Košík
zboží
(prázdné)
Prvního května se sto dospívajících chlapců potkává na startu jedinečného závodu, známého pod názvem Dlouhý pochod. Tato soutěž, určená pro stále otrlejší a náročnější diváky i soutěžící, má velmi prostá pravidla – nikdo se nesmí odchýlit z vytýčené trasy, nikdo nesmí zastavit nebo zpomalit chůzi pod určitou rychlost, jinak dostane napomenutí. Tři napomenutí znamenají konec. Definitivní. Není podstatné, kdo jde nejrychleji, ani jak daleko dojde. Dlouhý pochod může přežít jen jeden ze sta. \n
\n schovat popis
Recenze
Přiznávám, že jsem se s ubývajícími stránkami těšila, až se konečně dostanu na konec. Svým způsobem stejně jako Chodci, kteří šli pořád dál a dál až už nemohli. Byli na pokraji sil, vyčerpaní, psychicky i fyzicky na dně. A stejně šli dál! Vlastně, pokud by se našel čtenář, který tuhle knihu přečte na jedno posezení, ten zážitek ze čtení by měl asi o to větší. Prožil by celou cestu spolu s Chodci bez přestávky.
Závěr... Musím říct, že nevím jestli jsem spokojená a nebo ne. Řekla bych, že o to, jak to celé dopadne, v této knize ani tolik nejde. To, co se autor možná snažil tímto příběhem sdělit je, že nejde o to vyhrát, o to dostat se do cíle. Ale o tu cestu k němu. O to, co všechno si člověk uvědomí, když se dostane tváří v tvář smrti, od které ho dělí jen to, že zastaví. Že přestane bojovat sám se sebou a skončí v polovině cesty.
V průběhu knihy se toho o samotné historii Pochodu moc nedozvíme, což je škoda. Zajímalo by mě jak vzniknul, proč a co tím kdo sledoval. Ale i ta nevědomost a možnost "domyslet si sám" má něco do sebe. Rozhodně originální námět.