Nad touto knihou jsem mnoho krát přemýšlela jestli si ji mám přečíst nebo ne. Jsem ráda, že jsem se rozhodla pro přečtení. Kniha se četla velmi dobře, příběh byl velice zajímavý a napínavý.
Knihu jsem četla bohužel celé dva dny jelikož jsem matka od dvouměsíčního miminka musela jsem knihu odkládat a věnovat se jemu.
Příběh je velmi dobře promyšlený. Hlavní hrdinka Sheila to neměla v životě vůbec lehké. Citově a emociálně strašně strádala. Zlobením a ubližováním na sebe jen chtěla upozornit, že tu je.
Bohužel byla mezi lidmi, kteří ji neměli vůbec rádi a nebo své city k ní neuměli dávat najevo. Pak byla mezi lidmi co to s ní neuměli a i se jí báli.
naštěstí se Sheila dostala do společnosti učitelky Torey Haydenové. Torey jí naučila, vysvětlila a pomohla v ní najít jinou Sheilu, lepší Sheilu.
Díky Torey Sheila přestala zlobit, ubližovat, ničit a začala být hodná, poslušná a dokonce se začla i učit. S Torey si k sobě brzy našla velkou oporu a přítelkyni co jí má vážně ráda.

Po přečtení této knihy jsem si uvědomila, že novodobý fenomén "Inkluze" je úplná blbost. Je vidět, že děti v těchto "speciálních" školách jsou šťastné, mají mezi sebou hezké vztahy, jsou kamarádi a učitelé se jim mohou pořádně věnovat.
Tuto knihu bych doporučila jako povinnou četbu pro všechny učitele, vychovatele a asistenty. V knize je ukázáno, že bohužel každý tyto děti učit nemůže. Učit tyto děti může člověk, který je ochoten obětovat část svého volného času, svého soukromí a mít s každým dítětem individuální trpělivost. Dále učitel musí mít kladný vztah k dětem a brát je takové jací jsou.
Už se moc těším na pokračování této knihy. Moc mě zajímá jak to se Sheilou dopadlo.
V příběhu bylo vidět, že kdyby měla fungující rodinu, co se o ní stará a dává lásku, nemusela by Sheila mít takové problémy....

Pokračování tohoto příběhu se nazývá Tygřice. schovat popis