Úžasně působivý příběh o lidskosti, odvaze a přátelství: Johansenovi obětavě pomáhají Rosenovým a dalším židovským spoluobčanům na útěku z Dánska do Švédska, to vše podáno očima desetileté Annemarie. Dojemné detaily, např. když paní Johansenová přinese pro miminko uprchlíků červený svetr své nejmladší dcerky, když pan Johansen vyvrátí podezření německých vojáků, že Ellen Rosenová není jeho dcera, fotografií své zemřelé nejstarší dcerky. Každé slovo má své místo, každá epizoda je, jak se v dalším ději ukáže, důležitá (bezstarostné tlachání Kersti Johansenové pomůže Annemarii v obtížné situaci). Příběh je napínavý a přečtete ho jedním dechem (pravděpodobně), ale přitom je (nenásilně) "vzorný": rodiče jsou úžasně empatičtí, respektují své děti a jejich potřeby. Když třeba ze zcela pochopitelných důvodů lžou a Annemarie to zjistí, akceptují její potřebu to pochopit a vyprávějí si s ní o tom, že někdy může být lepší, když člověk o něčem neví, třeba o nebezpečí, které z toho, co rodina dělá, plyne, protože pak je "mnohem snazší být statečný": "Jak moc jsi statečná, holčičko moje?" zeptal se nečekaně. Annemarie to zaskočilo. A polekalo. Takovou otázku nechtěla slyšet. Když ji kladla sama sobě, nelíbilo se jí, jak zní odpověď. "Moc ne," přiznala s pohledem upřeným na podlahu stodoly. (...) "Já myslím, že to není pravda," řekl strýček Henryk. "Myslím si, že jsi jako tvoje maminka, jako tvůj tatínek a já. Máš strach, ale jsi odhodlaná, a kdybys měla prokázat odvahu, jsem si jistý, že bys byla moc a moc statečná." (s. 72-73).
A ještě jeden "detail", který mě dostal. Sousedé se v prázdných bytech, odkud museli utéct židovští spoluobčané, starají o květiny, utírají prach a leští svícny židovských rodin. "Od toho jsou přece přátelé," říkávala (paní Johansenová). "Teď sousedé vešli do těch neobydlených, čekajících bytů, otevřeli okna a vyvěsili z nich symbol svobody." (s. 118) Jak jiný obrázek než to, co čtu o tom, co se dělo (často, ne vždy) v Čechách a na Moravě...
Recenze
A ještě jeden "detail", který mě dostal. Sousedé se v prázdných bytech, odkud museli utéct židovští spoluobčané, starají o květiny, utírají prach a leští svícny židovských rodin. "Od toho jsou přece přátelé," říkávala (paní Johansenová). "Teď sousedé vešli do těch neobydlených, čekajících bytů, otevřeli okna a vyvěsili z nich symbol svobody." (s. 118) Jak jiný obrázek než to, co čtu o tom, co se dělo (často, ne vždy) v Čechách a na Moravě...
Tato kniha by rozhodně měla být povinnou četbou, neměla by minout nikoho bez rozdílu věku! Doporučuji opravdu pro všechny.
Příběh jsem přečetla jedním dechem a zanechal mi mráz na zádech, slzy v očích a naději v srdci, protože jsem věděla to co oni v té době ne.
Doporučuji komukoliv, koho zajímají dějiny nebo má potřebu si připomenout proč je důležité aby ve světě vládl mír a lidé se nevraždili jen tak z nesmyslné nenávisti
Moc moc dobre.
Moc moc drsne. Ale..to je zivot. Bohuzel. A musim rict ze tahle kniha mluvi moc pekne. Uzasne zpracovane obrovsky narocne tema. Nedivim se, ze za tuhlre knihu padla oceneni. Tak jako za dalsi knihu autora, Darce. Ten byl taky sileny a neuveritelny. Silny. To oba pribehy spojuje.
Kniha dokonale popisuje hruzy valky a to, jak ji akteri vnimaji. Silne doporucuji k precteni, stoji za to.
Americká autorka vytvořila příběh, který citlivě zachycuje téma holokaustu. I když je samotný příběh fiktivní, čtenář si dovede představit neutěšenou dobu.
Obdivuji, jak autorka dokázala pracovat s motivem běhu. Měření běžeckých sil na ulici v úvodní kapitole (Proč utíkáte?) nabývá význam ve 13. kapitole (Běž! Běž co nejrychleji!).
Další z motivů, které autorka dokonale využila, je vztah Dánů ke králi Christianovi X. nebo pohádka o Červené karkulce.
Líbilo se mi vylíčení města a venkova.
V doslovu autorka vysvětluje, čím se inspirovala.
Knížka samotná je moc pěkně napsaná, líbí se mi, že tam autorka nedává příliš mnoho násilí, ale zároveň každý ví, ž eto není procházka růžovým sadem. Takže doporučuju všem dětem, možná i dospělým.
Příběh je vyprávěn desetiletou dívkou Anne Marii. Krátký příběh s otevřeným koncem, velmi strhující příběh, který zachycuje události z období 2. svět války, za okupace Dánska. Je zde zachyceno jak dánští občané hrdinně zachrání před smrtí většinu dánských židů.
Tato kniha se četla velmi lehce ačkoliv toto téma není vůbec jednoduché. Po přečtení knihy jsem měla zvláštní pocity, strašně moc obdivuji všechny co pomáhali v odbojích, kdy sami nevěděli co bude a stejně nasazovali své životy... Tyto lidé jsou pro mě skuteční hrdinové.
I přesto, že je kniha pro mladší čtenáře, musím říct, že se mi moc líbila a budu jí velice ráda všude doporučovat.
Ačkoliv jsou mnozí hrdinové vymyšlení, kniha je vsazena do skutečných událostí a autorka vychází z mnoha vyprávění, které si vyslechla o dané situaci.
Kniha je psaná z pohledu Annemarie, která je na začátku nevinné dítě, jež zatím netuší, co se chystá. Postupně však se začíná dovídat čím dál víc, až je nakonec do toho sama namočená.
Hned na začátku vás kniha vtáhne. protože autorka nezačíná dlouhým co a jak, ale rovnou vás hodí do světa Annemarie, kterou i s její kamarádkou zastaví němečtí vojáci přímo na ulici. Poté během krátké chvíle se z nevinného dítěte, začne stávat rozumná osoba, která bude muset brzo předvést, jestli je opravdová Dánka. Byla to těžká doba, takže děti museli brzo vyspět.
Autorka je spisovatelka s velkým "S", to se jí musí uznat. Do hubené knížečky dala napínavý, srdcervoucí příběh, který dokazuje, že hrdina může být opravdu každý. Stačí jen chtít.
Sice je kniha jednohubka a čte se tak lehce, že se divíte, že už je konec. Ale je v ní toho tolik a přitom to není nahuštěný, nudný a prostě nijaký. Je to příběh o odvaze a přátelství, které vás vezme za srdce.
Rozhodně je to kniha, kterou bych mohla číst stále dokola a nikdy nebudu mít dost. Nejenže tím autorka dává čest Dánům, ale dává lidem ponaučení. a už je na každém čtenáři, co si z toho vezme.
Já nevím co více ke knize dodat. Určitě doporučuji ji přečíst, protože je to nenáročné, ale přesto silné čtení. Sice je to moje první kniha, co jsem od autorky četla, ale doma mám připraven zbytek. A jelikož jsem viděla Dárce ve filmové verzi, tak můžu říct, že autorčiny knihy v sobě skrývají poselství. Rozhodně doufám, že u nás vyjde více autorčiných knih. A hlavně doufám v to, že se vydání zhostí zase nakladatelství Argo, protože je vidět, že si s každou knihou vyhrají. To zpracování je opravdu dokonalé.
Tohle bylo něco neuvěřitelného. Krutý, ale bohužel pravdivý příběh který ukazuje sílu přátelství a odvahy, kterou musely Annemariini rodiče vynaložit, aby její židovskou kamarádku zachránily.
Je až k smíchu, jak si děti tehdy představovalo válku a jak krutá doba to byla nejen pro samotné Židy, ale také pro jejich přátelé. A právě o jednom takovém přátelství tento příběh je ❤️
Doporučuji :D