Banner
Banner

China Miéville

1972

Britský spisovatel China Tom Miéville se kromě psaní věnuje také politice a dříve působil v levicové straně ve Velké Británii. Po rozpadu této strany založil stranu vlastní, napsal také tezi na téma Marxismu. Znám je však Miéville také jako spisovatel a to konkrétně temné fantasy. Jeho knihy jdou natolik napříč mnoha žánry, že jsou řazeny do skupiny spisovatelů, vzniklé v 90. letech, tzv. New Weird. V této kategorii napsal hned několik knih mezi které patří například 'Jizva', 'Nádraží Perdido', nebo 'Kolejmoří'.

Recenze knih autora


Obrázek knihy
Nechápu jak je možný, že mě tahle kniha tolik let míjela, protože při jejím čtení jsem měla pocit, že není možné žít na téhle planetě a přitom tuhle knížku neznat. Je totiž víc než jen dokonalá, je skvělá a fantastická, je neuvěřitelná a nechápu, jak může něco takového napsat člověk – chtěla jsem napsat obyčejný člověk, ale Mieville prostě obyčejný není – stačí, že ho podezřívám, že nen... číst celéí ani člověk, ale bůh. Protože jen bůh by kvůli jedné jediné knížce stvořil něco takového jako tenhle spisovatel. Svět, který má tolik vrstev, že mu závidí cibule na celé téhle planetě, svět, který za nekonečným množstvím rohů nabízí stejně nekonečné množství tmavých ulic a uliček, svět, kde nezáleží na tom, o čem je příběh v jedné knize, ale jenom na světě samotném. Prostě mě dostal a já se nemůžu dočkat toho, až se tak stane zase znovu. Takže doporučuji poslat tuhle knihu jednou v sondě do vesmíru, rozhodně stojí za to, aby přežila i lidstvo samotné.
28/12/2019
Obrázek knihy
Hanka B napsal/a o Kraken
Jako mnoho jiných i já mám ke Krakenovi vlastně jen jednu připomínku. Je zbytečně natahovaný, ale opravdu zbytečně. Jinak je totiž jako vždy u Mievielleho pestrobarevnou skládačkou všemožných i nemožných postav a situací. Teťák, Grisemant, Londomati a vůbec nejlepší mořské zastupitelství s jakým jsem se kdy setkala, jsou jinak velmi příjemnými průvodci jednou apokalypsou. A pro ty z nás... číst celé, kteří jsme vyrůstali a vlastně i teď ještě rosteme se Star Trekem za nehty, to taky prostě musí být zábava. A tak nezbývá nic jiného než si postesknout, že to chtělo pár stránek ubrat a pustit se do další Mieviello knihy.
28/06/2022
Obrázek knihy
Hanka B napsal/a o Ambasadov
Né že by mě to nebavilo, ale občas se mi z toho hlava přeci jen točila. Výspa lidského rodu na samé hranice známého vesmíru, město ve městě obklíčené živoucím světem a obyvateli, kteří dokáží vnímat jazyk jen a pouze duálně a do toho fascinujícího světa sama o sobě se začnou plést ještě o něco zajímavější osoby a události. Jak je Miévilleho zvykem svět je opět neskutečně fantasmagoricko... číst celéu skládankou a řekla bych, že hraje prim i maličko na úkor příběhu. A právě proto to rozhodně není lehké čtení, které dokáže dostat do rauše každého milovníka sci-fi. Rozhodně doporučuji všem budoucím i současným lingvistům a středoškolským učitelkám češtiny, pokud však nemáte s tímhle spisovatelem ještě zkušenosti, začněte jinou jeho knihou.
10/12/2021
Obrázek knihy
Covenant napsal/a o Král Krysa
Kniha byla zpočátku opravdu chytlavá a atmosféra byla jedinečná. Proměna hlavního hrdiny, sítě kanálů, pouliční strava....Bohužel pak trochu ubírá na tempu. Děj zachraňuje hlavně záporná postava, než ta kladná...no a pak bych se opakoval. Jako na horské dráze. Dobré momenty, nudné pasáže, atd. Ten závěr byl taky celkem ubohej, jungle mi už lezl krkem a chtěl jsem se už dostat na konec k... číst celénihy. Vcelku to byl pro mě, ale pěkný kousek a jsem rád, že jsem si knihu od tohoto autora přečetl a těším se na jeho další díla, co na mě čekají v knihovničce, když tohle má být jedno z jeho slabších děl.
11/10/2021
Obrázek knihy
Věci se šourají, tlačí je a dusí neustálé horko. Každý kousek této sbírky působí spíše jako klimatizovaný, jako by byl napsán na pohovce při poslechu The Fall a čekání na dodávku korejského barbecue. Můžete poznat mou nelibost. Včera večer jsem si chtěl přečíst Thomase Ligottiho, marně. Pak dnes brzy ráno, kdy už venku byla džungle dusná. Četl jsem povídku Zprávy o jistých událostech v ... číst celéLondýně, a to mě potěšily nalezené dokumenty, amatérské spolky a přízračné ulice. Ta vysoká laťka se měla ukázat jako nepolapitelná. Nic jiného mě nezanechalo tak neklidným. Ačkoli se objevila podivná povídka, která zaváněla Destruktory, její pauza na stárnutí mi připadala vykonstruovaná, ačkoli nápad se strašidelnou vitráží stál za zamyšlení. Konec hladu je zajímavou glosou k počátkům internetu, a přesto je póza (anarchistického) aktivistického umělce nakonec smutná, nikoli tragická.
29/09/2021
Obrázek knihy
RosTa napsal/a o Ambasadov
Narkokracie jazyka. Moje první kniha od China Miévilleho a přiznávám se, že je to fakt weird. Má to pomalejší začátek (až moc mi to zavánělo ukázkovým začátkem po absolvování kurzu tvůrčího psaní), ale pak se to rozjede a čeká vás jeden zvrat za druhým. Do poslední chvíle nevíte, jak to skončí a co se ještě dozvíte... Motiv duet je tu zpracován o dost líp než v Prstenci singularity od P... číst celéaula Moelka.
30/06/2021
Obrázek knihy
RosTa napsal/a o Město & město
Má to snovou atmosféru, ale nakonec je to vlastně úplně jednoduché a ne moc kafkovské nebo dickovské. A vlastně to má dost velkou logickou chybu: TransG působí na začátku všemocně, jako nějaká neuvěřitelná, tajemná síla. Na konci se ale ukáže, že taková být vlastně nemůže... Ambasadov mě bavil víc. Ale nejsem velký fanoušek detektivek (protože motivy k vraždě mi vždycky přijdou dost cha... číst celébé). Možná pro někoho takového to může být excelentní.
30/06/2021
Obrázek knihy
RosTa napsal/a o Kraken
Moje zklamání z knihy spíš asi pramení z nenaplněných očekávání. Čekal jsem příběh s hororovou, lovecraftovskou atmosférou a dostal díl Akt X ze světa Harryho Pottera napsaný Terry Prachettem. Fantasmagorie. Bod ale přidávám za originálního záporáka Teťáka, živoucí tetování. Škoda, že se ten slibně se rozvíjející příběh v půlce tak strašně zlomí. Pokud Mievilla, dejte si radši Ambasadov... číst celé. Anebo Město a Město.
28/06/2021
Obrázek knihy
Základní tematické napětí textu spočívá v konfrontaci dvou životních, společenských etických modelů, dvojí morálky. Jednu představuje tradiční model anglické kastovní morálky přezírající vše neanglické a nearistokratické. Ten ovšem v extrémních podmínkách táborového života neobstojí. Obdobně ztroskotá i model křesťanský – stejně jako model výše charakterizovaný je pokrytecký a reálně ne... číst celéúčinný. „Bohem“ tábora je americký desátník King, prototyp amerického byznysmena.
31/05/2021
Obrázek knihy
Pavlík napsal/a o Král Krysa
Balancování textu na hranici fikce a reality podtrhuje dominantní obraz krysy. V prvním tematickém plánu tu je krysa jako zvíře (King zřídí v podzemí tábora krysí farmu a prodává krysí stehýnka jako vybranou lahůdku pod názvem rusa tikus – myší jelen – za mimořádnou cenu některým důstojníkům; prodej krysích stehýnek zde plní i funkci jakési pomsty těch, kteří jsou dole, vůči těm, kteří ... číst celése nad ně vyvyšují). Zároveň lze Kingův přídomek Krysa vnímat jako kritiku Kingovy amorálnosti.
13/02/2021
Obrázek knihy
Hanka B napsal/a o Kolejmoří
Neuvěřitelné oceánské dobrodružství bez jediné kapky vody.(téměř) Za to plné hlubinných příšer, žravých monster a té nejnebezpečnější půdy, na jakou kdy lidská noha vkročila. Příběh protkaný kromě slov i znakem & (mírně rušivé, ale v knize vcelku rozumně vysvětlené) a hlavně tisícovkami a tisícovkami kilometrů kolejí. A už jen ten svět sám o sobě je prostě zážitek (u Chiny standardní pr... číst celéáce) a pak se k tomu přidá ještě Šam ap Súrap a všichni ti mořští vlci, kteří s ním obývají kupé jednoho vlaku. Jak jistě chápete, byla jsem opět očarovaná především tím světem a nápadem, příběh už tak lehoučce neodsýpal, ale alespoň pro mě to nebyl důvod přestat číst a doporučit - pro milovníky železnic naprosto fetišistická záležitost.
31/12/2020
Obrázek knihy
Román se odehrává na konci druhé světové války v zajateckém táboře Čanghi na jižním cípu ostrova Singapuru, kde je uvězněno asi deset tisíc mužů. Jsou to zbytky spojeneckých armád z tažení na Dálném východě. Autor zachytil vztahy mezi vězni a jejich chování, které bylo častěji řízeno prostými pudy než rozumem. Vězni byli sužováni zákeřnými nemocemi, hladem, ničivým vedrem a nelidskými p... číst celéodmínkami. Jen jeden z deseti tisíc se o sebe dokázal postarat i v těchto podmínkách – Král – americký desátník, který si i v zajateckém táboře dokázal ilegálním obchodováním zajistit standardní životní úroveň. To hlavně díky své bystrosti, obchodnímu duchu, ale v nemalé míře i díky štěstí. Všichni Krále skrytě nenáviděli a báli se ho, avšak navenek se mu snažili všemožně nadbíhat a pomáhat, doufaje, že z toho také něco vytěží.
29/12/2020
Obrázek knihy
Ach ty povídky. Ještě před chvíli jsem vám chtěla napsat, že povídky nikdy nebyly a nebudou můj šálek oblíbené kávy, ale ono to alespoň u tohohle souboru není tak úplně pravda. Je sice fakt, že některé bych si mnohem raději přečetla jako kapitolky jedné obsáhlé knihy, ale když jsem si je teď tak procházela jen podle názvů, abych si oživila, co to vlastně chci ohodnotit, došlo mi, že spo... číst celéusta z nich fungovala naprosto sama a bavila až překvapivě dobře. Jedna za všechny Šťastné a veselé – opravdu povedená epizodka na jedny svátky. A stejně dobře jako promazaný stroj fungoval i Prostředník, Konec hladovění a Familiár. Samozřejmě, že největší nadšení probudil návrat do světa Bas-lagu, ale rozhodně nezůstal stát osamocen a Amalgán byl rozhodně jedna z těch povídek, která by si zasloužila pěkných pár stovek stran. Takže protentokrát (na povídky) doporučuji skoro všemi deseti, koho bavilo Nádraží Perdido, rozhodně neváhejte.
29/12/2020
Obrázek knihy
1) U každého Chiny mám problém s úvodem knihy vzhledem k absenci seznámení čtenáře s reáliemi. Na to jsem si zvykl a nevadí mi u něj ani jeho svérázný styl dvou až tří vsuvek do souvětí o několika řádcích. (Tak nějak se nemůžu zbavit pocitu, že tento styl přijalo i mé podvědomí, a když píšu nějaký delší text, tak se v něm sám ztrácím...)
2) U každého románu musíte pochopit zákonito... číst celésti, na kterých daný svět funguje. A když pomineme, že jsou fantaskní a nesmyslné, tak vymyšlené krajiny mají své zákonitosti a svou logiku.
3) Všechny postavy jsou vždy šedé. Vždycky si s sebou táhnou něco špatného, mají na svědomí nějaké ty hříchy a nechovají se podle archetypu hrdina/padouch.
ad1) Krátké věty, u kterých je spojka "a" nahrazena "&". Nevadí, na tuto nevšední hru si zvyknete velmi rychle. S dalšími překvapeními bojujete asi jen 10 dalších stránek. Pak jen nuda, nuda, šeď, šeď.
ad2) Od samého začátku jsem tomuto světu, plného kolejí, nevěřil. Neměl smysl, jednotlivé komponenty příběhu se navzájem vyvrací. Nic mne prostě nedokázalo přesvědčit, že takto je to správně a první půlku jsem přečetl s osobním donucováním se. "Vždyť je to Miéville!"
ad3) Postavy jsou plytké, neosobní. Jména nesmyslně těžká, špatně zapamatovatelná. Zbytečně. Navíc se časem začnou odvíjet zajímavé vedlejší příběhy, které ale končí úplně zbytečně na slepé koleji.
Kolejmoří je pro mne velkým zklamáním. I když je stavba příběhu klasicky miévillovská a čím víc se blížíte ke konci, tím rychleji vám stránky ubíhají, tím víc vás čtení strhává, místo finálního "wau" efektu se dostaví pouze pocit zklamání.
10/05/2020
Obrázek knihy
Miéville tak trochu jinak a neříkám že špatně. Celou dobu jsem měl při čtení knihy pocit, že se někdo pokusil napodobit Gaimanovo Nikdykde, ale se zaměřením na dětské publikum. I když ani toto není úplně přesné. Možná je to fascinace obou autorů totožným městem, které chtěli udělat ještě tajemnějším a každý po svém. Ale ony se ty vize ve své podstatě velmi proplétají. Nikdykde je propra... číst celécovanější, u Un Lun Dunu se zase víc pobavíte.
17/04/2020
Obrázek knihy
Nemohu s pomoci, ale Železná rada na mne působí podivným dvojakým dojmem. 1) - jako by měl Miéville několik nápadů, které nevyužil v Perdidu a Jizvě a tak se rozhodl napsat ještě jednu knihu ze stejného prostředí. 2) - anebo se prostě rozhodl, že série o Bas-lagu bude trilogie. Tak, jako mne bavily teologické romány od P.K.Dicka stejně jako jeho sci-fi, tak mne tato honba za sebepoznání... číst celém a zúčtováním s bohatou částí populace dost hodně nudila. Finále opět grandiózní, ale dokousat se k němu stálo hodně sil.
17/04/2020
Obrázek knihy
Ivan Jeziorek napsal/a o Jizva
Podle mého názoru se China oproti prvnímu dílu v podobě knihy Nádraží Perdido tak nějak snaží více šokovat. Vymýšlí zbytečně komplikované prostředí, ale trochu zapomíná na příběh. Po Perdidu tak přichází lehká nuda, kdy mi nebyla hlavní hrdinka až tolik sympatická a vedlejších dějových linií zase nebylo tolik, aby dokázaly udržet pozornost. Tato kniha je pro mne prvním dílem, které se n... číst celéečetlo jedním dechem, ale dokazuje, že je Miéville mistr zakončení.
17/04/2020
Obrázek knihy
U Města & Města jsem měl od samého počátku problém se zorientovat, o co vlastně jde. Nebo spíše o co jde autorovi, když vytvořil tak podivné kulisy. Miéville je známý tím, že okolní svět moc nevysvětluje a čtenář si tak musí spoustu věcí domyslet až postupně odhalováním detailů. Bohužel tady by bylo fajn, kdyby jen přeci pustil těch definic do éteru trochu víc. Na druhou stranu musím op... číst celéět uznat, že pokud se zorientujete nejen v příběhu, ale i v prostoru, jde o klasickou Chinovu jízdu, jen v detektivním podání.
17/04/2020
Obrázek knihy
Nádraží bylo první a zároveň nebylo. Až zpětně jsem zjisti, že od tohoto autora znám několik povídek, otištěných v časopisech. Ale Nádraží je stále první a nebude překonáno.
Miéville vybudoval prostředí, které je skoro skoro lepší, než samotný příběh. To, co považujeme za fungující základy naší společnosti, je zde pavěda. Naopak okultizmu se můžete věnovat na předních univerzitách ... číst celéna akademické úrovni.
město kolem Nádraží Perdida je krásným obrazem multikulturního Londýna který porodil a zformoval i autora knihy.
Doporučuji, rozhodně nebude pár dní spát a raději přemýšlet.
8/04/2020
Obrázek knihy
Ivan Jeziorek napsal/a o Kraken
V Krakenovi je vidět Miévilleho síla i nedostatky. A to doslova. Geniální nápad, stejně tak rozehrání děje, které za polovinou knihy uvázne v bahnu plného balastu a nudy. Přiznám se, že jsem tuto knihu několikrát odložil a vracel se k ní s nechutí. Složitost souvětí, plných vsuvek v podobě dalších souvětí, je autorův klasický styl. Ne příjemný, ale jeho. Díky tomu, a neochotě uvést čten... číst celéáře do kulis příběhu, kdy musíte sami přijít na spoustu drobností, oceníte na posledních 20 stránkách, které jsou strhující explozí nápadu. U vás pak spustí vlnu odpuštění za předchozí rozvláčnost. Děkuji!
8/04/2020