Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
-
The Miracle Worker
William Gibson Není skladem426 Kč
Do košíku
-
Misstrauen Sie dem unverwechselbaren Geschmack
William Gibson Není skladem423 Kč
Do košíku
-
Die Neuromancer-Trilogie
William Gibson Není skladem299 Kč
Do košíku
-
Agency
William Gibson Není skladem560 Kč
Do košíku
-
Die Idoru-Trilogie
William Gibson Není skladem393 Kč
Do košíku
-
Mustererkennung
William Gibson Není skladem539 Kč
Do košíku
-
Die Differenzmaschine
William Gibson Není skladem284 Kč
Do košíku
-
A Brief History of Britain 1660 - 1851
William Gibson Není skladem257 Kč
Do košíku
-
Peryferal
William Gibson Není skladem242 Kč
Do košíku
-
Tips and Tricks of Trapping
William Gibson Není skladem337 Kč
Do košíku
-
Singapore Yellow
William Gibson Není skladem282 Kč
Do košíku
-
Spook Country. Quellcode, englische Ausgabe
William Gibson Není skladem226 Kč
Do košíku
-
Institutions, Interaction and Social Theory
William Gibson Není sklademSkvělá cena!126 Kč
Do košíku
-
Mona Liza Turbo
William Gibson Není skladem62 Kč
Do košíku
-
Virtuální světlo
Laser Není skladem214 Kč
Do košíku
-
AGENCY INDEPENDENT EXCLUSIVE
William Gibson Není skladem300 Kč
Do košíku
-
Nulová historie
William Gibson Není skladem
Do košíku
Recenze knih autora
RYZEN napsal/a o Hardcore Mona Lisa
Mona Lisa Overdrive je mnohem přístupnější verzí Gibsonovy kyberpunkové stylizace a v porovnání s předchozími díly je docela přímočarým špionážním thrillerem, a proto mi přišel mnohem zábavnější.
Namísto technických informací a úhlu pohledu vnímající umělé inteligence nebo nekonečných diskusí o tom, co nás dělá lidmi, o vlivu technologií na společnost a o svobodné vůli, se v ... číst celépostupných kapitolách setkáváme s osudy čtyř postav, jejichž životy se ocitají na osudové kolizní dráze zosnované neviditelnými silami v typickém příkladu kyberpunkové budoucnosti - chrom, nápaditý technologický pokrok, masivní dichotomie mezi bohatými a chudými, šílené nové syntetické drogy, zrcadlové stíny, skutečně globální společnost.
Namísto technických informací a úhlu pohledu vnímající umělé inteligence nebo nekonečných diskusí o tom, co nás dělá lidmi, o vlivu technologií na společnost a o svobodné vůli, se v ... číst celépostupných kapitolách setkáváme s osudy čtyř postav, jejichž životy se ocitají na osudové kolizní dráze zosnované neviditelnými silami v typickém příkladu kyberpunkové budoucnosti - chrom, nápaditý technologický pokrok, masivní dichotomie mezi bohatými a chudými, šílené nové syntetické drogy, zrcadlové stíny, skutečně globální společnost.
RYZEN napsal/a o Hrabě nula
Převážně třpytivý povrch, ale přesto příjemné, co to je. Samozřejmě nechybí pověstná drsná próza a dnes již všudypřítomné (tehdy však čerstvé) kyberpunkové kulisy Sprawlu, zde zavařené do mnohovláknové záhady, která nikdy zcela nenaplní svůj původní příslib a přistane někde blíže pulpovému techno-thrilleru. Při čtení Gibsona máte neustále pocit, že brilantní lesk popisné prózy zastírá n... číst celéěco hlubšího; častěji než to, co se pečlivě skrývá, je to zápletka akčního filmu s odhaleními, která spíše tiše šumí, než aby vybuchovala ze stránek, ačkoli ke konci knihy máme tendenci se dočkat několika akčních scén a doslova výbuchů. Autor je brilantní stylista prózy a líbí se mi, jak každému pěšímu setkání vdechuje pocit impresionistické odtažitosti a jemné melancholie. Ale jako by se machinacím s dějem úplně nevěnoval. Zůstává nám něco, co se z 80 % povede, ale po uzavření působí trochu ploše. Neuromancer mi celkově připadal jako trvalejší snaha a kulturní šok z prostředí tu knihu do značné míry táhl. Tentokrát dostaneme něco velmi příjemného na úrovni vět, ale abychom si vypůjčili větu od Andrewa Eldritche: Chci víc.
RYZEN napsal/a o Pattern Recognition
Pattern Recognition se mi líbilo téměř stejně jako Neuromancer a oba romány měly mnoho společného. Přestože je román zařazen do kategorie obecné beletrie, je z něj cítit silná SF atmosféra. Vysoce technologické společnosti (New York a "zrcadlový svět" Londýna), kde jsou si věci podobné, ale trochu jiné, a výkonné, individualistické, široce zcestovalé a vykořeněné postavy způsobují, že R... číst celéozpoznání vzoru působí temně a surreálně a spíše jako SF.
Boone Chu byl zajímavá postava a zklamalo mě, že nebyl dále rozvinut; totéž platí o Bigendovi. To jsou ale velmi drobné nedostatky, které této výborné knize neubírají nic.
Příběh je zajímavým pohledem na kulturu marketingu.
Boone Chu byl zajímavá postava a zklamalo mě, že nebyl dále rozvinut; totéž platí o Bigendovi. To jsou ale velmi drobné nedostatky, které této výborné knize neubírají nic.
Příběh je zajímavým pohledem na kulturu marketingu.
RYZEN napsal/a o All Tomorrow´s Parties
Pomalý začátek a příliš rychlý konec - závěr by potřeboval více rozvinout a vyjasnit. Postavy, jak je u Gibsona zvykem, jsou opravdu dobře vykreslené a díky nim si kniha zaslouží čtyři hvězdičky. Nejzajímavější je zde prostředí - zaměření na "mezimostní" oblast a její symbolické propojení s postindustriální společností a dopady vyspělého kapitalismu a neoliberalismu na specifické skupin... číst celéy obyvatel. Zajímavá kniha možná si jí přečtu ještě jednou.
RYZEN napsal/a o Země slídilů
Je to už několik let, co jsem četl knihu Rozpoznávání vzorů, takže nemohu říct, jestli je tohle "dokonalé pokračování" zmíněné knihy. Nicméně styl psaní mezi PR a Zemí strašidel si byl natolik blízký, že jsem se v myšlenkách zamýšlela nad tím, jak moc jsou si obě knihy podobné.
Tento výběr se mi líbil, tři zápletky mě prostě táhly a těšila jsem se na všechny hlavní postavy, což se ... číst celémi často u knih s více ději nestává. Každá z nich měla své nuance, že mi nevadilo mezi nimi skákat. V knižní skupině bylo poukázáno na to, že všechny postavy měly "bývalého". Máme tu například bývalé špióny, bývalé dýdžeje, bývalé vládní pracovníky, bývalé hudebníky. Nemohli jsme si vzpomenout na jedinou postavu, která by taková nebyla. Jak rozkošné!
Můj názor je také ten, že způsob, jakým se tři zápletky střetly, byl fantastický. Nástup děje byl podobný plavbě na kánoi - začalo to jako příjemný mírný proud, pak se proud zvedne a vy jste s minimálním úsilím taženi přímo podél, pak najednou dojde k výbuchu vzrušení, když se spojí několik přítoků, a pak šup! Znovu plujete po proudu a přemýšlíte, co se to sakra stalo, a jste nadšeni z jízdy.
Tento výběr se mi líbil, tři zápletky mě prostě táhly a těšila jsem se na všechny hlavní postavy, což se ... číst celémi často u knih s více ději nestává. Každá z nich měla své nuance, že mi nevadilo mezi nimi skákat. V knižní skupině bylo poukázáno na to, že všechny postavy měly "bývalého". Máme tu například bývalé špióny, bývalé dýdžeje, bývalé vládní pracovníky, bývalé hudebníky. Nemohli jsme si vzpomenout na jedinou postavu, která by taková nebyla. Jak rozkošné!
Můj názor je také ten, že způsob, jakým se tři zápletky střetly, byl fantastický. Nástup děje byl podobný plavbě na kánoi - začalo to jako příjemný mírný proud, pak se proud zvedne a vy jste s minimálním úsilím taženi přímo podél, pak najednou dojde k výbuchu vzrušení, když se spojí několik přítoků, a pak šup! Znovu plujete po proudu a přemýšlíte, co se to sakra stalo, a jste nadšeni z jízdy.
RYZEN napsal/a o Hrabě nula
Můj problém s mnoha žánrovými fikcemi spočívá v tom, že pokud nejsou zcela bez fantazie, jsou často příliš zdrženlivé a kvazi-literární, než aby plně využily možností, které se jim otevírají. Ne tak zde. Gibson projevuje vzácnou ochotu ponořit se do své šílené technomytologie tak hluboko, jak jsem jen mohl rozumně doufat. Haiťanští bohové se zjevují (nebo se zdá, že se zjevují) ve ztrac... číst celéených koutech internetu, megakorporace mocnější než národy, které téměř přestaly existovat, přepojené mozky a těla a poutě k rozbitým kaplím ztroskotaných vesmírných lodí. Některé zápletky mají jisté díry a nesrovnalosti, ale i tak jde o prvotřídní pulp, který přímo ční mezi překvapivými vynálezy a posouvá tvůrčí licenci tak daleko, jak je třeba.
RosTa napsal/a o Země slídilů
Skvělá žánrovka. Špionážní thriller s lehkým sci-fi nádechem. Na rozdíl od toho, co píše třeba Clive Cussler, je to ale nějak víc uvěřitelné. Protože se čtenář může lehčeji identifikovat s hlavní hrdinkou. Skvěle to odsejpá a přečtete to za dva dny. Po přečtení ve vás ale nic nezůstane. Odhalení tajemného kontejneru vyznívá pro mě trošku uboze a vlastně se v tom trošku ztrácí to, proč z... číst celérovna jen ten machr přes „lokativní umění“ ho dokáže vystopovat. Celá série Bigend se čte dobře, ale je to jen čtení do vlaku.
Po chabém Virtuálním světle konečně zase trošku něco s nápadem. Jestliže ve Virtuálním světle se William Gibson nechal inspirovat hongkongským Opevněným městem, aby stvořil svůj unikátní most, tady je Opevněné město virtuální, taková předzvěst darknetu. Zkusím si říct, že je tohle zase vizionářské. Můžete si zkoušet hádat, v čem se Gibson trefil a v čem ne. Na rozdíl od Neuromancera je ... číst celéto ale srozumitelné. Škoda jen, že té samotné Idoru (umělé virtuální bytosti) tam bylo tak málo.
RosTa napsal/a o Rozpoznání vzorů
První kniha z nové autorovy volné trilogie Bigend, pojmenované tentokrát po jedné z hlavních, i když nenápadných postav ukryté v pozadí za hlavním dějem. Je to o chlup lepší než třeba Virtuální světlo. Vlastně celkem dobrý thriller. Možná proto, že William Gibson už úplně rezignoval na sci-fi a všechno popsané je celkem reálné. Ale to tam je původní autorovo kouzlo. Čtěte jako oddychovk... číst celéu ve vlaku nebo v autobuse. Zajímavý motiv (aspoň na půl hvězdy) je ta alergie na značky.
RosTa napsal/a o Virtuální světlo
Zdá se mi, že pozdní Gibson píše pořád dokola to samý. A postupně se z toho vytrácí to sci-fi. Tohle je první díl nové trojdílné volně navazující série Bridge. Stejně jako předchozí trilogie i tady se dá číst každý díl samostatně jako uzavřený příběh. Ale vytratil se jak autorův výjimečný styl a vybroušený, technicistní jazyk, tak jeho imaginace. V tomhle příběhu o náhodné krádeži virtu... číst celéálních brýlí jde vlastně jen o obyčejný thriller, kde se postupně dvě linie příběhu spojí. Zajímavý prvek je jen ten bující život na mostě.
RosTa napsal/a o Hrabě nula
Druhá kniha z autorovy série Sprawl. Dýchá z toho ještě ten syrový Gibsonův kyberpunk z Neuromancera, a to jak dějově, tak stylisticky. Ale něco tomu chybí. Dočkáte se klasických kulis a motivů: akční děj, strohý styl, spousta značek, kovbojové u konzolí, zápas velkých korporací, dokonce i pomocí zbraní, špionáže a najatých vrahů. Ale tak nějak to působí, jako by někdo parodoval Gibsonů... číst celév styl. Chybí tomu ta hlavní nosná myšlenka.
RosTa napsal/a o Jak vypálit Chrome
Nejsem už fanouškem sci-fi povídek. Tohle jsem se ale rozhodl zkusit. V angličtině. A i když normálně knížky v angličtině čtu, tuhle jsem vůbec nedal. V půlce jsem to vzdal a zkusil to znovu v češtině. No... Povídky mají atmosféru. Některé jenom atmosféru (G. kontinuum). Dostanete v nich tresť kyberpunku (Jak vypálit Chrome, Zimní tržiště) nebo tresť Gibsona (Johny Mnemonic a motiv posl... číst celéíčka, který se zaplete). Ale i tak jsem to nedočetl. Neuromancer pořád září vysoko nade vším, co Gibson napsal. Nejvíc mě zaujala Červená hvězda, zimní orbita. Ale možná tím, že to není čistý Gibson.
Eyrro napsal/a o Neuromancer
Jako o zásadním díle světové science fiction se toho o Neuromancerovi napsalo více, než může kdokoli dohledat - ať už to je proroctví o vzniku internetu, mobilních telefonů nebo často vyzdvihovaný příklad tzv. Hyperstition a praotce podžánru Cyperpunku. Za mě, jakožto milovníka všeho zmíněného, byla kniha skvělá. Doteď se mi vybavuje ona super-estetizovaná dystopie kybernetických tělesn... číst celéých modifikací a neofeudalistických nadnárodních korporací, ze které velká část sci-fi doteď těží a dokola ji recykluje.
trawex76 napsal/a o Hrabě nula
Radši si znovu třikrát přečtu Stephensonův Cryptonomicon, nebo Snow, než tento Gibsonův výplod. Uznávám - nápad a mytologie příběhu fantastická, ale to podání je vážně otřesné. Chápu, že v rámci kyberpunku se snažil o hektický spádovitý děj, ale právě díky tomu jde celá knížka k šípku. Postavy jsou nepřehledné, nesympatické - vyjma Panny, která je jak na potvoru totálně zazděná v přehrš... číst celéli ostatních bezvýrazných charakterů. Její příběh by snesl klidně padesát stran navíc, ovšem jen v případě, že by bylo k charakteru co říct. Vzhledem k povrchnosti všech ostatních pajduláků se obávám, že nebylo. Takže Neuromancer je prostě jen jeden a zopakovat podobnou eskapádu je očividně nepřekonatelný problém. Škoda. Na Zběsilou jízdu se rozhodně nechystám. Gibsona stačilo. Zlatý Sterling...
Kelderek napsal/a o Neuromancer
Osobně knihu nedoporučuji - byla na mě psána velice těžkým jazykem a velice podivným stylem - vůbec se mi to nečetlo dobře a to většinou čtu knihy v angličtině bez problémů - Neuromancera jsem si zakoupil na doporučení jednoho youtubbera a myslím, že to byly vyhozené peníze - má to být velice důležité díly v rámci science fiction, vpodstatě zakladatel cyber punku, nicméně na mě to působ... číst celéilo spíše chaoticky a nudně
Kayo napsal/a o Rozpoznání vzorů
Pro začátek velikánská pochvala,teto knihy,tohoto románu Rozpoznání Vzorů od William Gibson . Ten to příběh aspon tedy za mě od všeho trochu.Krimi,sci-fi,trochu špionáže atd.Ale ano kniha,tento román je skvěle čtivá kniha,výborně psána a doporučil bych ji uplně vřele všem ..Ačkoli Gibsonův román postrádá prvky science fiction, stále ho můžeme do žánru počítat. Popisuje totiž současnost ... číst celéjako vratký mezistav, kterým všude prosakují věci příští. Skvěle psána kniha,výborně čtivá,maximálně mě tento příběh bavil a musím všem doporučit .
Jožko napsal/a o Neuromancer
Co byste dělali, kdyby k Vám jednou přišel červenej mužík (opravdovej) a řekl by vám, že jste nalitej, zhulenej, botulotoxin v mozku a ještě ke všemu vás znásilnili dva transáci? Takovej pocit jsem měl u tohohle opusu. Jedinej důvod, proč to má tolik % je, že když se vám nelíbila knížka od Gibsona, znamená to, že jste blbej ignorant. Já jsem ji pochopil setsakramentsky dobře, ale neoslo... číst celévila mě prakticky nijak. Když jsem kvůli tomu debil, pak ať jsem tedy debil! Sice ano, konec je bombastickej, ale je to vůbec zapotřebí, když 300 stránek rozhazujete mozkem jen kvůli nějakýmu podělanýmu konci, ničím se nelišícího od ostatních Gibsonovic prací? P.S.: A ikdyž všechny sci-fárny ve mě zanechali jakousi barvitou představu prostředí knihy, kterou jsem si občas musel sám domyslet, tady mě nevzalo absolutně nic. Nezanechalo to žádnou vzpomínku. Nic.
Atlanta napsal/a o Zero History
Poloslavný bývalý zpěvák Hollis Henry běží na prázdné. Bez ohledu na to, co způsobilo, že se její život stal klíštěm, souhlasí, že bude znovu pracovat pro zlověstného belgického obchodníka Hubertuse Bigende, majitele tajemné agentury Blue Ant. Bývalý feťák Milgrim je také na výplatní listině, Bigend si váží Milgrimovy znalosti ulice a jeho jazykových dovedností natolik, že zaplatil za n... číst celéákladnou rehabilitaci, a nyní ho má na projektu, který pracuje na něčem co se týká vojenských návrhů. Milgrim neví proč - a Bigend to neříká. Ale pak Milgrim také neříká Bigendovi o americkém agentovi na jeho stopě. Hollisovi a Milgrimovi je brzy jasné, že Bigend a Blue Ant mají hluboké potíže.
Matěj napsal/a o Jak vypálit Chrome
Gibson opravdu není pro každého. Povídka Fragmenty holografické růže se mi líbila nejvíce, pamatuji si, že svou atmosférou a emocemi sytě naplnila všechny mé smysly a jako sen mě přenesla do jiného světa... ale přísahám, že si ani trošičku nepamatuji, o čem vlastně byla! Vlastně celá kniha tímto problémem trpí. Vůbec jsem si nedokázal v paměti uchovat žádná z povídek. Asi se mi prostě n... číst celéedokázaly vypálit.
Freedy - AURICON napsal/a o Idoru
A vítám vás všechny u druhé recenze na druhý díl této zajímavé trilogie. Jakmile jsem přečetl první stránky, tak jsem už věděla, že se neskutečně moc těším na přečtení třetího dílu a doufám, že tato kniha bude stejně tak dobrá a možná i lepší, než předchozí dva díly. Je to vynikající kniha a vřele jí mohu říci, že bych tuto knihu mohla vřele doporučit všem mým známým, rodně a přátelům. ... číst celéJen tak dál samotnému autorovi.
Vyzvednutí zásilky kdekoliv v ČR
Sledujte nás:
