Zákaznická podpora

222 703 143

Po-Pá 8:00-17:00

Zboží celkem 0 Kč

Jezero

· Host · 2016 · pevná s přebalem lesklá · 192 stran

Bianca Bellová

Zboží máme skladem

Pár kliknutí a zboží máte doma

Poštovné a balné od 49 Kč

275 Kč

Cena nižší o 8 % oproti DMOC

Běžně 299 Kč

Nakladatel: Host
Kód:
Rok vydání: 2016
Jazyk: Čeština
Vazba: Pevná s přebalem lesklá
Počet stran: 192
Šířka balení: 13.7 cm
Výška balení: 20.7 cm
Hloubka balení: 2 cm
Váha balení: 274 g

Mohlo by Vás také zaujmout

Návrh štítků k produktu

Navrhněte maximálně 5 klíčových slov (štítků) k tomuto produktu.

Za každý přidaný štítek musíte poté 5x ohodnotit štítky ostatních.

Nezapomeňte navrhnuté štítky uložit stisknutím tlačítka „Uložit přidané štítky“.

K této knize jste navrhli štítky:

Hodnocení štítků

Klikněte na štítek, který se více hodí k produktu.

Nyní následuje 5x hodnocení štítků ostatních.

Hodnocení

seřadit od

3.5

hodnotilo 25 zákazníků

Knižní debut Jezero je nejen příběhem chlapce Namiho, který se snaží jít „za lepším“, ale především žalující výpovědí o stavu dnešní přírody. Děj je surový... číst celé

Dawers

Ověřené recenze jsou tak výslovně označené, ostatní jsou neověřené.

Dawers

Knižní debut Jezero je nejen příběhem chlapce Namiho, který se snaží jít „za lepším“, ale především žalující výpovědí o stavu dnešní přírody. Děj je surový a tomu odpovídají i repliky postav. Tohle nejsou rozhovory něžných a kultivovaných květinek z penzionátu, ale promluvy zahořklých jedinců, se kterými se nikdo nemazlil. Navzdory vší vulgaritě a neotesanosti vám Jezero přinese skvělý čtenářský zážitek. Jestli někdo umí propojit odporné věci s poezií, tak je to právě Bianca Bellová. Jezero je temné, pozoruhodné a úchvatně originální. Vybočuje z běžné produkce, a nemělo by uniknout Vaší pozornosti.

11/07/2017

Lucie Nohelová

Tato kniha se mi tedy po pravdě četla dost těžko. Schizofrení příběhy mi nic moc neříkají a obsahově ani čtenářsky mi moc nesedlo. Je to prostě depka jak má být a rozhodně jsem na konci nepochopila o čem to vlastně bylo, ale třeba jsem to jen celkově špatně chápala a nebo jsem si to představovala úplně jinak, s nějakým opravdovým koncem, ke kterému to původně směřovala, ale nakonec nic, tak potom...kdo ví..

30/11/2017

Zuzvil

V podstatě vůůůbec netuším, proč mě tato knížka tak dostala, ale dostala dávám ji plný počet 5 hvězdiček. Něco tak syrového a surového zároveň, něco tak dystopického a originálního zároveň. WOW. Klobouk dolů před autorkou. Co vím určitě, že mě oslovilo, byla kniha psaná v přítomném čase, protože právě v tomto případě mě neskutečně vtáhla a měla jsem pocit, že se to odehrává kolem mě. Neskutečný čtenářský zážitek a rozhodně doporučuji k přečtení!

22/06/2018

Diego

Fiktivní svět se mi zde líbil. Příběh vyprávěn malým chlapce, který se stane muže, jenž to neměl vůbec jednoduché. Líbilo se mi , že to není zbytečně nadsazované, že je to podané tak uvěřitelně. Je to smutný a syrový příběh, který vám hezčí den neudělá, ale dokáže vás donutit se nad sebou zamyslet. Mě se to moc líbilo. Bylo to čtivé, krásně napsané a plus za to, že je to české autorka, jelikož čechy moc nevyhledávám.

28/10/2017

Pavel

Jezero, jehož hladina se zmenšuje rychleji než naděje hlavních hrdinů. Nedefinovaná země, snad někde daleko za hranicemi Evropy. Právě zde se nachází malá rybářská vesnice, kde žije Nami, kluk který je chytřejší než všichni vesničané dohromady. Ale konfrontace s omezeností zdejších lidí nemůže směřovat nikam jinam, než dalekou cestu za sebou samým, a snad najít něco lepšího, než je umírající jezero. Překvapivě dobrý román české autorky, přinášející mnoho ponaučení; například jaké štěstí je vědět kdo jsi, a kam patříš.

17/01/2018

Veronika Černucká

Za sedmero horami, devíti řekami a hlubokým lesem žil jeden malý chlapec. Nami vyrůstal s babičkou a dědou na břehu velkého jezera ovládaného mocným Duchem. Ne, nenechte se mýlit. „Jezero“ není pohádka pro dospělé, ale pěkně drsné čtení plné beznaděje. Autorka jen využila pohádkové vyprávění k tomu, aby zdůraznila hrůzy, které člověk způsobuje přírodě a ve finále i sám sobě.
Ačkoliv autorčino jméno může znít exoticky a ona sama má kořeny v různých částech Evropy, Bianca Bellová (1970) se narodila v Praze, kde dosud žije s manželem a třemi dětmi. Profesně se zabývá překládáním a tlumočením a ve svém volném čase píše novely nevelkého rozsahu či povídky. Bellové vyšlo několik knih a brněnské nakladatelství Host vydalo kromě aktuálního „Jezera“ ještě knihy „Mrtvý muž“ a „Celý den se nic nestane“. Autorčiny prózy jsou stylově okouzlující a obsahově nekompromisní. Bellová umí tnout do živého a upozornit na problémy současné populace.
„Jezero“ je nejen příběhem chlapce Namiho, který se snaží jít „za lepším“, ale především žalující výpovědí o stavu dnešní přírody. Boros je malá rybářská víska na konci světa ležící u vysychajícího jezera. Místní jsou zlomení lidé, jejichž jedinou zábavou je ubližovat ostatním. Na náměstí vísky stojí socha Státníka a na chod vesnice dohlíží ruští vojáci. Nic konkrétního zde nehledejte, protože Bellová záměrně využila onu pohádkovou místní a časovou neurčitost. Celkovým pojetím a využitím archetypu pouti je „Jezero“ blízké „Alchymistovi“. Stejně jako Paulo Coelho využívá i Bellová jednoduchý jazyk tolik typický pro příběhy s morálním ponaučením.
Na rozdíl od „Alchymisty“ je „Jezero“ temné od začátku do konce, a kde je Coelho optimistický, je ona trpká a rozčarovaná. Styl Bellové je vpravdě minimalistický, její popisy jsou co nejvíce obecné a krátké úsečné věty se skládají převážně z podstatných jmen a sloves. Autorka má bohatou slovní zásobu, je výborná vypravěčka, ale tyto své schopnosti upozadila, aby vynikl příběh. Díky tomu má „Jezero“ ledacos společného s alegoriemi, bajkami či lidovými báchorkami. Kulisy „Jezera“ evokují exotické místo a dávné časy, ale během čtení si uvědomíte, že tenhle příběh je vlastně o nás. Dějová linie není příliš náročná, protože „Jezero“ není o zápletkách. Je to poselství a varování před bezcitností.
Aby byl příběh ještě sugestivnější, Bellová používá přítomný čas. Všechno se tu točí kolem chlapce, ze kterého se postupně stává muž, a není tu příliš scén, ve kterých by nefiguroval Nami. My se s ním poprvé setkáváme ve chvíli, kdy je malý chlapec. Chlapečka vychovává babička s dědou a všeobecné mínění je, že Nami je sirotek. Jezero působí jako prokleté a to, co se kolem něj děje, je poměrně hrůzostrašné. Kvůli jezeru jsou lidé nešťastní a své komplexy si vybíjejí na slabších. A kdo může být slabší než zavšivené dítě bez kamarádů? Jestliže se v životě hlavního hrdiny objeví něco pozitivního, zasáhne osud a Nami je na tom ještě hůře než dřív.
Děj je surový a tomu odpovídají i repliky postav. Tohle nejsou rozhovory něžných a kultivovaných květinek z penzionátu, ale promluvy zahořklých jedinců, se kterými se nikdo nemazlil. Navzdory vší vulgaritě a neotesanosti vám „Jezero“ přinese skvělý čtenářský zážitek. Jestli někdo umí propojit odporné věci s poezií, tak je to právě Bianca Bellová. „Jezero“ je temné, pozoruhodné a úchvatně originální. Vybočuje z běžné produkce, a pokud si říkáte knihomol, rozhodně by nemělo uniknout vaší pozornosti.

23/07/2018

RosTa

Tuhle knihu jsem dal dvakrát. A i na podruhé ve mně zanechává stejný pocit: nechápu to haló kolem ní. Proč ty ceny, proč byla tolikrát překládaná apod. Je to řemeslně dobře napsaný příběh, ale hrozně vysoustružený, vyumělkovaný (asi jako Šikmý kostel) a stylisticky taky bezvadný, ale jaksi bez života. A vůbec nechápu, proč bych ten příběh měl číst. Úplně mi uniká důvod. Autorčin styl mi asi nejvíc připomíná knihy Ivana Klímy. Těm taky nemám co vyknout, jenom prostě nechápu, prčo bych to měl číst. Příběh mi nic neříká a styl taky ne.

5/08/2022

Olga-Anna

Knihu Jezero jsem si objednala, protože mě zaujalo, že byla kladne hodnocena ve Velké Británii, jejíž knižní trh sleduji, protože čtu anglicky. Kniha je až nečekaně aktuální v popisu chování ruských "okupantů" na blíže nejmenovaném území. Dá se předpokládat, že postavy knihy žijí v některých z malých sovětských republik někde asi na Sibiři. Toto vykreslení je velmi užitečné i k pochopení toho, co se děje aktuálně na UA, teda pro mě ano. Obsah knihy je drsný, jistě smyšlený, ale nepochybně odráží realitu života lidí pod cizí státní správou, s nízkým vzděláním a nulovým štěstím v životě. Oceňuji jak je vystavěn příběh, jako fikce je to dobře promyšlené, postavy jsou velmi věrohodné, takže spisovatelsky kvalitní. Bohužel je to hodně tragické, takže to skutečně není odpočinková literatura. Je to trochu podobné knize od jednoho čínského autora = Hovory se spodinou. Obě knihy jsem přečetla, ale předala jsem je dál ke čtení. Pocitově prostě tuto knihu nechci mít ve své knihovně napořád. Stav životního prostředí mě zase tak z míry nevyvedl, je to v podstatě stejný příběh jako všude po světě, kde se těží nebo zpracovává v místě, které považujeme za přírodu.
Uvedená informace, že kniha vybočuje z běžné produkce je pravdivá. Doporučuji přečíst, uvedení do drsné reality života je obzvlášť v této době, velmi užitečné.

24/07/2023

Kerol

Syrový, úsporně napsaný, naturalistický román. Nic pro citlivé povahy! Kdybych ho viděla jako film, často bych si musela zakrývat oči. Zároveň ale vzbuzuje zvědavost a nutí číst dál. Příběh je napsaný bohatým jazykem a řemeslně je skvěle zvládnutý. Ano, řeč je často hrubá, ale jak jinak vypsat tak drsný příběh? Mě Jezero pohltilo a přečetla jsem ho za jediný den. Hodnotíme celou knihu kladně. Nemám důvod jinak.

31/08/2022

la la

Jezero je vskutku zvláštní kousek, nemohu říct, že bych se ke knížce ještě někdy chtěla vrátit, ovšem rozhodně nelituji přečtení a kdybych se mohla zpětně rozhodnout jestli jí dám svou šanci nebo ne, určitě bych si ji přečetla. Knížka má totiž neskutečně působivou atmosféru, nejvýstižnější mi připadá slovo beznaděj. Místy už to bylo vážně tak temné a dusivé, že jsem knížku musela na chvilku zavřít a dát si odstup. Škoda jen, že na konci to působilo tak, že autorka už jede z posledního.

29/01/2022

Jirka

Kniha Biancy Bellové získala cenu Magnesia Litera 2016, a nutno říci, že právem. Příběh se sice nečte úplně jednoduše, ale o to je silnější. Jde o vyprávění o chlapci Namim, který se rozhodl hledat lepší osud než mu nabízí život na břehu vysychajícího jezera obklopeném kontaminovanou půdou. Jde o paralelu s Aralským jezerem (byť o něm není v románu ani zmínka), které vysychá v důsledku odvodnění krajiny za účelem napájení zavlažovacích kanálů poté, co někdo "moudrý" vymyslel pěstovat bavlník na nevhodném místě. Opravdu silný čtenářský zážitek, ale dobře se vám usínat nebude...

4/09/2019

Ester Vávrová

Mně se kniha líbila. Příběh životní cesty chlapce Namiho,který je vychován bábou a dědkem u vysychajícího jezera v jedné z postsovětských republik..... Po traumatickém zážitku se vydává do Města. Silné chvíle,ale na 5 * za mě není. Přesto doporučuju. Není to úplně uhlazený, jsou tam vidět pravdy života což se někomu úplně nemusí líbít, ale já tomu dávám 4 hvězdičky, protože si myslím, že si je to zaslouží.

1/10/2020

shax

U této knihy mě nejvíce překvapil asi fakt, že ji napsala žena. Celý příběh byl tak zvláštní, tajemný a vlastně i trochu zvrácený. Kniha má dokonalou obálku – která celou atmosféru příběhu přesně vystihuje. Hlavní postavou je mladý Nami, který žije se svou bábou a dědkem, jak je nazývá i v knize. Sled událostí ho popožene, aby se vydal na cestu. A tak vyráží do světa hledat to, co nejvíc touží najít - svou matku. Příběh se odehrává kdesi, neznámo kdy. Je psán způsobem, že my, čtenáři, se při četbě nedozvídáme nic víc, než co ví a vidí náš hlavní hrdina. Autorka nemrhá slovy a čtenáři do mysli vkládá jen to podstatné, bez zbytečné omáčky okolo.

26/08/2020

Anna

Jedním slovem bych tuto knihu shrnula jako knihu o hledání. Prvky, části, drobné příběhy, které tvoří kulisy této knihy, jsou mnohdy až drastické, ale to jen přidává na dokonalosti tomuto tak opravdovému příběhu. V knize není nadbytečná agrese, ale přesně definovaná surovost tohoto světa, osamělost jejích duší, touha po sblížení. Příběh mě zasáhl, pokud si chcete přečíst něco "opravdového", jednoznačně doporučuji.

12/10/2017

Ela

Po delší době jsem se vrhla i do trochu intelektuálnějšího čtení než je svět plný magie a kouzel. Zvolila jsem knihu Jezero od B. Bellové. Po přečtení musím říct, že už chápu, proč je tak oceňována. To, co je tam popsané, je tak reálné, tak plastické, prostě dokonale vyjádřené. Nebylo to pro mě úplně jednoduché čtení, ale jsem ráda, že jsem se do knihy pustila. Ačkoli to úplně není můj šálek čaje, tak se mi líbila.

29/09/2017

Gabriela08

Drsná kniha s drsným příběhem. Na knize mě zaujal temný vzhled obálky, a stejně temný byl vlastně i příběh uvnitř. Žádné skvostné dětství, ale jen žití s dědkem a bábou u Jezera, které bylo "začarované" a žilo vlastním životem. Po smrti dědka a pak i báby se Nami musí postarat sám o sebe a vydává se do "velkého města" za jezerem hledat matku i lepší budoucnost. Knížka je originální svým tématem, ale víckrát ji asi číst nebudu.

29/06/2018

Ivuska

Úžasná kniha, která si prostě zaslouží být čtená. Možná vám úplně nesedne, ale i tak byste si ji měli přečíst. Ne nadarmo získala spoustu krásný a důležitých ocenění. Je poutavá, je surová, ale přesto vás zaujme. Je totiž originální - a to je to, čeho byste si na knihách měli cenit nejvíce. Alespoň já to opravdu ocenit dokážu, proto doporučuji do knihy alespoň nakouknout - třeba vás překvapí, jak rychle si získá vaši pozornost.

19/07/2017

LeDo

Na začátku kniha působí trochu jako zjevení, úsporný styl, tah na branku, naprosto neobvyklé prostředí a postavy. Postupně se vše ale rozmělňuje a jde kamsi do ztracena, vlastně spíš do jezera. Četlo se to dobře, ale motivace postav mi místy byly vzdálené a nechápala jsem, co která událost měla čtenáři přinést. Co ale velmi oceňuji, je popis jezera a okolí, vše je inspirováno Aralským jezerem, a když si vyhledáte informace o něm, nestačíte se divit.

11/02/2021

KatKra

Od této knihy jsem čekala opravdu hodně, ale byla jsem celkem zklamaná. Nějak mi nešlo jí číst, ale dočetla jsem až do konce, což se mi u některých jiných knih nepovedlo. Příběh Namiho, který vyrůstá v okolí Jezera a hledá sám sebe byl rozhodně drsný. Rozchodně bych nedoporučovala číst někomu, kdo prochází horším obdobím svého života, protože tahle kniha mu moc optimismu nepřidá. Je to fakt depkoidní kus.

16/02/2018

Ginnevra

Tato kniha má pro mě dvě strany. Jedna se mi líbila, druhá už moc ne. Nadchla mě syrovost, strohost děje, opravdovost prostředí popsaná bez přikrášlování, bez vzletných spisovatelských kudrlinek, líbila se mi hlavní postava svou jednoduchostí, pozor - ani zdaleka ne hloupostí. Ale zklamal mě posun postavy, kterého se vlastně nedočkáme. Stále jsem čekala na zvrat, na to „něco", co by si zasloužil, na cíl jeho cesty. Možná to tak mělo být, možná je právě proto kniha tolik oceňovaná, protože ukazuje život takový, jaký je, ale já bych Namimu přála něco víc.

27/10/2017