Zpočátku lidé k přepravě zboží a osob využívali tažná zvířata, postupně se začaly používat jednoduché dopravní prostředky, rozvíjela se doprava po řekách a mořích. Ve starém Římě byla vybudována Via Appia, nejdůležitější cesta říše, která vedla z Říma do města Capua a měřila 195 km. Římské impérium postupně propojilo říši 83 000 km silnic. V novověku se pro dopravu začaly využívat kočáry a poštovní dostavníky. Velký zlom nastal s příchodem železnice. První veřejná železnice vznikla v Anglii v roce 1825. Do té doby se železnice využívala pro přepravu zboží a především různé kolejové důlní vozíky v hornictví. Od devatenáctého století pak železniční síť postupně houstla a stala se důležitým prostředkem dopravy. Postupně se rozvinula doprava automobilová, lodní a letecká a vznikla řada nových dopravních prostředků. Na knižním trhu je řada encyklopedií dopravních prostředků, publikací věnujících se historii dopravy nebo třeba cizojazyčné slovníky pro motoristy.