Banner
Banner

Primo Levi

1919 - 1987

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Tuto knihu mi darovala Jana Bártová (nick v Databázi knih: barnajka). Za knihu děkuji. Knihu jsem už měl dlouhou dobu, takže nastal čas, abych si knihu přečetl. Tento rok jsem si dal závazek, že budu číst méně knih z období 2. světové války, zejména odehrávající se v koncentračních táborech. V roce 2019 jsem těchto knih přečetl poměrně hodně a pociťoval jsem, že mi tyto hrůzy a utrpení ... číst celélidí nedělá dobře. Často to bývá tak, že člověk, který prošel koncentračním táborem a přežil, má potřebu podat lidem svědectví o tom, čím si prošel. Jelikož však není spisovatelem a nedokázal by napsat knihu, spojí se třeba s nějakým novinářem nebo spisovatelem a svůj příběh mu vypráví a knihu dají dohromady společnými silami. Následně vznikne kniha. Dá se říci, že přeživší koncentračního tábora další knihy už nenapíšou. Jejich cílem bylo podat svědectví o událostech, kterými sami prošli. Myslel jsem si, že obdobně to bude u PRIMA LEVIHO, ale následně jsem se dozvěděl, že je italským spisovatelem a na svém kontě má několik knih. O jeho knihách se vyučuje na italských školách. Zajímavostí je, že tento autor propadl u maturity z italského jazyka na téma občanská válka ve Španělsku. Smutné je, když jsem se dočetl, že spáchal sebevraždu. SAUL BELLOW (nositel Nobelovy ceny za literaturu 1976) prohlásil, že nejdůležitější knihou přeloženou v Americe r. 1984 jsou PRVKY ŽIVOTA, kterou napsal Primo Levi. Autorovy knihy jsou známy po celém světě.

Kniha JE-LI TOTO ČLOVĚK byla vydána v roce 1947. Autor začal psát knihu v prosinci 1945 a dokončil ji v lednu roku 1947. Autor v úvodu knihy napsal: „Uvědomuji si nedostatky v uspořádání této knihy a žádám o shovívavost. Úmysl napsat ji v tomto pojetí se zrodil ještě v době, kdy jsem byl v lágru, i když jsem ji tam nenapsal. Potřebu vyprávět „těm druhým“, přimět ty druhé „k účasti“ jsme v době před osvobozením a po něm pocítili stejně okamžitě a prudce jako ostatní základní potřeby. Knihu jsem napsal, abych uspokojil tu potřebu. Především tedy, abych se vnitřně osvobodil. Odtud její fragmentární charakter: kapitoly nebyly napsány v logickém sledu, ale podle naléhavosti. K jejich spojení a zařazení do celku došlo podle předem stanoveného plánu až následně. Připadá mi zbytečné dodávat, že nic v knize není vymyšleno.“ Dá se říci, že autor začal psát knihu bezprostředně po skončení 2. světové války, Autor měl v čerstvé paměti uloženy zážitky, které následně zpracoval do této knihy. V Osvětimi, v tomto PEKLE na Zemi, byl po dobu jednoho roku. V jednotlivých kapitolách nás seznamuje se zdejším životem, dozvídáme se informace o lidech, se kterými se seznámil, také nám popisuje život na marodce, kterou označuje zkratkou KB (Krankenbau). Autor píše: „Život v KB je život v předpeklí.“ V knize se dozvíme další informace o jeho životě na tomto místě, takže nebudu zbytečně prozrazovat, nechávám to na čtenářích. Ještě bych poznamenal, že bylo zajímavé, když s jedním mužem probíral knihu BOŽSKÁ KOMEDIE, kterou naspal Dante Alighieri a vzpomínal na citáty z této knihy. Občas se tyto citáty vyskytují v průběhu vyprávění. Kapitola s názvem Příběh deseti dní je zajímavá tím, že je psána formou deníkových záznamů, kdy se schylovalo k osvobození tábora. Sám autor píše: „V těch deseti dnech jsem si skutečně připadal jako Robinson Crusoe, ovšem s jedním podstatným rozdílem. Crusoe se pustil do práce kvůli tomu, aby přežil sám, zatímco já a moji dva francouzští společníci jsme byli ochotni vědomě a s radostí pracovat alespoň pro spravedlivý lidský cíl, abychom zachránili životy našich nemocných druhů.“

Myslím si, že kniha určitě stojí za přečtení a je dobře, že PRIMO LEVI se rozhodl tuto knihu napsat. Určitě to pro něj nebylo jednoduché, když si připomínal tyto těžké chvíle. Nedovedu si představit, že bych vydržel v Osvětimi tak dlouho jako on. Myslím si, že bych dříve či později podlehl, nevydržel bych toto utrpení, proto je určitě dobře, že knihy s tímto námětem vycházejí, aby si všichni lidé uvědomili, jakým peklem si tito lidé prošli a hlavně, aby se už toto PEKLO nikdy neopakovalo. Souhlasím se slovy anotace, ve které je uvedeno: „Vypráví hlasem jasným, pevným a něžným, bez nenávisti i sebelítosti. Daří se mu cosi zázračného: v každém vězni, který se objeví na stránkách jeho knihy, ať už je to häftling nebo múzlman anebo kápo, poznáváme kohosi blízkého. A naučíme se ho chápat. Ti lidé v nás podnítí touhu žít dobře a čestně. Probudí naše lepší já.“ V minulosti jsem v některých knihách četl o tomto autorovi, byla to jen letmá zmínka a konečně jsem měl možnost, abych se s jeho příběhem seznámil. Mrzí mne, že spáchal sebevraždu, člověk, který musel nedobrovolně strávit rok v Osvětimi, který sepsal zážitky do této knihy, který PŘEŽIL jako jeden z mála na tomto BOHEM zapomenutém temném místě. Knihu hodnotím na 100 %.

V závěru knihy se vyskytuje také rozhovor Philipa Rotha s Primem Levim a také chronologický přehled života a díla. V knize se vyskytuje plno zajímavých myšlenek. Kniha byla srozumitelná, i když některé části se četly obtížněji, takže jsem se k nim vrátil a snažil jsem se je pochopit. Těchto částí se nevyskytovalo hodně. :)
22/05/2022
Obrázek knihy
Tuto knihu jsem četla kvůli čtenářské výzvě. Byla vydána již v roce 1947. Autor ji začal psát krátce po skončení 2. světové války. Měl tedy ještě všechny hrozné zážitky uloženy čerstvě v paměti. Uvádí, že knihu napsal, aby se vnitřně osvobodil od toho, co zažil. V knize není nic vymyšleno. Vše je podle skutečnosti, tak jak proběhlo. Autor byl v Osvětimi jeden rok. V knize nás seznamuje ... číst celése zdejším životem, s lidmi, se kterými se tam setkal, i životem na marodce. Kniha určitě stojí za přečtení.
30/12/2021
Obrázek knihy
Vrele doporucuji vsem, nadherna kniha probirajici vrstvy duse cloveka az do jeho podstaty. Necht je odkazem vsem. Pochopime jedine: svobodna vule kym chceme byt. Kdekoliv.
28/12/2019
Obrázek knihy
Drsná a pravdivá výpověď o síle lidského života v místě koncentračního tábora.
21/10/2018
Obrázek knihy
Das besondere dieses autobiografischen Bändchens ist die zeitliche Nähe zu seiner Gefangenschaft in dem Vernichtungslager, in der Primo Levi es verfasst hat. Noch in Auschwitz selbst beginnt er seine Erlebnisse festzuhalten, als er in einem Chemielabor arbeitend Zugang zu Schreibzeug hat: „Dann nehme ich Bleistift und Heft und schreibe, was ich niemandem zu sagen vermöchte“. Sofort nach... číst celédem er nach Italien zurückgekehrt war schrieb er das vorliegende Buch binnen weniger Monate.
20/11/2017
Obrázek knihy
Eine Biographie, die einen in den Vorhof der Hölle mitnimmt.Eines der bedeutendsten Zeugnisse des Holocaust, die ich bisher gelesen haben. 'Ist das ein Mensch?', in dem Primo Levi von seinem Jahr in Auschwitz erzählt. Literarisch sehr tief, mit Beschreibungen und Beobachtungen, die seines gleichen sucht. Gerade weil Levi in seiner Autobiographie die Welt des Vernichtungslagers mit dem k... číst celéühlen Blick des Naturwissenschaftlers sieht, tritt der alltägliche Horror umso deutlicher hervor. Sehr zu empfehlen !!! Ein Zeugnis gegen das Vergessen.
20/11/2017
Obrázek knihy
...für meinen Geschmack. "Die Atempause" und die furchtbaren KZ-Schilderungen gehen unter die Haut und bleiben im Gedächtnis, aber die erzählerische Verknüpfung zwischen dem System der Elemente und den einzelnen Geschichten finde ich persönlich ganz toll. Wie immer bei Levi kann die blumige und ausholende Erzählweise ermüdend wirken - manchmal sacke ich abends im Bett nach anderthalb Se... číst celéiten aufs Buch - nicht desto trotz äußerst lesenswert.
20/11/2017
Obrázek knihy
"Wenn nicht jetzt, wann dann", ist eine wunderbare Unterhaltungslektüre, die einen so manchen Seufzen machen läßt.Die Geschichte dreier unterschiedlicher Frauen, deren Leben sich durch ihre Begegnung miteinander grundlegend ändert, wird so empathisch und unterhaltend erzählt, dass man traurig ist, wenn man den Buchdeckel schließt. ... číst celé
20/11/2017
Obrázek knihy
Dílo jménem Prímerie je další knížkou, jenž - z mých vlastních zkušeností - dokáže člověka na dlouho odreagovat. Prímerie je jedna z oblíbených knížek mé kamarádky, která na ni nedá dopustit. Všichni, koho znám a četli tuto knížku, říkají, že jazyk je docela náročný, pokud chcete knihu přečíst rychle. Od knihy jako je Prímerie byste ale sotva čekali něco jiného. Zápletky a děj vůbec je ... číst celév knize docela složitý, obzvlášť pokud jste měli v plánu přečíst knihu jedním dechem. Dějově tedy knížka trochu zaostává. Doporučuji ale určitě přečíst a udělat si na ni vlastní názor.
30/09/2017