Košík
zboží
(prázdné)
Kontakt
Účet
MEGA VÝHODNÉ
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život,...
číst celé
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.
schovat popis
- Nakladatel: COOBOO
- Kód:
- Rok vydání: 2017
- Jazyk: Čeština
- Vazba: Gebunden
- Počet stran: 288
- Šířka balení: 13 cm
- Výška balení: 20 cm
- Hloubka balení: 2.8 cm
- Váha balení: 431 g
Recenze
Tuhle knížku by si měl přečíst úplně každý... Ta doba na Vás z těch stránek doslova mrazivě dýchá...
"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek"....
V roce 1939 obsadil Sovětský svaz pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Krátce poté Kreml vytvořil seznamy lidí, které považoval za odpůrce Sovětů a které chtěl zabít, poslat do vězení nebo odvléct do pracovních táborů na Sibiři. Lékaři, právníci, učitelé, vojáci, spisovatelé, podnikatelé, muzikanti, výtvarníci, a dokonce i knihovníci byli považováni za nepřátele režimu a jejich jména přibyla na rozšiřující se seznam lidí určených k hromadné likvidaci...
Odhaduje se, že Stalin během své hrůzovlády vyvraždil přes dvacet milionů lidí... Litva, Lotyšsko a Estonsko přišly během sovětských čistek o věc než třetinu obyvatel...
Neváhejte a čtěte... Dal bych i o hvězdičku více...
Líbil. Moc se mi líbil. Nicméně, slzička neukápla. Zhltla jsem to tak rychle, že ani neměla šanci. Rozhodně knihu doporučuji všemi deseti náctiletým čtenářům, kterým nevadí smutné příběhy 2. světové války.
Upřimně mě tato kniha dostala do kolen a ještě dlouho po přečtení jsem tak zůstala .
A ten pocit že bude i film no musím ho vidět jak vyjde.
V této knize je vše naděje ztráta romantická linka (kterou sem si zamilovala) i bolest. Je to velmi silná kniha s úžasnými postavami do kterých se vžijete stejně, jako příběh který vás doslova pohltí a nepustí ani když knihu máte dočtenou.
Tuhle knihu si prostě musí povinně přečíst každý
Odvedení lidé se musí naučit bojovat o život, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit a udržet si vlastní lidství.
Velice silný příběh a pohled na druhou světovou válku zase trošku z jiného úhlu. Od autorky jsem nedávno četla knihu Sůl moře, která se mi moc líbila. Obě knihy jsou psané velice podobným způsobem, který Vás chytne u první stránky a nemůžete knihu odložit dřív, než ji dočtete.
Ač jsou v knize popsány různé hrůzy a utrpení, není to tu tak děsivě vylíčeno jako v jiných knihách o válce (alespoň mně to tak připadalo) a můžou si knihu přečíst i trošku slabší povahy, ale samozřejmě nečekejte pohodový a oddechový román.
Určitě všem doporučuji k přečtení.
Zde je civilní, něžný i tragický příběh, který prostě stojí za přečtení, jsem zvědavá na film.
Moc se mi líbilo, že to autorka nepojmula zase tak zle, že jsem vlastně knihu ani celou neprobrečela. A taky, kdo kdy věděl, že v Litvě se lidi deportovaly na Sibiř. Jsem moc ráda, že mám zase lepší rozhled. Vše je vyprávěno z jejího pohledu, a je to i jednoduše napsáno, takže jsem si s tím nemusela lámat hlavu.
Ruta je opravdu paní spisovatelka. Dokáže vás rychle vtáhnout do děje až máte někdy problém se rozloučit s hrdiny. Knížka je úžasná a doporučila bych i jako povinnou četbu na základních školách.
Jakákoliv očekávání jsem od této knihy měla, autorka mě samotnou knihou rozdrtila. Smutný, emocemi nasáklý příběh je jedním z nejlepších, které jsem četla - stále se nemůžu vzpamatovat z toho, co mi kniha dala, když jsem jí nedávno četla podruhé. V šedých tónech není jen pro mladistvé čtenáře. Ale pro všechny. Doporučuji.
Všechno co Rute vydá ČTĚTE! :-)
Opravdu jiný pohled na válku než z Německých koncentráků... Kniha nám ukáže svět z jiného konce, ale o tomto už se ve škole neučí..... Jsem ráda, že jsem knihu četla a konec byl také "hezký".
Zásadní zvrat ovšem nastal roku 1941, kdy do domu, kde Lina společně se svými rodiči a bratrem bydlí, vtrhnou sovětští vojáci a přikáží jim, že je musí následovat. jsou deportováni do pracovního tábora na Sibiři, kde tvrdě pracují a dostávají jídlo na příděl. Lina si s sebou z domova odvezla skicák. Je to její způsob, jak si uchovat vzpomínky. Jenže si uvědomuje, jak je to pro ni a koneckonců také pro rodinu nebezpečné, a tak skici schovává.
Líbilo se mi, jak kniha nakonec dopadla. Bylo tam několik situací, nad kterými jsem jen kroutila hlavou a říkala si, jak je hrozné to, co se dělo, neschopná číst dál.
Kniha je ovšem tak čtivá, že vám to ani nepřijde a už jste na konci. Musím vyzdvihnout, že autorka do příběhu dala skutečnou historickou postavu.
Knihu doporučuji všem, které zajímá toto období, ale i těm, kteří se třeba při hodinách dějepisu nudí a i přesto si myslí, že by jim toto období mohlo sednout při samostudiu. :)
Tento příběh mě opravdu dojal, na konci jsem i slzy ronila. Na rozdíl od Sůl moře mi V šedých tónech přišla jako více realističtější a dojemnější kniha, přestože té druhé to v žádném případě neubírá na vážnosti jejího obsahu.
Sama od sebe bych se do učebnice dějepisu nepodívala, abych se probírala minulostí druhé světové války, ale díky Sepetysinu románu se toho dozvíte dost, aniž byste přečetli jediný kus odborného textu, a přitom vás to emočně hodně zasáhne. Je důležité o tom něco vědět, a knihu byste si rozhodně měli přečíst.
Bohužel mě zklamal konec, který byl tak divně useknutý. Přišlo mi to takové nedokončené.
Od autorky mám doma ještě Mlčící fontány, na které se učíte chystám v nejbližší době, tak jsem zvědavá.