Halloween (Helloween) jako Dušičky
Vždyť to bylo před chvílí, co jsem dočetl Kontakt a už tu je najednou další pecka Marka E. Pochy? A co víc, hned se dozvím, že na podzim chystá další s duchařskou tématikou! Jako by byl husa snášející zlatá vejce. Ale jen dál, jen houšť, jak by řekl klasik.

Teď však už k samotnému dílu. Právě že jsem měl už tu čest s autorem a jeho dvěma předchozími knihami, věděl jsem, že od jeho novinky slibující první slovenský slasher inspirovaný Halloweenem, nemohu očekávat Romea Julii a ani jsem neočekával.

Co jsem očekával je páteř Halloweenu Roba Zombieho s odkazy na jiné filmové hororové počiny, čehož se mi dostalo požehnaně a samozřejmě i něco navíc, Jak už bývá u E. Pochy zvykem.

To navíc je naservírované hned na samotném začátku v podobě keltského osídlení Střední Evropy, kdy dojde k tragickému zločinu s následnou zaslouženou, i když ne moc šťastnou kletbou, která vlastně rozpoutá veškeré budoucí peklo příběhu.

Psychologie postav je opět více než dobrá, jako by se autor při psaní navrátil do svých pubertálních let, ze kterých vlastně možná ani nikdy nevyšel. Protože vtisknout do úst keltského druida magickou formuli z Armády temnot, to jen tak někdo nedokáže!

Takže pokud nejste zastydlí hnidopichové, ale hnidopochové, je tato kniha určená stejně vám jako byla určena mně. Kdy jsem se královsky bavil, nechal se unášet na vlně mladických vztahových problémů, erotična, troše keltské mystiky, ale hlavně krve, střev, moči a výkalů až na samotný konec knihy, kdy jsem si jako květináč Petunií ve Stopařově průvodci Galaxií řekl:" Cože, už zase?!" schovat popis