Spisovná čeština

Obecná čeština je vlastně totéž, co čeština nespisovná. Zatímco v psané češtině se důsledně dbá na spisovnou češtinu, s obecnou češtinou se v mluvě běžně setkáváme i tam, kde bychom očekávali užití spisovného jazyka (např. v médiích). V mluvené řeči se obecná čeština uchytila zejména proto, že spisovná čeština zní v mluvené podobě často velmi nepřirozeně. Neříkáme například umyji si ruce, ale umyju si ruce, místo jablko říkáme jabko nebo místo miluji tě často užíváme spojení miluju tě. Spisovná čeština se tak využívá především na oficiální úrovni například při psaní odborných textů. Historii češtiny se věnuje Miroslav Komárek v knize Dějiny českého jazyka.