Obsah Nové Botaniky 2020/2\nEditorial\nNové druhy rostlin\nOdhaduje se, že 20–40 % z přibližně 450 tisíc druhů krytosemenných rostlin rostoucích na naší planetě je ohroženo vyhynutím. Ročně je nově objeveno a popsáno kolem 2000 nových rostlinných druhů, z nichž mnohé patří právě mezi ohrožené rostliny. Pojďme si představit některé z nejnovějších objevů. Kde rostou a čím jsou zajímavé?\nBorůvky, brusinky a jejich příbuzní\nKdo by alespoň jedenkrát neochutnal borůvky? Borůvky, brusinky a klikvy jsou známé rostliny nejen z naší přírody, ale i u nás jsou již dlouho dobře známy a pěstovány cizokrajné druhy, jako je borůvka chocholičnatá (tzv. kanadská borůvka). Tyto rostliny patří do stejné čeledi jako vřes a nalezneme je v řadě čajových směsí či doplňků stravy. Jaké mohou být jejich účinky?\nDračinec rumělkový, třetihorní relikt ostrova Sokotra\nZnáte dračince? U nás hojně pěstovaná pokojová rostlina dračinec vroubený je v porovnání s dračincem rumělkovým (zdrojem tzv. dračí krve) z ostrova Sokotry doslova trpaslík. Stromy dračince rumělkového dorůstají výšky 5–7 metrů, ale mohou dosáhnout až 12 metrů. Populace dračinců na ostrově však stárne a chybí jí přirozená obnova. Jak je to možné, k čemu jsou dračince využívány a jak se na záchranném programu podílí Mendelova univerzita, se dozvíte v tomto článku.\nNové poznatky o vývoji stopkovýtrusých hub\nObzvláště v podzimních měsících se houby ocitají v hledáčku mnoha náruživých sběračů. Málokdo z nich však ví, že jejich evoluční historie byla ještě donedávna nedostatečně prozkoumána. Vývojově nejstarší stopkovýtrusé houby pocházejí již z období druhohor. Jak se mění pohled vědců na vývoj hub ve světle nejnovějších poznatků, vám prozradíme v dalším díle seriálu Zajímavé vědecké projekty.\nPšenice jednozrnka - nejstarší pěstovaná pšenice s nižším obsahem lepku\nNejznámějším a také nejvíce pěstovaným druhem pšenice je hexaploidní pšenice setá. Pšenice jednozrnka je starobylý diploidní druh, který je spojován s počátky zemědělské činnosti již před více než 11 tisíci lety. Odkud pochází, jak se šířila a jakou úlohu sehráli v jejím šlechtění čeští vědci?\nKakaovník pravý, kakao a čokoláda\nKakaovník pravý, pocházející z Jižní Ameriky, byl využíván již dávno starými kulturami Olméků, Mayů i Aztéků. Zdroj kakaových bobů, kakaa a čokolády se rozšířil do tropů celého světa a poutá pozornost i svými účinky na zdraví. To, že patří do čeledi slézovité jako třeba sléz či topolovka, by si tipnul málokdo, ale možná jste četli o třech typech zvaných Criollo, Forastero a Trinitario. Pojďme se společně dozvědět více o rostlině, která si vysloužila latinské jméno značící pokrm bohů.\nZa rostlinami do Patagonie. Jižní výspa Argentiny, ledovec Perito Moreno a NP Torres del Paine v Chile\nV jarním čísle jsme poprvé zamířili do And, kde jsme poznali flóru sopek v Chile. Tentokrát se vydáme k ledovcům a do národních parků Argentiny i Chile, kde nás čeká řada zajímavých druhů alpínek především ze čtyř rostlinných čeledí: hvězdnicovité, miříkovité, bobovité a sporýšovité. A navíc zde horská květena dosahuje hladiny moře, takže pozoruhodné horské, antarkto-alpinské stepi můžete pohodlně najít v rovině.\nVonné látky kadidlovníku a myrhovníku\nKadidlo a myrha jsou vonné látky pryskyřičného původu, které jsou používány již od starověku. Uvádí se, že kadidlo neboli olibanum bylo tak vzácné, že se vyvažovalo zlatem. Pryskyřice kadidlovníku posvátného se spolu s myrhovníkem pravým pálila v chrámech po celém světě – v antickém Římě, v Egyptě i na Blízkém východě, odkud stromy pocházejí. Podívejme se na ně blíže.\nPerovskie lebedolistá a její farmakologický potenciál\nAsijská rostlina, u nás pěstovaná jako okrasná, s tajuplným názvem perovskie lebedolistá, byla využívána jako léčivka v tradiční medicíně. V současnosti proběhla řada studií ukazujících její protizánětlivé, posilující a antiseptické účinky, a některé studie dokonce naznačují, že by mohla zlepšovat kognitivní funkce u pacientů s Alzheimerovou nemocí. Dočkáme se jejího širšího využití?\nExotické rostliny východní Asie. 4. díl\nV zahradnictvích se setkáváme se stále větším sortimentem cizokrajných rostlinných druhů, z nichž mnohé jsou v našich podmínkách obtížně pěstovatelné. V tomto díle seriálu Rostliny všech koutů světa se zaměříme na čtyři východoasijské druhy, jejichž pěstování bylo již v našich podmínkách vyzkoušeno a zdařilo se. Představíme si podezřeň, popelivku, čechravu a ptačí zob a dozvíte se také, jak na to.\nFotosyntéza a prostředí\nFotosyntéza. Slovo důvěrně známé již ze střední školy. Právě díky ní může vůbec existovat život na Zemi v dnešní podobě. Fotosyntéza je složitý a několikastupňový proces, který vznikl dle odhadu vědců před 3,4 miliardy let, ale pro většinu tehdejších organismů byl vznikající kyslík toxický. Jak se s tím snažily vyrovnávat rostliny, které uspěly a jaké adaptace byly u nich úspěšné? A co jsou to C3 a C4 rostliny?\nNení choroš jako choroš: troudnatec, kořenovník a další\nV tomto, již posledním díle seriálu Tajemství světa hub představujícím houby nejen Průhonického parku se autoři věnují dalším téměř neznámým druhům chorošovitých hub, které mohou mít protirakovinné a antimikrobiální účinky. Seznamte se s nimi i vy.\nNeviditelní kosmonauti. 6. díl. Řasa parožnatka (Chara sp.)\nVznik mnohobuněčných fotosyntetizujících (mikro)organismů a jejich přechod z vodního prostředí na souš vyžadoval řadu adaptací, jednou z nichž byla i schopnost orientace růstu a vývoje v prostředí s pro nás běžnou gravitací 1 g. Jak se s tímto problémem vyrovnala řasa parožnatka a zda by byla schopna růst i na Měsíci, se dozvíte v dalším pokračování seriálu Z jiných světů.\nBotanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně\nV pokračování seriálu, v němž vám představujeme botanické zahrady a arboreta České republiky, se vydáme tentokrát do Brna a povíme si, v čem je specifická Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Mezi 3500 druhy rostlin najdeme zástupce mnoha druhů zajímavých rostlin z celého světa, mezi unikátní expozice však patří část věnovaná jedinečné flóře a vegetaci jižní Moravy.\nJakon - funkční potravina z And\nAndy jsou jedním z nejvýznamnějších center biodiverzity na světě. V předchozím čísle jsme se věnovali lilku bramboru, který své úspěšné tažení světem na náš stůl započal právě zde, v Andách. Další, ovšem poněkud méně známou rostlinou, kterou vám nyní představíme, je jakon, který tvořil součást výživy a tradiční medicíny v Andách již od předinckých dob. Zkusíte vypěstovat jeho hlízy i u nás?