Nejznámějším ukrytým národům vyskytujícím se v literatuře jsou pravděpodobně upíři. Lloyd Jones z této tradice nečerpal, snad se jí nechal jen inspirovat. Ve své knize se rozhodl zkombinovat prvky několika fantastických bytostí a vymyslel pozoruhodnou mytologii. Vymyslel dlouhověká stvoření schopné měnit tvar. Dokáží totiž převzít podobu druhých lidí, sledují jejich každodenní život a tak si mohou přivlastnit i jejich návyky. Jediný způsob jak rozeznat pravého od nepravého člověka je položit mu kontrolní otázky, na které dokáže odpovídat pouze originální člověk, proto se otázky týkají často intimních témat nebo dávných událostí. Vzhledem k dlouhověkosti bytostí se u nich nevyskytují téměř vůbec děti a proto jsou pro ně mimořádně důležité iniciační rituály začleňování do společnosti, protože se na nich seznamují mladí a vzniká pravděpodobnost zrodu nového života. Jeden z mladých, Jakab, si však vybere jinou cestu než ostatní. Spáchá vraždu a stane se z něj vyvrhel pronásledován za svůj zločin. Pronásledování se nese téměř dvěma staletími a Jakab, posedlý svou představou o ideální ženě, způsobí několik tragédií s dlouhotrvajícími následky. Děj knihy odehrávající se ve třech časových liniích, zobrazuje putování Jakab historií od druhé poloviny 19. století po současnost. Právě popisy života fiktivních bytostí v Budapešti představují zajímavější části románu. Prostřední linie je spíše pozvolná, zaměřená na vytváření mezilidských vztahů a linie v současnosti se zaměřila na dramatické finále. Kniha přitahuje pozornost na první pohled i vizuálním zpracováním. Deníky dávného prokletí doporučuji příznivcům hororů nebo příběhů s tajemstvím. schovat popis