Cosmopolis je hodně zvláštní kniha. Recenze na ní byly taky různorodé, jakoby se ani samotní čtenáři a kritici vlastně nemohli rozhodnout, zda se jim ta knížka líbila nebo ne. Jednoznačně je to kontroverzní a hodně filozofický titul. Já sama jsem tuto knížku objevila v Levných knihách a hrozně mě upoutala, i když jsem věděla, že to nebude nic lehkého na přečtení nebo vůbec porozumění. Ale někdy prostě něco takového potřebuju.
Cosmopolis je příběhem jednoho dne jednoho z největších a nejbohatších byznysmenů z Wall Street, který má úplně všechno, na co vzpomene a rozhodl se nechat se ostříhat na jednom konkrétním místě, u jednoho konkrétního člověka, kam se chodil stříhat jeho otec a kde byl poprvé jako malý kluk. Nedá se říct, že by šlo o nějaký souvislý příběh, je to spíš mozaika, střípky událostí, které vedou k nevyhnutelnému konci. Protože co víc dál chtít, když už máte všechno? Když už jste dosáhli úplně všeho a vlastně nic nepotřebujete a nemáte se kam vlastně hnát dál, protože vám chybí jakákoliv motivace. A tak jediné, co vás dokáže vytrhnout z tohoto stavu je jakýkoliv adrenalin a tak vsadíte všechno na jednu kartu a vybere se vstříc člověku, který si dal za cíl, že vás zbaví života.
Je to hodně existenciální text, krutý, drsný a místy dost nechutný, ale jako celek na mě celkem zapůsobil. Netvrdím, že se mi to líbilo, ale i když byl hodně zvláštní a chaotický, tak dokázal udržet moji pozornost natolik, abych to chtěla číst dál a zajímalo mě, jak to všechno dopadne a co za bláznovství ještě hlavní hrdina vyvede. Pár zajímavých rozhovorů se tam taky našlo a pár myšlenek na premyslení mi po přečtení taky zůstalo, takže určitě to nebyl ztracený čas. schovat popis