Padesát kapitol formou reportáží, rozhovorů, kritických esejů a osobních reflexí přibližuje tragické chvíle bosenského lidu v letech 1992 - 1996 a sugestivně líčí příběhy sarajevských intelektuálů i všední starosti prostých obyvatel. První původní kniha na toto téma u nás ukazuje dobu, kdy se celá civilizovaná Evropa obrátila k válečnému konfliktu na území Bosny a Hercegoviny zády. Autor podrobuje ostré kritice nejen západní velmoci a jejich představitele (včetně těch českých), ale především alibismus, cynismus a voyeurství lidí, kteří nechtějí vědět o problémech druhých. Zpravidla však do té doby, než začne hořet jejich vlastní dům. "Demokraté, věřící v zákony, rozum a slušnost, čekají vždycky až příliš dlouho. Mezitím se z obyčejného populistu vyklube diktátor, strach z války vyvolá válku - a pak už bývá na všechno pozdě. Jsme asi nepoučitelní. Zažili jsme nádhernou chvíli historie, ve které nám bylo dovoleno věřit v platnost neomezitelných lidských práv každého jednotlivce. Jen někteří, pravda, o ně usilovali ještě v době, kdy to komunistický režim nedovoloval. Ten pak zdánlivě zmizel. Nezmizel však totalitní fundament nás samých. Moudrý Adam Michnik už v té chvíli varoval, že problémy teprve přijdou. Přijdou, protože odmítáme pokorně pracovat sami na sobě. Varoval, že osvobození otroci, kteří o svoji svobodu nemuseli bojovat, a neznají tak její skutečnou cenu, si "svobodně" zvolí jenom dalšího otrokáře. Málokdo poslouchal. Je mi ctí, že právě prostřednictvím slovenského nakladatelství mohou čtenáři o generaci později poměřit dnešní svět touto knihou. Doplním ji o cyranovské poslání, které jsem tehdy ještě neuměl napsat: Blbosti, neslušnosti a Neilovým sráčům se neustupuje." Jan Urban, Praha, 1. květen 2016