Kriminální román? Špionážní thriller? Každopádně je „Lev“ napínavé čtení a brilantně napsaná próza. Hlavní hrdina je na první pohled vychloubačný mizera a prudič, ale zaručuji vám, že na konci knihy mu budete zobat z ruky a budete se těšit na jeho nová dobrodružství.
Ačkoliv je „Lev“ pátým dílem série, kterou vydává Kniha Zlín, vůbec nevadí, pokud budete příběhy s agentem Protiteroristické operační skupiny Johnem číst na přeskáčku. Nelson DeMille (1943) je zkušený autor a největší kouzlo této série spočívá ve výběru hlavního hrdiny. Autor pocházející z New Yorku byl dlouhá léta vojákem z povolání a žánr špionážního thrilleru je mu šitý na míru.
Po skončení kariéry v armádě vystudoval politologii a historii, což se odráží i v jeho příbězích. DeMille naštěstí nezapomněl na to, že beletrie má především bavit, a proto jsou jeho romány nadmíru čtivé a stravitelné. Nebojte se žádného poučování ani technických detailů, se kterými by mohly mít problém ženy – čtenářky. DeMille píše srozumitelně a jeho příběhy jsou svižné a humorné. Menší autoři by téma boje proti terorismu pojali třeskutě vážně, ale DeMille si dokáže udělat legraci i z vážných věcí. Na prvním místě je u něj čtenář a snad i díky tomu se jeho romány prodávají ve více než čtyřiceti zemích světa.
Hlavní zápletka „Lva“ se točí kolem vypátrání a likvidace libyjského teroristy Asada Chalíla. Asad (přezdívaný Lev) přišel v šestnácti letech o rodinu a nyní se snaží dostat do Ameriky, aby se pomstil těm, kteří mají jeho blízké na svědomí. Hrdiny tohoto příběhu jsou zejména agenti FBI, ale všichni do jednoho jsou vykresleni jako obyčejní lidé se strachem ze smrti. Nejsou to hrdinové amerických filmů, kteří jsou rádi, že mohou položit svůj život za svobodu nebo ideály demokracie.
John Corey o sobě vypráví v první osobě a er-forma je vyhrazena pouze autorovi, když vypráví o událostech, u kterých nebyl jeho hlavní hrdina přítomný. John pracoval u newyorské policie v oddělení vražd, takže je to tuhý chlápek bez iluzí. Naoko se řídí předpisy FBI, ale ve většině případů se zařídí po svém. A to značně svérázně. Dění glosuje vtipnými a cynickými průpovídkami, díky čemuž se dá odlehčit i teroristický útok 11. září. John má smysl pro černý humor a některé jeho hlášky jsou už dost na hraně.
Významnou roli v příběhu má Johnova manželka Kate, která také pracuje u FBI. John ji stále miluje, ale to mu nebrání v tom, aby o ní občas neprohodil něco, co čtenáře pobaví a co by ji zaručeně naštvalo. DeMille má smysl pro tempo a v jeho podání jsou zábavné i pasáže, které by u menších spisovatelů působily nudně. Typickým příkladem jsou sledovačky v autě, při kterých se na první pohled nic moc neděje. V takovýchto chvílích si John začne povídat se čtenářem a je o zábavu postaráno.
V knize jsou některá klišé špionážních thrillerů a stejně tak je jisté, že John musí přežít, aby se mohl objevit v dalším díle. To ale považuji za klad, protože autor tím plní očekávání svých čtenářů. Ano, pár lidí tady zemře, ale Dobro zvítězí nad Zlem a John Corey se předvede jako hrdina. „Lev“ je příjemná oddechovka, což ovšem nemyslím nijak pejorativně. Autor vychází ze schémat žánru, kde není možné experimentovat, ale k tomu přidal úžasného hlavního hrdinu a báječný styl vyprávění. schovat popis