Čeština jako jazyk má velmi bohatou historii, jeho první náznaky se objevují v 10. století a samotné texty poté o dvě staletí později. Čeština se od té doby velmi změnila avšak její komplexita zůstává stejná. Také proto existují mnohé podrobné texty věnující se nejen vývoji češtiny jako takové, ale také gramatice, hovorné češtině, ale i slangům a dalším aspektům tohoto jazyka. Čeština se právem řadí mezi světové jazyky známé svou složitostí, mnohé publikace se tak věnují hlavně české gramatice. Mezi takovéto publikace patří například "Slabikář" (Jiří Žáček), "Pravidla českého pravopisu", nebo "Slovník nespisovné češtiny" (Jan Hugo).