je docela i světaznalá. No nevím, když člověk tři roky stráví někde zavřený, asi nebude úplně 'v provozu' z normálního života během pár dní... A je tam i pár dalších drobností, které mi přijdou nelogické.
Dlouho jsem dumala nad konečným hodnocením. Říkala jsem si, že uvidím až podle závěru, jak zlé nebo jak dobré to bude. Můžu říct, že konec to zase docela pozvedl na jinou úroveň. Nechci příliš zabíhat do detailů, ale připadala jsem si jak ve světě komiksových hrdinů. A to mě potěšilo. Nakonec asi nechám tři hvězdičky, chtělo by to pár úprav a trochu ubrat romantiky (těch strašných kýčovitých dialogů, které se hodí pro náctileté, už předem vidím ty zamotané vztahy hlavních hrdinů a zlomená srdce a prostě celkové odbočení od tématu) a víc se věnovat ději. Neberte to tak, že jsem odpůrce romantiky, to určitě ne. Ale všechno má své meze a musí v tom být logika, ne zmateně proudící hormony všude :-) No ale nechám se překvapit nadcházejícím dílem, snad to autorka trochu lépe zvládla...
Když jsem si brala druhý díl do ruky, doufala jsem, že nastanou nějaké změny v ději a v celkovém vyprávění, a že kniha bude mnohem lepší a poutavější. No, stalo se tak asi napůl. Přestože se autorka konečně věnovala i jiným postavám a událostem na pozadí, více se věnovala problémům na obou stranách a vzájemným bojům, stále tam byly ty situace, které mi opravdu vadily. Jako například, kd... číst celéyž popisovala, musím to tak říct, líbací scény i na pět stran. To mi nevýslovně tekly nervy. Zajímaly mě jiné komplikace a tajemství, schopnosti některých lidí, boje, ke kterým se mělo schylovat a ne zmatené pocity hlavní hrdinky.
Abych se přiznala, Juliette mi absolutně nesedí. Je to divná, naivní, lehkovážná, slabá, věčně zmatená holka, která neustále neví co chce. Chová se jako rozmazlený spratek, který pořád křičí "já, já, já". Nedokáže se vůbec vzepřít a postavit se ke špatným věcem čelem. Zbytečně kvůli ní drhne děj. Občas jsem měla pocit, že ona a nejen ona trpí schizofrenií. U určitých postav totiž probíhaly tak protichůdné momenty, jejich charakteristika, monology, nálady, jakoby měly rozdvojenou osobnost (ale možná to byly jen chyby v textu, které tam neměly být). Takže to nakonec na mě působilo dost otravně. Nejlepším se pro mě stal Kenji, vtipný kluk, chytrý, se skvělou schopností, který se dokáže chovat jako racionální dospělý. Dalším negativem bylo, že se ani pořádně neválčí. Vždycky, když to autorka načne, stane se něco, díky čemu se Juliette dostane z centra boje a je najednou jakoby někde jinde, jakoby válka ani neprobíhala. A o tom, co se děje jinde nevím zhola nic. Zase se všechno začne točit okolo ní a jejích myšlenek a pocitů. To nejhlavnější mi tak uniká mezi prsty. Spíše než dystopie je to dívčí román.
I když je kniha psaná pěkně, poutavě a tak, že se nedá přestat číst, ještě to neznamená, že je to opravdová pecka mezi tímto žánrem. Bohužel musím konstatovat, že během čtení jsem dokázala jen nevěřícně koukat, co to autorka zase splácala. A i když jsem si vroucně přála, aby se zbavila tolika romantiky a začala se věnovat i jiným věcem, nakonec se polepšila jen o trošičku.
Takže knihu ohodnotím zase průměrně. Nemůžu si pomoct, i když série není vyloženě špatná, je očividně psaná pro ty, kteří juchají při každém polibku a každém muchlování po tmě a podobně. A já přitom doufám v akci a pořádné napětí a boje a tak dále... Do třetího dílu samozřejmě půjdu, i když hlavně kvůli tomu, abych zjistila, jak to vlastně dopadne. Nebudu si už dělat žádné iluze o tom, jak lepší by to mohlo být, protože to asi tak nebude. Bohužel tato série u mě ani za mák nedosahuje hodnot Hunger Games, Divergence a jim podobných knih...
Koupil jsem tuto knihu pro svou 14letou dceru na Vánoce, protože už četla dalších 8 knih v sérii. Od té doby jsem zjistil, že "romantické" scény jsou v podstatě měkké porno. Tento poslední díl se zdá být nejhorší (včetně popisu hrdinky, která dává svému milenci orální sex), ale moje dcera říká, že v ostatních knihách jsou další podobné milostné scény. Jsem šokován, že je doporučen pro 1... číst celé4leté děti (vzhledem k tomu, že mnozí si budou myslet, že je to vhodné pro mladší děti) a seznam Amazonu neobsahoval varování, abych mohl učinit informované rozhodnutí, zda je to vhodné pro mou dceru, než si to přečetla.
První část této novely jsem už nějakou dobu nečetl, ale nedávno (když jsem dostal tento produkt) jsem četl druhou část. Povídka se mi líbila a poskytla zásadní informace při překlenutí propasti mezi Defy Me a Imagine Me. I když jsem trochu zmatená, protože konec druhé novely se neshoduje s první částí první kapitoly (Tahereh Mafi ji vydala na svém Instagramu) Imagine Me. Jsem si jistý, ... číst celéže nakonec to bude dávat smysl. Každopádně jsem si obsah této knihy/novely důkladně užil a jsem rád, že se mi to podařilo. Samozřejmě by se mi líbilo cokoliv napsaného z Kenjiho perspektivy. Každopádně celkově to bylo velmi příjemné a rychle se to četlo, a pokud to plánujete přeskočit a přejít z Defy Me na Imagine Me, uvědomte si, že vám bude chybět spousta důležitých detailů. Každopádně hodně štěstí při čtení!