Banner
Banner

Mario Vargas Llosa

1936

Peruánský spisovatel, držitel Nobelovy ceny za literaturu, Mario Vargas Llosa, v roce 1990 neúspěšně kandidoval na post peruánského prezidenta. Vystudoval práva, získal doktorát z filosofie, živil se jako novinář, studijně pobýval v Madridu a poté přesídlil na nějaký čas do Francie. Je dvakrát ženatý, jeho druhou ženou se stala jeho sestřenice Patricia. Mario Vargas Llosa se angažuje i na politickém poli, jako podporovatel kubánské revoluce. Za svoje literární dílo posbíral mnoho významných ocenění, včetně Nobelovy ceny za literaturu. K jeho knihám patří například „Zelený dům“ „Zlobivá holka“ nebo „Tetička Julie a zneuznaný genius“.

Zobrazit více

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Dílo jménem Město a psi bylo ve své době sofistikovaným výtvorem skvělého spisovatele, jenž vás na určitou dobu zabaví. Město je jedna z oblíbených knížek mé kamarádky, která na ni nedá dopustit. Všichni, koho znám a četli tuto knížku, říkají, že jazyk je velmi jednoduchý a přehledný, takže by něco jako dílo Město neměl být problém pro nikoho. Ptal jsem se pár lidí, kteří mají s knihou ... číst celézkušenosti a shodli jsme se na tom, že děj v knížce je plynulý, akční a celkem i napínavý. Knížka je tedy poměrně dost chytlavá. Naše názory ale přece nemusí být stejné a vlastní zkušenost je vždy lepší než cizí, proto si určitě zkuste knihu přečíst sami.
30/11/2017
Obrázek knihy
MARIO VARGAS LLOSA patří mezi největší peruánské spisovatele a velký úspěch sklidily jeho knihy v zemích Latinské Ameriky a také ve Španělsku. Jedná se o vůbec prvního peruánského spisovatele, od kterého jsem četl knihu. Upřímně řečeno jsem vstoupil do neznámých vod a sám jsem nevěděl, jestli se mi kniha bude líbit, anebo budu mít problém se čtením. Hodnocení čtenářů na tuto knihu je ve... číst celélmi dobré, a tak jsem se pustil do této knihy. Knihu hodnotím na 80 %.

TETIČKA JULIE A ZNEUZNANÝ GÉNIUS je román, který má autobiografické prvky. Je to román o lásce s překážkami, ale také román o psaní. Román tvoří 2 dějové linie, které se střídají. První linie vypráví o autorovi jakožto studentu Univerzity svatého Marka, který má 18 let a naváže vztah se svou tetou JULIÍ, která má 32 let. Druhou linii tvoří fiktivní příběhy PEDRA CAMACHA. Musím říci, že se mi více líbila první linie vyprávějící o autorovi a jeho tetičce. Fiktivní příběhy byly také zajímavé, někdy hodně smutné a poutavě napsané, jindy však pro mě méně záživné a málo čtivé, ale každopádně převažovaly příběhy, které se mi líbily. V závěru každého příběhu pokládá autor otázky a my nevíme, jak příběh skončil. Postupně se postavy v jednotlivých příbězích propojí a nakonec zjistíme osudy postav z jednotlivých příběhů. V posledních příbězích mi to připadalo překombinované a pak jsem se v tom začal trochu ztrácet, ale určitě autor měl všechno promyšlené, aby to dávalo smysl. V tomto románu se nachází humor (situační komika, jazykové hříčky, parodie, společenská satira). V některých okamžicích jsem se od srdce zasmál, a to se stává u málokteré knihy.

V románu se dočteme o autorově práci v redakci rozhlasové společnosti v Limě, seznámíme se s jeho spolupracovníky a pochopitelně se členy jeho rodiny včetně jeho tetiček a strýčků. Zajímavá byla pro mě také informace, jaká panuje nevraživost mezi Peruánci a Argentinci a dočteme se spoustu dalších informací.

Po většinu času se kniha četla dobře, určitě román nebyl pro mě žádná nuda a docela mě autor příjemně překvapil zpracováním tohoto příběhu. Je vidět, že autor má rád Evropu, má rád evropské spisovatele a od studentských let bylo jeho snem stát se spisovatelem, bydlet v Paříži a procestovat evropská města, a to se mu nakonec podařilo. Určitě bych chtěl od autora ještě vyzkoušet knihu VYPRAVĚČ případně další knihy.
1/06/2022
Obrázek knihy
Vskutku nevšední úkol dostal kapitán Pantaleón Pantoja po převelení do Iquitosu, města v peruánské části Amazonie. Sbor potěšitelek vyjíždí na vojenské základny v odlehlých oblastech a mi sledujeme slasti i strasti dobrého vojáka Pantoji, jak to všechno dokáže ukočírovat, protože služba je služba a co ubozí vojáci v pralese, na jejichž pudy působí podnebí a z nedostatku jiných příležito... číst celéstí se vrhají na všechno ženské v okolí? S tím se musí něco udělat. Mario Vargas Llosa tentokrát na humorné vlně a musím říct, že se mu opravdu daří od začátku do konce.
5/04/2020
Obrázek knihy
Jožko napsal/a o Keltův sen
Asi jen málokdo slyšel o Rogeru Casementovi, Irovi z unionistické rodiny, který jako britský konzul bojoval proti zneužíání domorodců na kaučukovníkových plantážích v Belgickém Kongu a posléze v Amazonii v oblasti Putumayo v Peru. Za svou práci byl povýšen do šlechtického stavu. Byl vážený a populární. Ovšem v srdci nesl touhu po nezávislosti Irska. Stal se nacionalistou a významnou oso... číst celébností irského boje za nezávislost. Bohužel jaksi neodhadl geopolitickou situaci a chtěl se spojit s Němci, kteří měli přispět nezávislosti Irska. Zatčen a popraven za velezradu v roce 1916. I když to tak možná vypadá, neprozradil jsem z knihy moc. Tahle fakta jsou brzy známá. Llosův román představuje člověka poněkud rozporuplného, nicméně plného síly a odhodlání, který dokázal překonat mnohé překážky. Jeho sen o nezávislosti Irska se sice za jeho života nesplnil, ale výrazně přispěl k boji dalších následovníků, i když s ním měli později jaksi problém, coby katolíci, neboť Casement byl homosexuál. Román je napsaný jednodušším z více Llosových stylů, jak je známe, tudíž je šířeji přístupný. V některých momentech mi přišel příliš zkratkovitý, hlavně v poslední části, ale ono je to nakonec dobře. Lepší držet se faktů, než se zbytečně rozepisovat o okolí, které hlavní hrdina vidí, co cítí apod. Celkově jsem tedy s poslední Llosovou knihou spokojený. Ale ti, kdo jsou zodpovědní za české vydání, by se měli chytit za rypák a příště dávat při korekturách víc bacha.
5/04/2020
Obrázek knihy
Musím říct, že jsem si zase smlsnul. Jde o dva paralelně vyprávěné (nikoliv odehrávající se!) příběhy. V tom prvním vystupuje Flora Tristánová, francouzská revolucionářka, autorka Dělnické unie, což byla kniha, v níž shrnula svou vizi společnosti, kde dělníci nebudou vykořisťovaní a ženy budou rovnoprávné s muži. Dělnická unie je též organizace, kterou se snažila v různých městech založ... číst celéit. Zažila peklo se svým manželem, poznala sociální nespravedlnost v Peru, kam utekla ke svým příbuzným z otcovy strany, poznala chudobu a úpadek v Anglii a ve Francii a jejím životním posláním bylo probudit ty masy utlačovaných. Bojovala proti sociální nespravedlnosti a katolicismu, který uvrhnul lidi do područí hrstky kapitalistů, aristokratů a vůbec těch mocných a bohatých. Naráží na odpor moci výkonné i soudní, na nepochopení ostatních reformátorských skupin (což jsou většinou povrchní měšťáci) a co je nejhorší, naráží i na nepochopení samotných dělníků a žen, kvůli kterým bojuje. V knize ji "provázíme" v roce 1844, takže si asi dovedete představit, jak těžký to byl úkol. A kromě toho všeho, co jsem napsal (a mnohem víc je v knize), byla babičkou Paula Gauguina. O něm pojednává druhá dějová linka. Gauguin na Tahiti, zpět ve Francii, opět na Tahiti a nakonec na Markézách. Je sužován "nevyslovitelnou nemocí" (syfilis) a tvůrčí posedlostí, touhou poznat to pravé divošství Maorů, tajemství tetování, rituální sex, dávnou moudrost přírodního národa, je fascinován mahu vahine (člověkem, jež je muž-žena, a v kultuře Maorů něco zcela přirozeného, co je ale zvrhlé pro západní civilizaci) to vše ale mizí pod tlakem kolonizátorů, katolických a protestanských misionářů. Tvoří poslední mistrovská díla, vzpomíná mimo jiné i na Šíleného Holanďana. Llosa napsal román, který prostě chytne a nepustí až do konce.
5/04/2020
Obrázek knihy
Příběh zachycující život kadetů ve vojenském gymnáziu Leoncia Prada v 50. letech v Limě, jež autor sám jako mladý okusil (údajně sám sebe promítá do postavy Básníka). Příběh je zaměřený hlavně na životní osudy čtyř postav, jak během výcviku, tak před ním a jejich postupné proplétání. V příběhu se objevuje řada motivů: násilí, šikana, bezmoc. Ale také láska, přátelství, odvaha a touha po... číst celé spravedlnosti. V knize je lehce zachycena i tehdejší společenská atmosféra v Peru, například chudoba v protikladu s byrokracií (nesmlouvavost vedení gymnázia).
27/06/2018