Dopisní korespondence je ve své kráse a rozvinutosti schopná popsat příběh lépe, než by se to povedlo sebe lepšímu vypravěči. I když neobsahuje pokaždé všechny detaily z člověčího života, které příběh dokreslují, přesto je schopna autenticky a věrně popsat pocity a myšlenky v celé jejich hloubce. K psacímu stolu a dopisnímu papíru často zasedají dobří přátelé, kteří mají touhu předávat si své dojmy, zážitky, dobré a špatné zprávy. Ti, kteří se dokážou u svých dlouhých psaní potěšit i nazlobit. Přesně takovými přáteli jsou i Alan Fairford u jednoho stolu a Darsie Latimer u stolu druhého. Alan je právník, kterému je pilnost a trpělivost pro studium vlastní. Darsie je trochu neusazeným a veselým mladým mužem. Oba muže spojuje dlouhé přátelství, které započalo tak dávno, že už nikdo ani už neví, kdy to přesně bylo. Takové spojení nemůže zpřetrhat žádná vzdálenost, ani snahy Alanova otce, kterému není jejich přátelství po chuti. Když se tedy dostává přítel do nesnází, neváhá se Alan přes otcův odpor vydat na cestu, aby Darsiemu pomohl ven. Sir Walter Scott (1771–1832) byl skotský spisovatel – básník a romanopisec – a patřil svého času k nejčtenějším autorům a představitelům romantismu. Vyrostl v právnické rodině a sám vystudoval práva v Edinburghu. Jeho jméno a dílo - především historické romány – se zapsalo na seznam klasické literatury.