I když ne každý četl jakýkoli příběh s Sherlockem Holmesem, základní fakta jsou snad jasná každému. Sherlock je detektiv, který vyniká svojí bystrostí a naprosto geniální dedukcí. Díky tomu často asistuje u mnoha policejních vyšetřování. Společnost mu dělá přítel a spolubydlící, doktor John Watson. Oba bydlí v ulici Baker Street 221B a jejich domácí je paní Hudson. Toto jsou věci, které mají všechny příběhy o tomto člověku společné a ani zde tomu není jinak.

A i když Prach a stín už nespadá pod repertoár sira Doyla, autorka jen využívá něčeho, co bylo vytvořeno a vymyšleno dávno před ní, není mu co vytknout. Myslím, že se víc než dokonale drží zajetých kolejí.
Vyprávění je z pohledu Watsona, který sepisuje něco jako paměti svého přítele. Provádí nás jedním konkrétním případem a to vražednou mánií Jacka Rozparovače. Píše se rok 1888 a dochází k několika vraždám. Oba přátelé se postupně vydávají po jeho stopách a snaží se odhalit jeho totožnost. Celou dobovou atmosféru krásně vystihují nejen popisy, ale i samotný text, styl vyprávění a použitá mluva. Chvílemi je vyprávění i docela napínavé a čtenář je nucen číst dál, aby odhalil další malý kousek skládačky. A že tam těch detailů je... Díky tomu jsem do poslední chvíle netušila, kdo za tím vším stojí, odhalení bylo opravdu zajímavé...

Příběhy s Sherlockem mám ráda, i když jsem žádný z původních originálních ještě nečetla. Zatím jsem měla čest pouze s vyprávěním, které si z něj bralo příkladu, nebo z filmových či seriálových zpracování. Ale tento příběh se mi opravdu hodně zamlouval a nemám, co bych mu vytkla. Četlo se to jedna báseň, výborné a poutavé, ale zároveň i odpočinkové a nenáročné čtení. Za mě rozhodně plný počet hvězdiček a momentálně musím uvažovat, zda si knihu nepořídím i papírově. schovat popis