zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
VýhodnéPředobjednávka172 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem108 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem105 Kč
-
Skladem175 Kč
-
Skladem434 Kč
-
Skladem181 Kč
-
VýhodnéSkladem132 Kč
-
VýhodnéSkladem418 Kč
-
Zakoupilo 10+ zákazníkůSkladem206 Kč
-
Skladem192 Kč
-
Skladem200 Kč
-
Skladem218 Kč
-
Skladem222 Kč
-
Skladem136 Kč
-
Skladem208 Kč
-
Skladem285 Kč
-
Skladem175 Kč
-
Skladem263 Kč
-
Skladem173 Kč
-
Skladem187 Kč
-
Skladem172 Kč
-
Skladem220 Kč
-
Skladem113 Kč
-
Skladem155 Kč
-
Skladem206 Kč
-
Skladem632 Kč
-
CD / DVDSkladem219 Kč
-
Skladem278 Kč
-
AntikvariátníSkladem32 Kč
-
E-knihaDostupné39 Kč
-
AntikvariátníSkladem129 Kč
-
AntikvariátníSkladem33 Kč
-
AntikvariátníSkladem82 Kč
-
AntikvariátníSkladem28 Kč
-
AntikvariátníSkladem64 Kč
-
Skladem226 Kč
-
AntikvariátníSkladem78 Kč
-
Skladem250 Kč
-
Skladem218 Kč
-
Skladem122 Kč
Předobjednat
Recenze knih autora
K dílu Karla Čapka o třech dějstvích jsem se dostal tak trochu náhodou.
Jedna dívka se mě zeptala zda jsem to četl a já musel říci ne.
A pak jsem si řekl a proč si to vlastně nepřečíst?
Byl jsem překvapen, že je to duchařská divadelní hra a je vlastně tak trochu morbidní.
Nevěříte, Přečtěte si, není to zas tak dlouhé.
DIALOG:
MATKA - Vy byste mi tak pomohli... číst celé! Co vy víte, co je pořádek!
KORNEL - Dát věci tam, kde byly.
PETR - Dát věci tam, kde mají být.
MATKA - Ba ne. Dát věci tam, kde je jim dobře.
Jedna dívka se mě zeptala zda jsem to četl a já musel říci ne.
A pak jsem si řekl a proč si to vlastně nepřečíst?
Byl jsem překvapen, že je to duchařská divadelní hra a je vlastně tak trochu morbidní.
Nevěříte, Přečtěte si, není to zas tak dlouhé.
DIALOG:
MATKA - Vy byste mi tak pomohli... číst celé! Co vy víte, co je pořádek!
KORNEL - Dát věci tam, kde byly.
PETR - Dát věci tam, kde mají být.
MATKA - Ba ne. Dát věci tam, kde je jim dobře.
Kudrdlinka napsal/a o Dášeňka čili život štěněte
Toto slavné štěňátko slavného pana spisovatele zná u nás každý. V knižní podobě vychází opakovaně již asi 70 let a určitě ještě dlouho vycházet bude. Neposedná Dášeňka,stále něco objevuje a nenechá své mamince Iris ani svému páníčkovi chviličku oddechu. To je pak třeba říci jí nějakou pěknou psí pohádku na dobrou noc,aby se jí hezky spinkalo a zítra mohla začít řádit nanovo. Knížka se p... číst celéředává z generace na generaci a patří do zlatého fondu dětské literatury. Mě ale zas až tak k srdci nepřirostla..
Martina Zárubová napsal/a o Bílá nemoc
Bílá nemoc, malomocenství, vzestup nacismu, varování pro lidstvo. Hlavní postavou je Dr. Gálén, který jako jediný dokáže vyléčit bílou nemoc, která pomalu ale jistě ničí lidstvo. Neléčí však kohokoli. Jeho podmínkou je léčit ty nejchudší, ty, kteří akorát trpí válkou. A ti bohatí? Ať skončí válku a budou zachráněni!
Knihu jsem si přečetla hlavně proto, že mi byla doporučena do matu... číst celéritního seznamu z češtiny. Musím říct, že mě dostala. Karel Čapek opravdu je a bude jeden z nejlepších českých autorů. Kniha skvěle odráží válku, tehdejší dobu a má nápad.
Knihu jsem si přečetla hlavně proto, že mi byla doporučena do matu... číst celéritního seznamu z češtiny. Musím říct, že mě dostala. Karel Čapek opravdu je a bude jeden z nejlepších českých autorů. Kniha skvěle odráží válku, tehdejší dobu a má nápad.
Volf Meynert napsal/a o Válka s mloky
Neradostně přesná a místy sarkastická předpověď sebedestrukčních schopností naší západní civilizace, která se hroutí díky vlastní neschopnosti a neochotě bránit se před cizími vetřelci. Čapek se zcela jasně a tvrdě staví proti multikulturalizmu, přestože v jeho době tento termín nejspíš ještě nebyl znám - "Pouze homogenní společnost může být šťastná, zatímco my jsme si pořídili příliš m... číst celénoho doktrín a závazků, kterými chráníme „ty druhé“."
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Vanessa Pitrova napsal/a o Matka
Pro mě je Matka jedním z největších děl světové literatury. Stejně jako Bílá nemoc a R.U.R. Mimořádně silně a vnímavě napsaný příběh. Může snad být většího a lidštějšího varování před válkou? Knihu jsem četla opravdu těžko, protože během celého čtení jsem neustále plakala, velmi silně emotivní příběh plný zvratů a napětí. Karel Čapek byl geniální spisovatel, jednoznačně jeden z nejlepší... číst celéch i po tolika letech.
Livi napsal/a o Zahradníkův rok
Zahradníkův rok, to je taková milá knížka, poněkud tenká, která popisuje nástrahy zahrádkaře. Je psána vtipně, s nadhledem a má co říci i zahradníkům v dnešní době, ty problémy jsou stále stejné. S četbou této knihy ztrávíte jedno odpoledne u kafe, není to nikterak složité povídání, neobsahuje nějaké složité úvahy. Kniha je doplněna ilustracemi jeho bratra Josefa. Knihu určitě doporučuj... číst celéi nejen čtenářům, co mají zahradu
Čepan zlejšek napsal/a o Dášeňka čili život štěněte
Dášenka byla jedna z mích přečtených knížek. Zdá se mi skoro nemožné kdyby někdo Dášenku neznal ani z knížky ani z doslechu,ale vůbec je to klasika všech klasik tak jí musí snad každý znát. Dozvíte se zde nějaká fakta o životu roztomilého štěněte Dášenky. Už ta obálka je úplně okouzlující a co teprve ten děj. Zatím má nejoblíbenější knížka od Karla Čapka. Velice doporučuji je to docela... číst celé krátký příběh tak to určitě rychle stihnete.
Éowyn napsal/a o Dášeňka čili Život štěněte
Krásná a dnes už klasická kniha pro děti, kterou mám však stále moc ráda. Byla přeložena i do cizích jazyků a to je už co říct. Nejen že má vtipný a čtivý příběh, ale i roztomilé a originální ilustrace a černobílé fotografie s humornými popisky. Knížka není jen skutečný příběh neposedného štěněte, nejdete tu i podařené pohádky pro psy (a o psech). Vřele doporučuji, určitě jí neodolá žád... číst celéná dívka ani chlapec.
Od Matky jsem čekala spíš nějaké sociální drama nebo alegorii na zkaženou společnost, ovšem dostala jsem dechberoucí polemiku nad smyslem války a nad ztrátami těch, které jsou nakonec jejími největšími oběťmi – matkami. Všechny ty dialogy mezi ženou a jejími zesnulými byly tak živé a reálné, každá věta obou stran vedla k zamyšlení nad vlastními hodnotami, a přes všechnu možnou vyhraněno... číst celést názorů se lze opravdu jen těžko postavit výhradně na jednu stranu. Nicméně jako matka syna se přes všechno váhání nakonec stejně vždycky ztotožním s Čapkovou Matkou – matkou všech matek.
Zuzka napsal/a o Válka s mloky
Stejně jako u ostatních děl Karla Čapka, jde o naprosto ohromné dílo, které stojí za to si přečíst. Jde o fejetonní román s utopickým námětem, který se odehrává na neurčitém místě, někde ve světě před 2. světovou válkou. V románu jsou zachycení mloci, kteří jsou velmi inteligentní. Že začátku jsou mloci lidmi využíváni pro jejich vlastní potřeby a chtíče. Jenže mloci se přemnoží a pod v... číst celéedením svého vůdce se rozhodují vyhlásit válku lidem. Velmi nadčasové dílo, mohu jedině doporučit.
Natálie Kupková napsal/a o Válka s mloky
Válka s mloky Karla Čapka je opět knihou, která, minimálně pro mne, patří do té pomyslné knihovny klasiky všech klasik. Ještě teď si pamatuju svůj bezmezný údiv, který mě obklopil, když jsem se s touto knihou setkala poprvé. A i teď, když ji čtu ani nevím po kolikáté, můj zájem neklesá. Perfektní poutavost děje, repliky nebo ten perfektní nápad s "novinovými články". Nedalo se jinak, sv... číst celéou kopii jsem si musela pořídit.
George Orwell napsal/a o R.U.R.
R. U. R je excelentní divadelní hra od Karla Čapka.
Moc moc se mi líbila, děj je situován do nedaleké budoucnosti, kdy jsou vyráběni roboti (mimochodem to slovo autor vážně vymyslel!) a je jich později tolik, že se vzbouří. Na zemi už není žádný člověk a tak láska vykvete mezi dvěma roboty...
Jsem nadšená, i když se mi o něco více líbila Bílá nemoc a Matka, ale těžko vybírat,... číst celé všechny autorovy hry stojí za přečtení, nebo (ještě lépe) shlédnutí.
Moc moc se mi líbila, děj je situován do nedaleké budoucnosti, kdy jsou vyráběni roboti (mimochodem to slovo autor vážně vymyslel!) a je jich později tolik, že se vzbouří. Na zemi už není žádný člověk a tak láska vykvete mezi dvěma roboty...
Jsem nadšená, i když se mi o něco více líbila Bílá nemoc a Matka, ale těžko vybírat,... číst celé všechny autorovy hry stojí za přečtení, nebo (ještě lépe) shlédnutí.
Čepan zlejšek napsal/a o Dášeňka čili Život štěněte
Jestli neznáte tuto klasickou knížku nebo jí znáte a chybí vám v knihovničce tak se určitě zeptejte mámy nebo táty jestli vám jí nekoupí protože se ve vaší knihovničce bude určitě vyjímat. Kdo nezná Dášenku tak je to velká chyba. Mě zaujala tato knížka ale ne tolik aby patřila mezi mé nejoblíbenější. Dozvíte se zde něco o životě Dášenky. Ale i tak velice doporučuji protože jak už jsem ř... číst celéíkal tak by jí měl každý ve své knihovničce mít.
Éowyn napsal/a o Povídky z jedné a z druhé kapsy
Tyhle klasické kriminální povídky nemají chybu! Když jsem ve škole měla vybrat příběh na dramatizaci, bylo mi jasné, že nemůžu sáhnout jinam než do téhle knihy. Příběhy, které mají nečekaný závěr a napínavý průběh, jsou také velmi humorné, čtivé a neotřelé. Jsou také tak akorát dlouhé, nic nastavovaného. Atmosféra dokonalá, postavy taky, takže není co vytknout. Nejvřeleji doporučuji, ať... číst celé už jste fanoušci detektivek nebo ne.
Knihu jsem přečetla doslova jedním dechem a byla jsem z ní velmi nadšená. Líbil se mi kontrast mezi láskou matky a "krásnou smrtí". Také pro mě bylo velmi zajímavé pojetí ženského a mužského smyslu života. Není pochyb o tom, že jej můžeme s hrdostí označit jako kulturní poklad národa.
Citát z knihy, který mne oslovil - Kdyby se za vlast neplatilo životem... kdyby se za čest, za pra... číst celévdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu, víš?
Citát z knihy, který mne oslovil - Kdyby se za vlast neplatilo životem... kdyby se za čest, za pra... číst celévdu, za svobodu neplatilo životem, neměly by tu ohromnou, tu strašnou cenu, víš?
Jessica napsal/a o Čtyři cestopisy
Karel Čapek - náš přední spisovatel - napsal hodně knih. Věnoval se závažným společenským tématům. Dříve jsem měla raději jeho klasická díla, nyní jsem si ale oblíbila jeho cestopisy. Jsou psané krásně, lehce, s inteligentním humorem, při jejich čtení je mi prostě dobře. Přitom spisovatel se vyznává z toho, že necestuje tak rád, ale že prostě někdy cestovat musí a pak o tom píše. Čapkov... číst celéy cestopisy se mi líbí opravdu moc.
misha napsal/a o Devatero pohádek
Devatero pohádek od Karla Čapka je soubor klasických pohádek, pro trošku starší děti (vzhledem k délce jednotlivých příběhů). V knize najdeme Velkou kočičí pohádku, Ptačí pohádku, Psí pohádku a mou oblíbenou Pošťáckou pohádku, kterou jsem si jako asi osmileté dítě dokonce zahrála v divadle v rámci mimoškolního dramatického kroužku. Ráda na to vzpomínám a tak mám knihu samozřejmě doma v ... číst celédětské knihovničce.
Volf Meynert napsal/a o Válka s mloky
Neradostně přesná a místy sarkastická předpověď sebedestrukčních schopností naší západní civilizace, která se hroutí díky vlastní neschopnosti a neochotě bránit se před cizími vetřelci. Čapek se zcela jasně a tvrdě staví proti multikulturalizmu, přestože v jeho době tento termín nejspíš ještě nebyl znám. Doslova píše: Pouze homogenní společnost může být šťastná, zatímco my jsme si poříd... číst celéili příliš mnoho doktrín a závazků, kterými chráníme „ty druhé“.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Volf Meynert napsal/a o Válka s mloky
Neradostně přesná a místy sarkastická předpověď sebedestrukčních schopností naší západní civilizace, která se hroutí díky vlastní neschopnosti a neochotě bránit se před cizími vetřelci. Čapek se zcela jasně a tvrdě staví proti multikulturalizmu, přestože v jeho době tento termín nejspíš ještě nebyl znám - Pouze homogenní společnost může být šťastná, zatímco my jsme si pořídili příliš mn... číst celéoho doktrín a závazků, kterými chráníme „ty druhé“.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Volf Meynert napsal/a o Válka s mloky
Neradostně přesná a místy sarkastická předpověď sebedestrukčních schopností naší západní civilizace, která se hroutí díky vlastní neschopnosti a neochotě bránit se před cizími vetřelci. Čapek se zcela jasně a tvrdě staví proti multikulturalizmu, přestože v jeho době tento termín nejspíš ještě nebyl znám - Pouze homogenní společnost může být šťastná, zatímco my jsme si pořídili příliš mn... číst celéoho doktrín a závazků, kterými chráníme „ty druhé“.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
Když Mloci potápějí pevninu a vraždí lidi, politici se shodnou jen na tom: “Zdržet se všech opatření, jež by Mloci mohli pociťovat jako represivní“. Bez jakýchkoli interpretačních nejasností Čapek říká, co je třeba dělat:
- nekrmit Mloky,
- nezaměstnávat je, nic od nich nekupovat, ať se živí bez nás,
- nedodávat jim zbraně, kovy, třaskaviny,
- postavit je mimo zákon a vyloučit z našeho světa, příroda si už udělá pořádek v jejich nadbytku,
- vytvořit Ligu křesťanských národů proti Mlokům a bránit se se zbraní v ruce
Čapek však rozhodně není nihilista a tak na závěr naznačuje možné řešení i v situaci, kdy se zdá již vše ztraceno a zbytky lidstva se tísní na posledních kusech pevné země. Mloci jsou totiž rozdělení na dvě velké a nesmiřitelné skupiny. Pokud by se podařilo tuto nevraživost využít, dojde po krvavých bojích k jejich vzájemnému vyhubení a lidé mohou dostat šanci na návrat.
Napsat takovou knihu dnes, byl by Čapek označen za fašistu, rasistu a xenofoba a možná by na něj nějaký „dobroděj“ či jak Čapek říká „Salamandrián“ dokonce podal trestní oznámení.
